Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 13 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Oersted. Článek Leclancheův (a), Bunsenův (b) Meidringův (c). Byl on, kdo za­ vedl jasný pojem elektrického proudu. Tento postřeh měl dalekosáhlé důsledky. Jeho otec skončil bouřlivých časů francouzské revo­ luce pod gilotinou mladý André celý Luigi Galvani. Je zajímavé, dalších pokroků stu­ diu elektřiny nalezneme lékaře. Tedy kov plechu skalpelu vlhkém svalu. Byl spíše matematik, ale skutečnou slávu mu přinesla fyzika, především jeho výzkumy v elektřině magnetismu. Zaprvé pomohl objevu elektromagnetu, ale především dal impuls Oerstedovým následov­ níkům dalším pracem definování elektric­ kého proudu. Asi takhle vypadal Oerstedův pokus magnetickou střelkou. Volta svém sporu zvítězil získal to mnoho poct uznání. Snad proto cele zasvětil vědě. Vzbudil tím samozřejmě Galvaniho A C První zdroje galvanického proudu. Všechny teorie živo- Alessandro Volta. Ještě důležitější však je, že svým Voltovým sloupem vlastně sestrojil první zdroj elektrického proudu. Již čtr­ nácti letech prý přečetl všech svazků fran­ couzské Encyklopedie.ajeho příznivců velkou bouři odporu, ale Vol­ tajim předložil nezvratitelný důkaz. Stále však čeká pro praxi mnohem důležitější úkol přeměnit magne­ tismus elektrický proud. 1851). Tím největším těch, kdo chopili této příležitosti, byl francouzský matematik fy­ zik André Marie Ampére (1775 1836). čišné elektřině důrazně popřel našel řešení mnohem praktičtější, zároveň ovšem méně efektní. Syn lékárníka malém dánském měs­ tečku získal doktorát letech. Volta pochopil, základem jevu jsou jen dva různé kovy umístěné vlhkém pro­ středí. Říká se, zcela náhodou, uprostřed pokusu přijedné přednášce, Oersted povšiml, že elektrický proud působí střelku kompa­ su. Pýcha však nebyla Voltovou vlastností jako uznání Gal- vaniho zásluh nazval proud svého článku galvanickým celý jev gcdvanismem. Tedy žádná živočišná elektřina, ale skutečně jen dva kovy vlhkém prostředí. Později vyučoval na světově proslulé polytechnické škole Paříži. Byl jím tento­ krát Dán Hans Christian Oersted (1777 až Galvanickýproud dal účelně využívat kpokovování předmětů. Uzavřel tak jednu důležitou etapu bádání díky elek­ tromagnetu umí věda přeměnit elektřinu v magnetismus. čas musel potýkat existenčními potížemi. Ampére neprožil příliš šťastný život. Stejný jev jako Galvani vyvolal tzv. Krátce po tom začal přednášet univerzitě chemii a fyziku. Voltovým sloupem, což obyčejný sloupek střídavě sebe po­ kládaných stříbrných mincí zinkových ko­ toučků. Svým objevem stal velice populárním a získal řadu žáků přívrženců. Hans Cli. jsou mezi sebou proloženy vlhký­ mi plstěnými kolečky. 11 . přece se velmi velmi mýlil. Záškuby stehýnek vysvětloval „živočišnou elektřinou“, která prý působí každém živém těle. Galvaniho pokusy správně vysvětlil jeho krajan Alessandro Volta (1745 1827), profe­ sor univerzitě Pavii