EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 13 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Svým objevem stal velice populárním
a získal řadu žáků přívrženců. Již čtr
nácti letech prý přečetl všech svazků fran
couzské Encyklopedie. jsou mezi sebou proloženy vlhký
mi plstěnými kolečky. Jeho otec
skončil bouřlivých časů francouzské revo
luce pod gilotinou mladý André celý
Luigi Galvani.
Galvaniho pokusy správně vysvětlil jeho
krajan Alessandro Volta (1745 1827), profe
sor univerzitě Pavii.
Volta svém sporu zvítězil získal to
mnoho poct uznání. Později vyučoval na
světově proslulé polytechnické škole Paříži.
čišné elektřině důrazně popřel našel řešení
mnohem praktičtější, zároveň ovšem méně
efektní. Tedy kov plechu skalpelu vlhkém
svalu.
Zaprvé pomohl objevu elektromagnetu, ale
především dal impuls Oerstedovým následov
níkům dalším pracem definování elektric
kého proudu.
Ampére neprožil příliš šťastný život. Vzbudil tím samozřejmě Galvaniho
A C
První zdroje galvanického proudu. Byl jím tento
krát Dán Hans Christian Oersted (1777 až
Galvanickýproud dal účelně využívat kpokovování
předmětů.
Záškuby stehýnek vysvětloval „živočišnou
elektřinou“, která prý působí každém živém
těle. přece se
velmi velmi mýlil. Článek Leclancheův (a), Bunsenův (b) Meidringův (c). Syn lékárníka malém dánském měs
tečku získal doktorát letech.
1851). Uzavřel
tak jednu důležitou etapu bádání díky elek
tromagnetu umí věda přeměnit elektřinu
v magnetismus.ajeho příznivců velkou bouři odporu, ale Vol
tajim předložil nezvratitelný důkaz. Všechny teorie živo-
Alessandro Volta. Byl on, kdo za
vedl jasný pojem elektrického proudu.
Tím největším těch, kdo chopili této
příležitosti, byl francouzský matematik fy
zik André Marie Ampére (1775 1836).
11
. Říká se, zcela náhodou, uprostřed
pokusu přijedné přednášce, Oersted povšiml,
že elektrický proud působí střelku kompa
su.
Je zajímavé, dalších pokroků stu
diu elektřiny nalezneme lékaře.
Asi takhle vypadal Oerstedův pokus magnetickou
střelkou.
Snad proto cele zasvětil vědě. Tedy žádná živočišná
elektřina, ale skutečně jen dva kovy vlhkém
prostředí. Stejný jev
jako Galvani vyvolal tzv. Voltovým sloupem,
což obyčejný sloupek střídavě sebe po
kládaných stříbrných mincí zinkových ko
toučků. Oersted. Tento postřeh měl dalekosáhlé důsledky.
čas musel potýkat existenčními potížemi. Volta pochopil, základem jevu jsou
jen dva různé kovy umístěné vlhkém pro
středí. Pýcha však
nebyla Voltovou vlastností jako uznání Gal-
vaniho zásluh nazval proud svého článku
galvanickým celý jev gcdvanismem.
Byl spíše matematik, ale skutečnou slávu mu
přinesla fyzika, především jeho výzkumy
v elektřině magnetismu. Stále však čeká pro praxi
mnohem důležitější úkol přeměnit magne
tismus elektrický proud. Krátce
po tom začal přednášet univerzitě chemii
a fyziku.
Hans Cli. Ještě důležitější však je,
že svým Voltovým sloupem vlastně sestrojil
první zdroj elektrického proudu
