EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 13 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Říká se, zcela náhodou, uprostřed
pokusu přijedné přednášce, Oersted povšiml,
že elektrický proud působí střelku kompa
su. Syn lékárníka malém dánském měs
tečku získal doktorát letech. Stejný jev
jako Galvani vyvolal tzv. Tedy žádná živočišná
elektřina, ale skutečně jen dva kovy vlhkém
prostředí. Svým objevem stal velice populárním
a získal řadu žáků přívrženců. Později vyučoval na
světově proslulé polytechnické škole Paříži.
Záškuby stehýnek vysvětloval „živočišnou
elektřinou“, která prý působí každém živém
těle. Jeho otec
skončil bouřlivých časů francouzské revo
luce pod gilotinou mladý André celý
Luigi Galvani. Krátce
po tom začal přednášet univerzitě chemii
a fyziku. Byl jím tento
krát Dán Hans Christian Oersted (1777 až
Galvanickýproud dal účelně využívat kpokovování
předmětů.
Snad proto cele zasvětil vědě.
Zaprvé pomohl objevu elektromagnetu, ale
především dal impuls Oerstedovým následov
níkům dalším pracem definování elektric
kého proudu. Uzavřel
tak jednu důležitou etapu bádání díky elek
tromagnetu umí věda přeměnit elektřinu
v magnetismus. Všechny teorie živo-
Alessandro Volta.
Byl spíše matematik, ale skutečnou slávu mu
přinesla fyzika, především jeho výzkumy
v elektřině magnetismu. Již čtr
nácti letech prý přečetl všech svazků fran
couzské Encyklopedie.
Hans Cli.
čas musel potýkat existenčními potížemi. jsou mezi sebou proloženy vlhký
mi plstěnými kolečky.
čišné elektřině důrazně popřel našel řešení
mnohem praktičtější, zároveň ovšem méně
efektní. Voltovým sloupem,
což obyčejný sloupek střídavě sebe po
kládaných stříbrných mincí zinkových ko
toučků.ajeho příznivců velkou bouři odporu, ale Vol
tajim předložil nezvratitelný důkaz.
Ampére neprožil příliš šťastný život. Volta pochopil, základem jevu jsou
jen dva různé kovy umístěné vlhkém pro
středí.
Volta svém sporu zvítězil získal to
mnoho poct uznání.
1851). Ještě důležitější však je,
že svým Voltovým sloupem vlastně sestrojil
první zdroj elektrického proudu.
11
.
Je zajímavé, dalších pokroků stu
diu elektřiny nalezneme lékaře. Pýcha však
nebyla Voltovou vlastností jako uznání Gal-
vaniho zásluh nazval proud svého článku
galvanickým celý jev gcdvanismem.
Galvaniho pokusy správně vysvětlil jeho
krajan Alessandro Volta (1745 1827), profe
sor univerzitě Pavii. Byl on, kdo za
vedl jasný pojem elektrického proudu. Tento postřeh měl dalekosáhlé důsledky. přece se
velmi velmi mýlil. Vzbudil tím samozřejmě Galvaniho
A C
První zdroje galvanického proudu. Oersted. Tedy kov plechu skalpelu vlhkém
svalu.
Asi takhle vypadal Oerstedův pokus magnetickou
střelkou.
Tím největším těch, kdo chopili této
příležitosti, byl francouzský matematik fy
zik André Marie Ampére (1775 1836). Článek Leclancheův (a), Bunsenův (b) Meidringův (c). Stále však čeká pro praxi
mnohem důležitější úkol přeměnit magne
tismus elektrický proud
