Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 13 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Byl jím tento­ krát Dán Hans Christian Oersted (1777 až Galvanickýproud dal účelně využívat kpokovování předmětů. Byl spíše matematik, ale skutečnou slávu mu přinesla fyzika, především jeho výzkumy v elektřině magnetismu. Zaprvé pomohl objevu elektromagnetu, ale především dal impuls Oerstedovým následov­ níkům dalším pracem definování elektric­ kého proudu. Vzbudil tím samozřejmě Galvaniho A C První zdroje galvanického proudu. Voltovým sloupem, což obyčejný sloupek střídavě sebe po­ kládaných stříbrných mincí zinkových ko­ toučků. Stále však čeká pro praxi mnohem důležitější úkol přeměnit magne­ tismus elektrický proud. Volta svém sporu zvítězil získal to mnoho poct uznání. Záškuby stehýnek vysvětloval „živočišnou elektřinou“, která prý působí každém živém těle. Syn lékárníka malém dánském měs­ tečku získal doktorát letech. jsou mezi sebou proloženy vlhký­ mi plstěnými kolečky. Později vyučoval na světově proslulé polytechnické škole Paříži. Asi takhle vypadal Oerstedův pokus magnetickou střelkou. Již čtr­ nácti letech prý přečetl všech svazků fran­ couzské Encyklopedie. Volta pochopil, základem jevu jsou jen dva různé kovy umístěné vlhkém pro­ středí. Krátce po tom začal přednášet univerzitě chemii a fyziku. Je zajímavé, dalších pokroků stu­ diu elektřiny nalezneme lékaře.ajeho příznivců velkou bouři odporu, ale Vol­ tajim předložil nezvratitelný důkaz. Pýcha však nebyla Voltovou vlastností jako uznání Gal- vaniho zásluh nazval proud svého článku galvanickým celý jev gcdvanismem. Oersted. Galvaniho pokusy správně vysvětlil jeho krajan Alessandro Volta (1745 1827), profe­ sor univerzitě Pavii. 11 . Tedy žádná živočišná elektřina, ale skutečně jen dva kovy vlhkém prostředí. čišné elektřině důrazně popřel našel řešení mnohem praktičtější, zároveň ovšem méně efektní. Tím největším těch, kdo chopili této příležitosti, byl francouzský matematik fy­ zik André Marie Ampére (1775 1836). 1851). Všechny teorie živo- Alessandro Volta. Stejný jev jako Galvani vyvolal tzv. přece se velmi velmi mýlil. Hans Cli. čas musel potýkat existenčními potížemi. Uzavřel tak jednu důležitou etapu bádání díky elek­ tromagnetu umí věda přeměnit elektřinu v magnetismus. Byl on, kdo za­ vedl jasný pojem elektrického proudu. Jeho otec skončil bouřlivých časů francouzské revo­ luce pod gilotinou mladý André celý Luigi Galvani. Článek Leclancheův (a), Bunsenův (b) Meidringův (c). Snad proto cele zasvětil vědě. Ještě důležitější však je, že svým Voltovým sloupem vlastně sestrojil první zdroj elektrického proudu. Ampére neprožil příliš šťastný život. Říká se, zcela náhodou, uprostřed pokusu přijedné přednášce, Oersted povšiml, že elektrický proud působí střelku kompa­ su. Tedy kov plechu skalpelu vlhkém svalu. Tento postřeh měl dalekosáhlé důsledky. Svým objevem stal velice populárním a získal řadu žáků přívrženců