EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 13 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
11
.
Volta svém sporu zvítězil získal to
mnoho poct uznání. Stejný jev
jako Galvani vyvolal tzv. Voltovým sloupem,
což obyčejný sloupek střídavě sebe po
kládaných stříbrných mincí zinkových ko
toučků. Již čtr
nácti letech prý přečetl všech svazků fran
couzské Encyklopedie.
Tím největším těch, kdo chopili této
příležitosti, byl francouzský matematik fy
zik André Marie Ampére (1775 1836).
čišné elektřině důrazně popřel našel řešení
mnohem praktičtější, zároveň ovšem méně
efektní.
1851).
Je zajímavé, dalších pokroků stu
diu elektřiny nalezneme lékaře. Tedy žádná živočišná
elektřina, ale skutečně jen dva kovy vlhkém
prostředí.ajeho příznivců velkou bouři odporu, ale Vol
tajim předložil nezvratitelný důkaz. Oersted. Tento postřeh měl dalekosáhlé důsledky. Uzavřel
tak jednu důležitou etapu bádání díky elek
tromagnetu umí věda přeměnit elektřinu
v magnetismus. jsou mezi sebou proloženy vlhký
mi plstěnými kolečky. Říká se, zcela náhodou, uprostřed
pokusu přijedné přednášce, Oersted povšiml,
že elektrický proud působí střelku kompa
su.
Hans Cli.
Byl spíše matematik, ale skutečnou slávu mu
přinesla fyzika, především jeho výzkumy
v elektřině magnetismu. Krátce
po tom začal přednášet univerzitě chemii
a fyziku. přece se
velmi velmi mýlil.
Asi takhle vypadal Oerstedův pokus magnetickou
střelkou.
čas musel potýkat existenčními potížemi.
Galvaniho pokusy správně vysvětlil jeho
krajan Alessandro Volta (1745 1827), profe
sor univerzitě Pavii. Ještě důležitější však je,
že svým Voltovým sloupem vlastně sestrojil
první zdroj elektrického proudu. Syn lékárníka malém dánském měs
tečku získal doktorát letech.
Záškuby stehýnek vysvětloval „živočišnou
elektřinou“, která prý působí každém živém
těle. Byl jím tento
krát Dán Hans Christian Oersted (1777 až
Galvanickýproud dal účelně využívat kpokovování
předmětů. Volta pochopil, základem jevu jsou
jen dva různé kovy umístěné vlhkém pro
středí. Vzbudil tím samozřejmě Galvaniho
A C
První zdroje galvanického proudu.
Ampére neprožil příliš šťastný život. Všechny teorie živo-
Alessandro Volta.
Zaprvé pomohl objevu elektromagnetu, ale
především dal impuls Oerstedovým následov
níkům dalším pracem definování elektric
kého proudu. Článek Leclancheův (a), Bunsenův (b) Meidringův (c). Svým objevem stal velice populárním
a získal řadu žáků přívrženců.
Snad proto cele zasvětil vědě. Později vyučoval na
světově proslulé polytechnické škole Paříži. Jeho otec
skončil bouřlivých časů francouzské revo
luce pod gilotinou mladý André celý
Luigi Galvani. Tedy kov plechu skalpelu vlhkém
svalu. Stále však čeká pro praxi
mnohem důležitější úkol přeměnit magne
tismus elektrický proud. Pýcha však
nebyla Voltovou vlastností jako uznání Gal-
vaniho zásluh nazval proud svého článku
galvanickým celý jev gcdvanismem. Byl on, kdo za
vedl jasný pojem elektrického proudu
