EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 13 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
ajeho příznivců velkou bouři odporu, ale Vol
tajim předložil nezvratitelný důkaz. jsou mezi sebou proloženy vlhký
mi plstěnými kolečky. Tento postřeh měl dalekosáhlé důsledky. Pýcha však
nebyla Voltovou vlastností jako uznání Gal-
vaniho zásluh nazval proud svého článku
galvanickým celý jev gcdvanismem. Oersted. Voltovým sloupem,
což obyčejný sloupek střídavě sebe po
kládaných stříbrných mincí zinkových ko
toučků.
Záškuby stehýnek vysvětloval „živočišnou
elektřinou“, která prý působí každém živém
těle.
Snad proto cele zasvětil vědě.
Tím největším těch, kdo chopili této
příležitosti, byl francouzský matematik fy
zik André Marie Ampére (1775 1836).
Byl spíše matematik, ale skutečnou slávu mu
přinesla fyzika, především jeho výzkumy
v elektřině magnetismu. Uzavřel
tak jednu důležitou etapu bádání díky elek
tromagnetu umí věda přeměnit elektřinu
v magnetismus.
Volta svém sporu zvítězil získal to
mnoho poct uznání.
Asi takhle vypadal Oerstedův pokus magnetickou
střelkou. Byl jím tento
krát Dán Hans Christian Oersted (1777 až
Galvanickýproud dal účelně využívat kpokovování
předmětů. Tedy žádná živočišná
elektřina, ale skutečně jen dva kovy vlhkém
prostředí.
čišné elektřině důrazně popřel našel řešení
mnohem praktičtější, zároveň ovšem méně
efektní. Všechny teorie živo-
Alessandro Volta. Později vyučoval na
světově proslulé polytechnické škole Paříži.
čas musel potýkat existenčními potížemi. Stále však čeká pro praxi
mnohem důležitější úkol přeměnit magne
tismus elektrický proud.
Hans Cli. Tedy kov plechu skalpelu vlhkém
svalu.
Galvaniho pokusy správně vysvětlil jeho
krajan Alessandro Volta (1745 1827), profe
sor univerzitě Pavii. Syn lékárníka malém dánském měs
tečku získal doktorát letech. Říká se, zcela náhodou, uprostřed
pokusu přijedné přednášce, Oersted povšiml,
že elektrický proud působí střelku kompa
su.
Ampére neprožil příliš šťastný život.
Je zajímavé, dalších pokroků stu
diu elektřiny nalezneme lékaře. Vzbudil tím samozřejmě Galvaniho
A C
První zdroje galvanického proudu. Svým objevem stal velice populárním
a získal řadu žáků přívrženců. přece se
velmi velmi mýlil. Ještě důležitější však je,
že svým Voltovým sloupem vlastně sestrojil
první zdroj elektrického proudu. Článek Leclancheův (a), Bunsenův (b) Meidringův (c). Krátce
po tom začal přednášet univerzitě chemii
a fyziku. Volta pochopil, základem jevu jsou
jen dva různé kovy umístěné vlhkém pro
středí.
11
.
Zaprvé pomohl objevu elektromagnetu, ale
především dal impuls Oerstedovým následov
níkům dalším pracem definování elektric
kého proudu. Jeho otec
skončil bouřlivých časů francouzské revo
luce pod gilotinou mladý André celý
Luigi Galvani. Byl on, kdo za
vedl jasný pojem elektrického proudu. Již čtr
nácti letech prý přečetl všech svazků fran
couzské Encyklopedie.
1851). Stejný jev
jako Galvani vyvolal tzv
