EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 12 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Jednoho dne však při pitvání žab zpozoroval,
že plechu položená žabí stehýnka sebou
při doteku skalpelem škubnou. Tako
vý úhoř elektrický nebo rejnok elektrický do
káží „vyrobit“ poměrně vysoké napětí. Pravý věk elektřiny totiž nastal teh
dy, když elektřinu statickou vystřídala energie
dynamická elektrický proud. Zachovaly zprávy využívání jejich
elektrických „šoků“ léčbě nervových one
mocnění. Kjantaru souvis
losti elektřinou vrátil první muž, kte
rém musíme zmínit.
S tímto nástrojem, napájeným leidenských
lahví, předváděl císařského dvora ve
Vídni. Zdá se, tomto případě měli an
tičtí lékaři velmi moderní přístup. zaujalo
(některé prameny dokonce tvrdí, první si
tohoto jevu všimla Galvaniho manželka) za
čal hledat příčinu., věky proslavil svým
koníčkem.
Jeden žertovných pokusů abbého Nolleta Paříži.
„Živočišná elektřina“
Jak životě někdy bývá, objevu elek
trického proudu došlo vlastně souhrou náhod
a omylů. Také
jeho však zlákala fyzika, především elektřina.
IV ■;~vTrf- ■!
Vyobrazení slavného pokusu žabími stehýnky. právě daľelektři
ně její jméno podle řeckého slova elektron,
které neznamená nic jiného než jantar. Byl ovšem mužem velmi mnohostran
ným zabýval politickou činností patřil
k autorům první ústavy USA.
Prakticky stejnými znalostmi pak spo
kojili lidé řadu století.Prokop Diviš. Disponuje napětím 200
voltů.
Mluvíme-li Divišovi, nesmíme zapome
nout jeho velkého rivala boji prvenství
při vynálezu hromosvodu.
Gilbert jako první vysvětlil rámci tehdej
ších možností rozdíl mezi elektřinou magne
tismem určil její hlavní vlastnosti.
Leidenská láhev elektrický náboj ukládal ko
vové'• vrstvě uvnitř láhve. doby také pochází kdysi tak
populární elektrický zdroj leidenská láhev.
. Tento druh elektřiny sice
nemá praktické užití, ale jím působit
mnoho zábavy, zvláště když její projevy půso
bí nezasvěceného diváka jako nějaká ta
jemná, nadpřirozená síla. Sklo zabraňovalo
v samovolném vybíjení. když
v medicíně dotáhl hodně daleko, osob
ního lékaře královny Alžběty jejího násled
níka Jakuba I.
Ve Francii těmito pokusy zabýval abbé
Nollet. Antický svět znal pravdě
podobně afrického sumce elektrického, který
se objevuje Nilu. oblibou totiž pěstoval fyziku, pře
devším zabýval studiem elektrických
a magnetických jevů.
Proslavil důkazem elektrického charakteru
blesku tím souvisejícím vynálezem blesko
svodu. Elek
trický úhoř, obyvatel tropických vod Střední
a Jižní Ameriky, svými 300 volty ochromí
i koně, natož člověka. Luigi Galvani (1737 1798), pro
fesor anatomie Bologni, byl muž, kterého
fyzika elektřina nijak zvlášť nezajímaly. nás patřil prvním
průkopníkům známý Prokop Diviš (1696 až
1765, vlastním jménem Václav Divíšek). Svého krále bavil tím, přenesl elek
trický náboj celou setninu gardistu pozdě
ji dokonce tři sta mnichů spojených mezi
sebou železnou obručí.
William Gilbert. jejími projevy se
samozřejmě setkáváme dodnes, říkáme jim
ovšem statická elektřina. Benjamin Franklin
(1706 1790) pocházel Bostonu vyučil se
u svého bratra tiskařem knihkupcem. Provedl stovky pokusů
s žabími stehýnky jiným živočišným mate
riálem své výsledky shrnulv učeném spise.Kromě „duše“ jantaru znal starověk ještě
jeden zdroj elektřiny elektrické ryby. Mnoho předních
učenců zabývalo vymýšlením nejrůznějších
strojků zařízení vyvolání ovládnutí elek
trických sil. Stál na
počátku své době tak oblíbených pokusů
s „třecí“ elektřinou.
Benjamin Franklin. Byl William Gil
bert (1544 1603), londýnský lékař.
Přes seznámení muži slavnými učenými
jsme však historii elektřiny teprve samém
prahu. Oje-
ho bleskosvodu dobře ví, ale tento mimořád
ně vzdělaný kněz používal elektřinu léčení
lidí, studoval její vliv rostliny dokonce
vynalezl elektrický strunný nástroj Denis ďor
