EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 12 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Provedl stovky pokusů
s žabími stehýnky jiným živočišným mate
riálem své výsledky shrnulv učeném spise.
Gilbert jako první vysvětlil rámci tehdej
ších možností rozdíl mezi elektřinou magne
tismem určil její hlavní vlastnosti. Sklo zabraňovalo
v samovolném vybíjení.
Přes seznámení muži slavnými učenými
jsme však historii elektřiny teprve samém
prahu. Pravý věk elektřiny totiž nastal teh
dy, když elektřinu statickou vystřídala energie
dynamická elektrický proud.
Proslavil důkazem elektrického charakteru
blesku tím souvisejícím vynálezem blesko
svodu. Disponuje napětím 200
voltů.
Jeden žertovných pokusů abbého Nolleta Paříži. Elek
trický úhoř, obyvatel tropických vod Střední
a Jižní Ameriky, svými 300 volty ochromí
i koně, natož člověka. Také
jeho však zlákala fyzika, především elektřina.
„Živočišná elektřina“
Jak životě někdy bývá, objevu elek
trického proudu došlo vlastně souhrou náhod
a omylů.
Jednoho dne však při pitvání žab zpozoroval,
že plechu položená žabí stehýnka sebou
při doteku skalpelem škubnou. doby také pochází kdysi tak
populární elektrický zdroj leidenská láhev.Prokop Diviš. Oje-
ho bleskosvodu dobře ví, ale tento mimořád
ně vzdělaný kněz používal elektřinu léčení
lidí, studoval její vliv rostliny dokonce
vynalezl elektrický strunný nástroj Denis ďor. když
v medicíně dotáhl hodně daleko, osob
ního lékaře královny Alžběty jejího násled
níka Jakuba I., věky proslavil svým
koníčkem. nás patřil prvním
průkopníkům známý Prokop Diviš (1696 až
1765, vlastním jménem Václav Divíšek).
Benjamin Franklin. jejími projevy se
samozřejmě setkáváme dodnes, říkáme jim
ovšem statická elektřina. oblibou totiž pěstoval fyziku, pře
devším zabýval studiem elektrických
a magnetických jevů.
Ve Francii těmito pokusy zabýval abbé
Nollet. Byl William Gil
bert (1544 1603), londýnský lékař.
S tímto nástrojem, napájeným leidenských
lahví, předváděl císařského dvora ve
Vídni.
Prakticky stejnými znalostmi pak spo
kojili lidé řadu století. Svého krále bavil tím, přenesl elek
trický náboj celou setninu gardistu pozdě
ji dokonce tři sta mnichů spojených mezi
sebou železnou obručí. Byl ovšem mužem velmi mnohostran
ným zabýval politickou činností patřil
k autorům první ústavy USA. Mnoho předních
učenců zabývalo vymýšlením nejrůznějších
strojků zařízení vyvolání ovládnutí elek
trických sil. Zdá se, tomto případě měli an
tičtí lékaři velmi moderní přístup. Tako
vý úhoř elektrický nebo rejnok elektrický do
káží „vyrobit“ poměrně vysoké napětí.
William Gilbert. Benjamin Franklin
(1706 1790) pocházel Bostonu vyučil se
u svého bratra tiskařem knihkupcem. Tento druh elektřiny sice
nemá praktické užití, ale jím působit
mnoho zábavy, zvláště když její projevy půso
bí nezasvěceného diváka jako nějaká ta
jemná, nadpřirozená síla.
Mluvíme-li Divišovi, nesmíme zapome
nout jeho velkého rivala boji prvenství
při vynálezu hromosvodu. zaujalo
(některé prameny dokonce tvrdí, první si
tohoto jevu všimla Galvaniho manželka) za
čal hledat příčinu. Antický svět znal pravdě
podobně afrického sumce elektrického, který
se objevuje Nilu.
.
Leidenská láhev elektrický náboj ukládal ko
vové'• vrstvě uvnitř láhve. Stál na
počátku své době tak oblíbených pokusů
s „třecí“ elektřinou.Kromě „duše“ jantaru znal starověk ještě
jeden zdroj elektřiny elektrické ryby. Luigi Galvani (1737 1798), pro
fesor anatomie Bologni, byl muž, kterého
fyzika elektřina nijak zvlášť nezajímaly. Kjantaru souvis
losti elektřinou vrátil první muž, kte
rém musíme zmínit. Zachovaly zprávy využívání jejich
elektrických „šoků“ léčbě nervových one
mocnění.
IV ■;~vTrf- ■!
Vyobrazení slavného pokusu žabími stehýnky. právě daľelektři
ně její jméno podle řeckého slova elektron,
které neznamená nic jiného než jantar
