Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 12 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Luigi Galvani (1737 1798), pro­ fesor anatomie Bologni, byl muž, kterého fyzika elektřina nijak zvlášť nezajímaly. Tento druh elektřiny sice nemá praktické užití, ale jím působit mnoho zábavy, zvláště když její projevy půso­ bí nezasvěceného diváka jako nějaká ta­ jemná, nadpřirozená síla. Benjamin Franklin. Přes seznámení muži slavnými učenými jsme však historii elektřiny teprve samém prahu. . Disponuje napětím 200 voltů., věky proslavil svým koníčkem. Stál na počátku své době tak oblíbených pokusů s „třecí“ elektřinou. S tímto nástrojem, napájeným leidenských lahví, předváděl císařského dvora ve Vídni. Antický svět znal pravdě­ podobně afrického sumce elektrického, který se objevuje Nilu. Provedl stovky pokusů s žabími stehýnky jiným živočišným mate­ riálem své výsledky shrnulv učeném spise. Tako­ vý úhoř elektrický nebo rejnok elektrický do­ káží „vyrobit“ poměrně vysoké napětí. Byl William Gil­ bert (1544 1603), londýnský lékař. Benjamin Franklin (1706 1790) pocházel Bostonu vyučil se u svého bratra tiskařem knihkupcem.Kromě „duše“ jantaru znal starověk ještě jeden zdroj elektřiny elektrické ryby. Mnoho předních učenců zabývalo vymýšlením nejrůznějších strojků zařízení vyvolání ovládnutí elek­ trických sil. Mluvíme-li Divišovi, nesmíme zapome­ nout jeho velkého rivala boji prvenství při vynálezu hromosvodu. „Živočišná elektřina“ Jak životě někdy bývá, objevu elek­ trického proudu došlo vlastně souhrou náhod a omylů. Kjantaru souvis­ losti elektřinou vrátil první muž, kte­ rém musíme zmínit. Proslavil důkazem elektrického charakteru blesku tím souvisejícím vynálezem blesko­ svodu. Oje- ho bleskosvodu dobře ví, ale tento mimořád­ ně vzdělaný kněz používal elektřinu léčení lidí, studoval její vliv rostliny dokonce vynalezl elektrický strunný nástroj Denis ďor. William Gilbert. Byl ovšem mužem velmi mnohostran­ ným zabýval politickou činností patřil k autorům první ústavy USA. zaujalo (některé prameny dokonce tvrdí, první si tohoto jevu všimla Galvaniho manželka) za­ čal hledat příčinu.Prokop Diviš. právě daľelektři­ ně její jméno podle řeckého slova elektron, které neznamená nic jiného než jantar. IV ■;~vTrf- ■! Vyobrazení slavného pokusu žabími stehýnky. nás patřil prvním průkopníkům známý Prokop Diviš (1696 až 1765, vlastním jménem Václav Divíšek). Prakticky stejnými znalostmi pak spo­ kojili lidé řadu století. Ve Francii těmito pokusy zabýval abbé Nollet. Zachovaly zprávy využívání jejich elektrických „šoků“ léčbě nervových one­ mocnění. Elek­ trický úhoř, obyvatel tropických vod Střední a Jižní Ameriky, svými 300 volty ochromí i koně, natož člověka. jejími projevy se samozřejmě setkáváme dodnes, říkáme jim ovšem statická elektřina. Jeden žertovných pokusů abbého Nolleta Paříži. doby také pochází kdysi tak populární elektrický zdroj leidenská láhev. oblibou totiž pěstoval fyziku, pře­ devším zabýval studiem elektrických a magnetických jevů. Zdá se, tomto případě měli an­ tičtí lékaři velmi moderní přístup. Sklo zabraňovalo v samovolném vybíjení. Leidenská láhev elektrický náboj ukládal ko­ vové'• vrstvě uvnitř láhve. když v medicíně dotáhl hodně daleko, osob­ ního lékaře královny Alžběty jejího násled­ níka Jakuba I. Jednoho dne však při pitvání žab zpozoroval, že plechu položená žabí stehýnka sebou při doteku skalpelem škubnou. Také jeho však zlákala fyzika, především elektřina. Pravý věk elektřiny totiž nastal teh­ dy, když elektřinu statickou vystřídala energie dynamická elektrický proud. Svého krále bavil tím, přenesl elek­ trický náboj celou setninu gardistu pozdě­ ji dokonce tři sta mnichů spojených mezi sebou železnou obručí. Gilbert jako první vysvětlil rámci tehdej­ ších možností rozdíl mezi elektřinou magne­ tismem určil její hlavní vlastnosti