EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 12 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
S tímto nástrojem, napájeným leidenských
lahví, předváděl císařského dvora ve
Vídni. Kjantaru souvis
losti elektřinou vrátil první muž, kte
rém musíme zmínit. doby také pochází kdysi tak
populární elektrický zdroj leidenská láhev.
Ve Francii těmito pokusy zabýval abbé
Nollet. Disponuje napětím 200
voltů.
„Živočišná elektřina“
Jak životě někdy bývá, objevu elek
trického proudu došlo vlastně souhrou náhod
a omylů. právě daľelektři
ně její jméno podle řeckého slova elektron,
které neznamená nic jiného než jantar.
Jednoho dne však při pitvání žab zpozoroval,
že plechu položená žabí stehýnka sebou
při doteku skalpelem škubnou.
Benjamin Franklin., věky proslavil svým
koníčkem. Pravý věk elektřiny totiž nastal teh
dy, když elektřinu statickou vystřídala energie
dynamická elektrický proud. Mnoho předních
učenců zabývalo vymýšlením nejrůznějších
strojků zařízení vyvolání ovládnutí elek
trických sil. Byl ovšem mužem velmi mnohostran
ným zabýval politickou činností patřil
k autorům první ústavy USA. Zdá se, tomto případě měli an
tičtí lékaři velmi moderní přístup. když
v medicíně dotáhl hodně daleko, osob
ního lékaře královny Alžběty jejího násled
níka Jakuba I. Elek
trický úhoř, obyvatel tropických vod Střední
a Jižní Ameriky, svými 300 volty ochromí
i koně, natož člověka.
Gilbert jako první vysvětlil rámci tehdej
ších možností rozdíl mezi elektřinou magne
tismem určil její hlavní vlastnosti. Provedl stovky pokusů
s žabími stehýnky jiným živočišným mate
riálem své výsledky shrnulv učeném spise. Antický svět znal pravdě
podobně afrického sumce elektrického, který
se objevuje Nilu.
Přes seznámení muži slavnými učenými
jsme však historii elektřiny teprve samém
prahu. Svého krále bavil tím, přenesl elek
trický náboj celou setninu gardistu pozdě
ji dokonce tři sta mnichů spojených mezi
sebou železnou obručí. oblibou totiž pěstoval fyziku, pře
devším zabýval studiem elektrických
a magnetických jevů.
Leidenská láhev elektrický náboj ukládal ko
vové'• vrstvě uvnitř láhve.Kromě „duše“ jantaru znal starověk ještě
jeden zdroj elektřiny elektrické ryby. zaujalo
(některé prameny dokonce tvrdí, první si
tohoto jevu všimla Galvaniho manželka) za
čal hledat příčinu. Sklo zabraňovalo
v samovolném vybíjení. jejími projevy se
samozřejmě setkáváme dodnes, říkáme jim
ovšem statická elektřina. Stál na
počátku své době tak oblíbených pokusů
s „třecí“ elektřinou.
Jeden žertovných pokusů abbého Nolleta Paříži.
Proslavil důkazem elektrického charakteru
blesku tím souvisejícím vynálezem blesko
svodu.
Prakticky stejnými znalostmi pak spo
kojili lidé řadu století. nás patřil prvním
průkopníkům známý Prokop Diviš (1696 až
1765, vlastním jménem Václav Divíšek).
Mluvíme-li Divišovi, nesmíme zapome
nout jeho velkého rivala boji prvenství
při vynálezu hromosvodu. Tako
vý úhoř elektrický nebo rejnok elektrický do
káží „vyrobit“ poměrně vysoké napětí. Zachovaly zprávy využívání jejich
elektrických „šoků“ léčbě nervových one
mocnění. Benjamin Franklin
(1706 1790) pocházel Bostonu vyučil se
u svého bratra tiskařem knihkupcem. Luigi Galvani (1737 1798), pro
fesor anatomie Bologni, byl muž, kterého
fyzika elektřina nijak zvlášť nezajímaly. Oje-
ho bleskosvodu dobře ví, ale tento mimořád
ně vzdělaný kněz používal elektřinu léčení
lidí, studoval její vliv rostliny dokonce
vynalezl elektrický strunný nástroj Denis ďor. Byl William Gil
bert (1544 1603), londýnský lékař.
William Gilbert.Prokop Diviš. Také
jeho však zlákala fyzika, především elektřina. Tento druh elektřiny sice
nemá praktické užití, ale jím působit
mnoho zábavy, zvláště když její projevy půso
bí nezasvěceného diváka jako nějaká ta
jemná, nadpřirozená síla.
IV ■;~vTrf- ■!
Vyobrazení slavného pokusu žabími stehýnky.
