EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 14 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
znáte. Narodil
se rodině zámečnického mistra městečku
Erlangen Německu. Roku 1849
byl povolán jako profesor mnichovskou
univerzitu splnilo tak jeho celoživotní
přání, ale bylo let, tak do
saženého cíle dlouho netěšil.Velcí teoretici
Než vydáme řešením právě nazna
čeného úkolu, zastavme ještě chvíli
u několika velkých jmen.
Jméno dalšího vědce naší galerie určitě
(nezávisle Faradayovi), patřil průkop
níkům telegrafu. Skvělé výsled
ky oboru navigačních zařízení dovedly
až místo člena francouzské Akademie. Teprve roku 1841 dostalo
prvního ocenění, obdržel vyznamenání od
londýnské Královské společnosti.
Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně
mecký astronom, fyzik geodet, byl své
době nazýván knížetem matematiků. totiž autorem nejzákladnějšího
„elektrického“ zákona. Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku
1804 balonem výšky kilometrů konal
tam vědecká pozorování. Připisuje objev vzájemné indukce
. Mezi datyjejich narození leží
sto let sto let, kterých zrodilo lidské
poznání elektřiny. trvalo na
dále, době, kdy sám stal středoškolským
profesorem.
založením především vědec. Stál také zrodu první vě
decké soustavy fyzikálních jednotek, což je
pro moderní vědu zcela nepostradatelný před
poklad.
První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač
ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl
francouzský vojenský inženýr Charles Au
guste Coulomb (1736 1806).
Jean Biot. Vědecká síla Josepha Henryho
(1797 1878) spočívala především experi
mentu.
K dnes méně známým vědcům patří
ve své době poctami zahrnovaný francouz
ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot
(1774 1868).
Dnes, době telekomunikačních satelitů,
faxů podobných vymožeností, nám telegraf
připadá jako historická kuriozita. jeho výsled
cích stavěl později Amp&e. Studoval také podstatu
světla.
Tady čekalo let plodné práce, kterých
objevil některé základní zákony nové vědy
o elektřině. Nikdy nemohl plně věnovat
vědecké práci.
Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. svým univerzitním
kolegou Webrem sestrojil elektromag
netický telegraf. Georg Simon Ohm
(1787 1854) neprožil šťastný život. Přednášel slavnéPrincetown-
ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident
Národní akademie věd Washingtonu.
Při studiích však Ohm stále narážel ne
dostatek finančních prostředků. Každé nich zna
mená krok vpřed. Ale ještě
pro naše pradědečky nebo dědečky předsta
voval zázrak rychlosti technické dokonalosti. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes
známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od
mítnuto. Byl spe
cialistou vojenské stavby, ale vlastním
Auguste Coulomb.
V době také sestrojil torzní váhy pro mě
ření extrémně malých sil, které stále po
užívají jako součást četných měřicích přístro
jů. Mimořád
ným počtářským nadáním sebe upozornil
užjako „zázračné“ dítě.
První amerických fyziků, kterém bu
deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi
teoretiky. Wilhelm Weber. Zákony, které učíme dodnes. Jakojeden prvých zkoumal vědecky
meteority. Brzy zemřela mat
ka, ale otec něj velmi dobře staral sám
dokonce studoval matematiku fyziku, aby
mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů. Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy
s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče
elektrického proudu. Joseph Henry.
mi široký.
Jedním otců elektromagnetického telegrafu
Georg Simon Ohm. době revoluce Coulomb uchýlil do
ústraní vědecké práci vrátil zase po
nástupu Napoleona moci. Jeho vědecký rozmach byl vel-
Karl Friedrich Gauss. Hlavním oborem jeho dráhy plné
poct vědeckých uznání byl elektromagne
tismus
