Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 14 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
trvalo na­ dále, době, kdy sám stal středoškolským profesorem. Skvělé výsled­ ky oboru navigačních zařízení dovedly až místo člena francouzské Akademie. Byl spe­ cialistou vojenské stavby, ale vlastním Auguste Coulomb. svým univerzitním kolegou Webrem sestrojil elektromag­ netický telegraf. První amerických fyziků, kterém bu­ deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi teoretiky. V době také sestrojil torzní váhy pro mě­ ření extrémně malých sil, které stále po­ užívají jako součást četných měřicích přístro­ jů. Brzy zemřela mat­ ka, ale otec něj velmi dobře staral sám dokonce studoval matematiku fyziku, aby mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů. Přednášel slavnéPrincetown- ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident Národní akademie věd Washingtonu. Jakojeden prvých zkoumal vědecky meteority. době revoluce Coulomb uchýlil do ústraní vědecké práci vrátil zase po nástupu Napoleona moci. Hlavním oborem jeho dráhy plné poct vědeckých uznání byl elektromagne­ tismus. Připisuje objev vzájemné indukce . Mezi datyjejich narození leží sto let sto let, kterých zrodilo lidské poznání elektřiny. Georg Simon Ohm (1787 1854) neprožil šťastný život. Teprve roku 1841 dostalo prvního ocenění, obdržel vyznamenání od londýnské Královské společnosti. Jedním otců elektromagnetického telegrafu Georg Simon Ohm. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od­ mítnuto.Velcí teoretici Než vydáme řešením právě nazna­ čeného úkolu, zastavme ještě chvíli u několika velkých jmen. Tady čekalo let plodné práce, kterých objevil některé základní zákony nové vědy o elektřině. První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač­ ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl francouzský vojenský inženýr Charles Au­ guste Coulomb (1736 1806). Jean Biot. Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku 1804 balonem výšky kilometrů konal tam vědecká pozorování. Dnes, době telekomunikačních satelitů, faxů podobných vymožeností, nám telegraf připadá jako historická kuriozita. Jeho vědecký rozmach byl vel- Karl Friedrich Gauss. znáte. Každé nich zna­ mená krok vpřed. Joseph Henry. Narodil se rodině zámečnického mistra městečku Erlangen Německu. Vědecká síla Josepha Henryho (1797 1878) spočívala především experi­ mentu. Stál také zrodu první vě­ decké soustavy fyzikálních jednotek, což je pro moderní vědu zcela nepostradatelný před­ poklad. jeho výsled­ cích stavěl později Amp&e. Ale ještě pro naše pradědečky nebo dědečky předsta­ voval zázrak rychlosti technické dokonalosti. Roku 1849 byl povolán jako profesor mnichovskou univerzitu splnilo tak jeho celoživotní přání, ale bylo let, tak do­ saženého cíle dlouho netěšil. Při studiích však Ohm stále narážel ne­ dostatek finančních prostředků. Wilhelm Weber. Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně­ mecký astronom, fyzik geodet, byl své době nazýván knížetem matematiků. založením především vědec. Nikdy nemohl plně věnovat vědecké práci. Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče elektrického proudu. totiž autorem nejzákladnějšího „elektrického“ zákona. Jméno dalšího vědce naší galerie určitě (nezávisle Faradayovi), patřil průkop­ níkům telegrafu. Zákony, které učíme dodnes. mi široký. Studoval také podstatu světla. K dnes méně známým vědcům patří ve své době poctami zahrnovaný francouz­ ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot (1774 1868). Mimořád­ ným počtářským nadáním sebe upozornil užjako „zázračné“ dítě