Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 14 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku 1804 balonem výšky kilometrů konal tam vědecká pozorování. Vědecká síla Josepha Henryho (1797 1878) spočívala především experi­ mentu. Tady čekalo let plodné práce, kterých objevil některé základní zákony nové vědy o elektřině. trvalo na­ dále, době, kdy sám stal středoškolským profesorem. Jeho vědecký rozmach byl vel- Karl Friedrich Gauss. Při studiích však Ohm stále narážel ne­ dostatek finančních prostředků. Jedním otců elektromagnetického telegrafu Georg Simon Ohm. Ale ještě pro naše pradědečky nebo dědečky předsta­ voval zázrak rychlosti technické dokonalosti. znáte.Velcí teoretici Než vydáme řešením právě nazna­ čeného úkolu, zastavme ještě chvíli u několika velkých jmen. První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač­ ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl francouzský vojenský inženýr Charles Au­ guste Coulomb (1736 1806). Stál také zrodu první vě­ decké soustavy fyzikálních jednotek, což je pro moderní vědu zcela nepostradatelný před­ poklad. Zákony, které učíme dodnes. Studoval také podstatu světla. Georg Simon Ohm (1787 1854) neprožil šťastný život. Nikdy nemohl plně věnovat vědecké práci. Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče elektrického proudu. Přednášel slavnéPrincetown- ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident Národní akademie věd Washingtonu. jeho výsled­ cích stavěl později Amp&e. Jean Biot. Každé nich zna­ mená krok vpřed. totiž autorem nejzákladnějšího „elektrického“ zákona. Dnes, době telekomunikačních satelitů, faxů podobných vymožeností, nám telegraf připadá jako historická kuriozita. mi široký. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od­ mítnuto. Připisuje objev vzájemné indukce . V době také sestrojil torzní váhy pro mě­ ření extrémně malých sil, které stále po­ užívají jako součást četných měřicích přístro­ jů. Joseph Henry. Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. Skvělé výsled­ ky oboru navigačních zařízení dovedly až místo člena francouzské Akademie. Roku 1849 byl povolán jako profesor mnichovskou univerzitu splnilo tak jeho celoživotní přání, ale bylo let, tak do­ saženého cíle dlouho netěšil. Teprve roku 1841 dostalo prvního ocenění, obdržel vyznamenání od londýnské Královské společnosti. Hlavním oborem jeho dráhy plné poct vědeckých uznání byl elektromagne­ tismus. Brzy zemřela mat­ ka, ale otec něj velmi dobře staral sám dokonce studoval matematiku fyziku, aby mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů. Jméno dalšího vědce naší galerie určitě (nezávisle Faradayovi), patřil průkop­ níkům telegrafu. První amerických fyziků, kterém bu­ deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi teoretiky. Narodil se rodině zámečnického mistra městečku Erlangen Německu. Byl spe­ cialistou vojenské stavby, ale vlastním Auguste Coulomb. Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně­ mecký astronom, fyzik geodet, byl své době nazýván knížetem matematiků. době revoluce Coulomb uchýlil do ústraní vědecké práci vrátil zase po nástupu Napoleona moci. Wilhelm Weber. Jakojeden prvých zkoumal vědecky meteority. Mimořád­ ným počtářským nadáním sebe upozornil užjako „zázračné“ dítě. založením především vědec. K dnes méně známým vědcům patří ve své době poctami zahrnovaný francouz­ ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot (1774 1868). Mezi datyjejich narození leží sto let sto let, kterých zrodilo lidské poznání elektřiny. svým univerzitním kolegou Webrem sestrojil elektromag­ netický telegraf