Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 14 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jean Biot. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od­ mítnuto. Při studiích však Ohm stále narážel ne­ dostatek finančních prostředků. Studoval také podstatu světla. Ale ještě pro naše pradědečky nebo dědečky předsta­ voval zázrak rychlosti technické dokonalosti. Vědecká síla Josepha Henryho (1797 1878) spočívala především experi­ mentu. Stál také zrodu první vě­ decké soustavy fyzikálních jednotek, což je pro moderní vědu zcela nepostradatelný před­ poklad. Jméno dalšího vědce naší galerie určitě (nezávisle Faradayovi), patřil průkop­ níkům telegrafu. Teprve roku 1841 dostalo prvního ocenění, obdržel vyznamenání od londýnské Královské společnosti. době revoluce Coulomb uchýlil do ústraní vědecké práci vrátil zase po nástupu Napoleona moci.Velcí teoretici Než vydáme řešením právě nazna­ čeného úkolu, zastavme ještě chvíli u několika velkých jmen. Jakojeden prvých zkoumal vědecky meteority. trvalo na­ dále, době, kdy sám stal středoškolským profesorem. V době také sestrojil torzní váhy pro mě­ ření extrémně malých sil, které stále po­ užívají jako součást četných měřicích přístro­ jů. Dnes, době telekomunikačních satelitů, faxů podobných vymožeností, nám telegraf připadá jako historická kuriozita. Mezi datyjejich narození leží sto let sto let, kterých zrodilo lidské poznání elektřiny. K dnes méně známým vědcům patří ve své době poctami zahrnovaný francouz­ ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot (1774 1868). Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku 1804 balonem výšky kilometrů konal tam vědecká pozorování. Zákony, které učíme dodnes. jeho výsled­ cích stavěl později Amp&e. svým univerzitním kolegou Webrem sestrojil elektromag­ netický telegraf. Jedním otců elektromagnetického telegrafu Georg Simon Ohm. Připisuje objev vzájemné indukce . Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče elektrického proudu. Georg Simon Ohm (1787 1854) neprožil šťastný život. Skvělé výsled­ ky oboru navigačních zařízení dovedly až místo člena francouzské Akademie. Mimořád­ ným počtářským nadáním sebe upozornil užjako „zázračné“ dítě. Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. Wilhelm Weber. Brzy zemřela mat­ ka, ale otec něj velmi dobře staral sám dokonce studoval matematiku fyziku, aby mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů. Narodil se rodině zámečnického mistra městečku Erlangen Německu. mi široký. První amerických fyziků, kterém bu­ deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi teoretiky. Byl spe­ cialistou vojenské stavby, ale vlastním Auguste Coulomb. Každé nich zna­ mená krok vpřed. První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač­ ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl francouzský vojenský inženýr Charles Au­ guste Coulomb (1736 1806). Přednášel slavnéPrincetown- ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident Národní akademie věd Washingtonu. Tady čekalo let plodné práce, kterých objevil některé základní zákony nové vědy o elektřině. Nikdy nemohl plně věnovat vědecké práci. založením především vědec. Jeho vědecký rozmach byl vel- Karl Friedrich Gauss. Hlavním oborem jeho dráhy plné poct vědeckých uznání byl elektromagne­ tismus. totiž autorem nejzákladnějšího „elektrického“ zákona. Joseph Henry. znáte. Roku 1849 byl povolán jako profesor mnichovskou univerzitu splnilo tak jeho celoživotní přání, ale bylo let, tak do­ saženého cíle dlouho netěšil. Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně­ mecký astronom, fyzik geodet, byl své době nazýván knížetem matematiků