Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 14 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
době revoluce Coulomb uchýlil do ústraní vědecké práci vrátil zase po nástupu Napoleona moci. Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče elektrického proudu. Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku 1804 balonem výšky kilometrů konal tam vědecká pozorování. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od­ mítnuto. Wilhelm Weber. založením především vědec. Brzy zemřela mat­ ka, ale otec něj velmi dobře staral sám dokonce studoval matematiku fyziku, aby mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů. Jméno dalšího vědce naší galerie určitě (nezávisle Faradayovi), patřil průkop­ níkům telegrafu. Zákony, které učíme dodnes. svým univerzitním kolegou Webrem sestrojil elektromag­ netický telegraf. V době také sestrojil torzní váhy pro mě­ ření extrémně malých sil, které stále po­ užívají jako součást četných měřicích přístro­ jů. Při studiích však Ohm stále narážel ne­ dostatek finančních prostředků. Jeho vědecký rozmach byl vel- Karl Friedrich Gauss. trvalo na­ dále, době, kdy sám stal středoškolským profesorem. Přednášel slavnéPrincetown- ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident Národní akademie věd Washingtonu. Skvělé výsled­ ky oboru navigačních zařízení dovedly až místo člena francouzské Akademie. Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. První amerických fyziků, kterém bu­ deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi teoretiky. Stál také zrodu první vě­ decké soustavy fyzikálních jednotek, což je pro moderní vědu zcela nepostradatelný před­ poklad. Narodil se rodině zámečnického mistra městečku Erlangen Německu. Ale ještě pro naše pradědečky nebo dědečky předsta­ voval zázrak rychlosti technické dokonalosti. Georg Simon Ohm (1787 1854) neprožil šťastný život. Jean Biot. Studoval také podstatu světla. Mimořád­ ným počtářským nadáním sebe upozornil užjako „zázračné“ dítě. Každé nich zna­ mená krok vpřed. První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač­ ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl francouzský vojenský inženýr Charles Au­ guste Coulomb (1736 1806). Teprve roku 1841 dostalo prvního ocenění, obdržel vyznamenání od londýnské Královské společnosti. znáte.Velcí teoretici Než vydáme řešením právě nazna­ čeného úkolu, zastavme ještě chvíli u několika velkých jmen. Tady čekalo let plodné práce, kterých objevil některé základní zákony nové vědy o elektřině. Roku 1849 byl povolán jako profesor mnichovskou univerzitu splnilo tak jeho celoživotní přání, ale bylo let, tak do­ saženého cíle dlouho netěšil. Připisuje objev vzájemné indukce . Hlavním oborem jeho dráhy plné poct vědeckých uznání byl elektromagne­ tismus. totiž autorem nejzákladnějšího „elektrického“ zákona. K dnes méně známým vědcům patří ve své době poctami zahrnovaný francouz­ ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot (1774 1868). Joseph Henry. mi široký. Mezi datyjejich narození leží sto let sto let, kterých zrodilo lidské poznání elektřiny. jeho výsled­ cích stavěl později Amp&e. Jakojeden prvých zkoumal vědecky meteority. Dnes, době telekomunikačních satelitů, faxů podobných vymožeností, nám telegraf připadá jako historická kuriozita. Byl spe­ cialistou vojenské stavby, ale vlastním Auguste Coulomb. Jedním otců elektromagnetického telegrafu Georg Simon Ohm. Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně­ mecký astronom, fyzik geodet, byl své době nazýván knížetem matematiků. Vědecká síla Josepha Henryho (1797 1878) spočívala především experi­ mentu. Nikdy nemohl plně věnovat vědecké práci