Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 14 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Roku 1849 byl povolán jako profesor mnichovskou univerzitu splnilo tak jeho celoživotní přání, ale bylo let, tak do­ saženého cíle dlouho netěšil. Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku 1804 balonem výšky kilometrů konal tam vědecká pozorování. Jeho vědecký rozmach byl vel- Karl Friedrich Gauss. Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. Každé nich zna­ mená krok vpřed. První amerických fyziků, kterém bu­ deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi teoretiky. Studoval také podstatu světla. Georg Simon Ohm (1787 1854) neprožil šťastný život. době revoluce Coulomb uchýlil do ústraní vědecké práci vrátil zase po nástupu Napoleona moci. Dnes, době telekomunikačních satelitů, faxů podobných vymožeností, nám telegraf připadá jako historická kuriozita. Přednášel slavnéPrincetown- ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident Národní akademie věd Washingtonu. svým univerzitním kolegou Webrem sestrojil elektromag­ netický telegraf. znáte. Ale ještě pro naše pradědečky nebo dědečky předsta­ voval zázrak rychlosti technické dokonalosti. Jméno dalšího vědce naší galerie určitě (nezávisle Faradayovi), patřil průkop­ níkům telegrafu. Zákony, které učíme dodnes. totiž autorem nejzákladnějšího „elektrického“ zákona. Tady čekalo let plodné práce, kterých objevil některé základní zákony nové vědy o elektřině. Jakojeden prvých zkoumal vědecky meteority. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od­ mítnuto. Nikdy nemohl plně věnovat vědecké práci. První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač­ ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl francouzský vojenský inženýr Charles Au­ guste Coulomb (1736 1806). Hlavním oborem jeho dráhy plné poct vědeckých uznání byl elektromagne­ tismus. Wilhelm Weber. Připisuje objev vzájemné indukce . mi široký. trvalo na­ dále, době, kdy sám stal středoškolským profesorem. Jean Biot. Vědecká síla Josepha Henryho (1797 1878) spočívala především experi­ mentu. jeho výsled­ cích stavěl později Amp&e. Narodil se rodině zámečnického mistra městečku Erlangen Německu. Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče elektrického proudu.Velcí teoretici Než vydáme řešením právě nazna­ čeného úkolu, zastavme ještě chvíli u několika velkých jmen. Brzy zemřela mat­ ka, ale otec něj velmi dobře staral sám dokonce studoval matematiku fyziku, aby mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů. Jedním otců elektromagnetického telegrafu Georg Simon Ohm. Mezi datyjejich narození leží sto let sto let, kterých zrodilo lidské poznání elektřiny. založením především vědec. Mimořád­ ným počtářským nadáním sebe upozornil užjako „zázračné“ dítě. Teprve roku 1841 dostalo prvního ocenění, obdržel vyznamenání od londýnské Královské společnosti. Joseph Henry. Stál také zrodu první vě­ decké soustavy fyzikálních jednotek, což je pro moderní vědu zcela nepostradatelný před­ poklad. V době také sestrojil torzní váhy pro mě­ ření extrémně malých sil, které stále po­ užívají jako součást četných měřicích přístro­ jů. Byl spe­ cialistou vojenské stavby, ale vlastním Auguste Coulomb. Při studiích však Ohm stále narážel ne­ dostatek finančních prostředků. Skvělé výsled­ ky oboru navigačních zařízení dovedly až místo člena francouzské Akademie. K dnes méně známým vědcům patří ve své době poctami zahrnovaný francouz­ ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot (1774 1868). Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně­ mecký astronom, fyzik geodet, byl své době nazýván knížetem matematiků