EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 14 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
založením především vědec. Mimořád
ným počtářským nadáním sebe upozornil
užjako „zázračné“ dítě.
mi široký. Jakojeden prvých zkoumal vědecky
meteority.
Při studiích však Ohm stále narážel ne
dostatek finančních prostředků. Narodil
se rodině zámečnického mistra městečku
Erlangen Německu. Joseph Henry. Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku
1804 balonem výšky kilometrů konal
tam vědecká pozorování. Teprve roku 1841 dostalo
prvního ocenění, obdržel vyznamenání od
londýnské Královské společnosti. Brzy zemřela mat
ka, ale otec něj velmi dobře staral sám
dokonce studoval matematiku fyziku, aby
mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů. totiž autorem nejzákladnějšího
„elektrického“ zákona. Studoval také podstatu
světla.
V době také sestrojil torzní váhy pro mě
ření extrémně malých sil, které stále po
užívají jako součást četných měřicích přístro
jů.
První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač
ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl
francouzský vojenský inženýr Charles Au
guste Coulomb (1736 1806). svým univerzitním
kolegou Webrem sestrojil elektromag
netický telegraf. Roku 1849
byl povolán jako profesor mnichovskou
univerzitu splnilo tak jeho celoživotní
přání, ale bylo let, tak do
saženého cíle dlouho netěšil. Zákony, které učíme dodnes. Vědecká síla Josepha Henryho
(1797 1878) spočívala především experi
mentu.
Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. době revoluce Coulomb uchýlil do
ústraní vědecké práci vrátil zase po
nástupu Napoleona moci. Přednášel slavnéPrincetown-
ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident
Národní akademie věd Washingtonu.
Dnes, době telekomunikačních satelitů,
faxů podobných vymožeností, nám telegraf
připadá jako historická kuriozita. Jeho vědecký rozmach byl vel-
Karl Friedrich Gauss.
Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně
mecký astronom, fyzik geodet, byl své
době nazýván knížetem matematiků. Stál také zrodu první vě
decké soustavy fyzikálních jednotek, což je
pro moderní vědu zcela nepostradatelný před
poklad. Wilhelm Weber. Nikdy nemohl plně věnovat
vědecké práci.
První amerických fyziků, kterém bu
deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi
teoretiky.
K dnes méně známým vědcům patří
ve své době poctami zahrnovaný francouz
ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot
(1774 1868). Mezi datyjejich narození leží
sto let sto let, kterých zrodilo lidské
poznání elektřiny. Hlavním oborem jeho dráhy plné
poct vědeckých uznání byl elektromagne
tismus.Velcí teoretici
Než vydáme řešením právě nazna
čeného úkolu, zastavme ještě chvíli
u několika velkých jmen.
Jean Biot. Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy
s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče
elektrického proudu.
Tady čekalo let plodné práce, kterých
objevil některé základní zákony nové vědy
o elektřině. Byl spe
cialistou vojenské stavby, ale vlastním
Auguste Coulomb. Každé nich zna
mená krok vpřed. Připisuje objev vzájemné indukce
. Ale ještě
pro naše pradědečky nebo dědečky předsta
voval zázrak rychlosti technické dokonalosti.
Jedním otců elektromagnetického telegrafu
Georg Simon Ohm. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes
známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od
mítnuto.
Jméno dalšího vědce naší galerie určitě
(nezávisle Faradayovi), patřil průkop
níkům telegrafu. Georg Simon Ohm
(1787 1854) neprožil šťastný život.
znáte. jeho výsled
cích stavěl později Amp&e. trvalo na
dále, době, kdy sám stal středoškolským
profesorem. Skvělé výsled
ky oboru navigačních zařízení dovedly
až místo člena francouzské Akademie
