EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 14 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Brzy zemřela mat
ka, ale otec něj velmi dobře staral sám
dokonce studoval matematiku fyziku, aby
mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes
známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od
mítnuto. Vědecká síla Josepha Henryho
(1797 1878) spočívala především experi
mentu.
V době také sestrojil torzní váhy pro mě
ření extrémně malých sil, které stále po
užívají jako součást četných měřicích přístro
jů. Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy
s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče
elektrického proudu.
Jean Biot.
Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně
mecký astronom, fyzik geodet, byl své
době nazýván knížetem matematiků. Každé nich zna
mená krok vpřed. Byl spe
cialistou vojenské stavby, ale vlastním
Auguste Coulomb. Jeho vědecký rozmach byl vel-
Karl Friedrich Gauss. Narodil
se rodině zámečnického mistra městečku
Erlangen Německu. jeho výsled
cích stavěl později Amp&e.
Při studiích však Ohm stále narážel ne
dostatek finančních prostředků. Studoval také podstatu
světla. Mimořád
ným počtářským nadáním sebe upozornil
užjako „zázračné“ dítě. totiž autorem nejzákladnějšího
„elektrického“ zákona.
mi široký.
Jedním otců elektromagnetického telegrafu
Georg Simon Ohm. Skvělé výsled
ky oboru navigačních zařízení dovedly
až místo člena francouzské Akademie.
K dnes méně známým vědcům patří
ve své době poctami zahrnovaný francouz
ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot
(1774 1868). Mezi datyjejich narození leží
sto let sto let, kterých zrodilo lidské
poznání elektřiny. Hlavním oborem jeho dráhy plné
poct vědeckých uznání byl elektromagne
tismus. Georg Simon Ohm
(1787 1854) neprožil šťastný život. době revoluce Coulomb uchýlil do
ústraní vědecké práci vrátil zase po
nástupu Napoleona moci. Přednášel slavnéPrincetown-
ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident
Národní akademie věd Washingtonu.
znáte. Roku 1849
byl povolán jako profesor mnichovskou
univerzitu splnilo tak jeho celoživotní
přání, ale bylo let, tak do
saženého cíle dlouho netěšil. Stál také zrodu první vě
decké soustavy fyzikálních jednotek, což je
pro moderní vědu zcela nepostradatelný před
poklad.
Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. trvalo na
dále, době, kdy sám stal středoškolským
profesorem.Velcí teoretici
Než vydáme řešením právě nazna
čeného úkolu, zastavme ještě chvíli
u několika velkých jmen. Zákony, které učíme dodnes.
Tady čekalo let plodné práce, kterých
objevil některé základní zákony nové vědy
o elektřině.
Dnes, době telekomunikačních satelitů,
faxů podobných vymožeností, nám telegraf
připadá jako historická kuriozita. Ale ještě
pro naše pradědečky nebo dědečky předsta
voval zázrak rychlosti technické dokonalosti. Nikdy nemohl plně věnovat
vědecké práci. Teprve roku 1841 dostalo
prvního ocenění, obdržel vyznamenání od
londýnské Královské společnosti.
První amerických fyziků, kterém bu
deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi
teoretiky. Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku
1804 balonem výšky kilometrů konal
tam vědecká pozorování. Joseph Henry.
Jméno dalšího vědce naší galerie určitě
(nezávisle Faradayovi), patřil průkop
níkům telegrafu. svým univerzitním
kolegou Webrem sestrojil elektromag
netický telegraf.
První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač
ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl
francouzský vojenský inženýr Charles Au
guste Coulomb (1736 1806).
založením především vědec. Jakojeden prvých zkoumal vědecky
meteority. Wilhelm Weber. Připisuje objev vzájemné indukce
