Zvláště toto zbarvení předpokládá, aby pokus probíhal za
neveliké intensity proudové; desetisvíčková žárovka sta^-
v v
ci uplne. autogenní spájení řezání kovů pro
vádí plamenem třaskavého plynu. Nebo kyslík vodík zkaplňují oba plyny mísí pak
až hořáku třaskavý plyn, jehož plamenem taví
i spájí. zapnutí proudu roztok nad anodou zčer
vená vyloučenou kyselinou jako lakmus, avšak roztok nad
kathodou zbarví zásaditým nátronem krásně zeleně.
Naplňme svůj přístroj znovu roztokem Glauberovy
soli obě trubice modrým barvivém, které js'me zelí
extrahovali. Elektrody jsou železné. Pak ždibec sody lžíci
teplé vody rozpustíme tento sodný roztok opatrně po
kapkách přiléváme, červená barva odvaru zmodrá,
či spíše zfialoví.filtračním papírem procedíme. Má-li roztok delší dobu vydržeti, nutno
jej zabezpečili několika kapkami kyseliny karbolové. Norsku). Na
kratší dobu lze vystačiti zelím, které nakrouhané jsíne
pečlivě usušili suché nádobě uschovali. tím
účelem elektrolysuje slabý roztok potaše, jenž che
micky značí CO3 uhličitan draselný. Lze jej na
př. Také tak zv. Elektroly
suje roztok jednoprocentní: litr destilované vody
béře dkg potaše. Elektrolytic
kým vodíkem ztužují oleje, naplňují balony vzducho
lodi.
. továrnách zpracování platiny, křemeniny,
umělých drahokamů došel žár třaskavého plynu hojného
užití.
Elektrolysa vody provádí průmyslově všude tam, kde
je disposici levná vodní síla (na př. horkou vodou vyloužiti dřevěného popele.
Je přirozeno, mnohý těchto popsaných posud
pokusů došel průmyslu svého zdokonalení využití.
Kde domácí zahrádce pěstují vysoký slez zahradní,
topolovky sytě červených květů, odvar plátků těchto kvě-
tů chová stejně jako barvivo červeného zelí
