Silnější proud
vylučuje měď podobě tmavohnědého černého prášku. závodech textilních papírnách elek-
trolyséry přípravě bělících louhů nescházejí nikdy.
Protože měď nikterak vodu nepůsobí, vylučuje jako
ryzí, čistý kov na' záporné elektrodě, kterou červeně po-
vléká. Dva, tři články
Leclanchěovy, nebo akkumulatory sebou spojené na
pětím vyhovují. Elektrolysují ovšem rozto
ky nasycené. Při použití proudu sítě městské nut
no odporovou žárovkou napětí upraviti. dvě, tři kapky kyseliny
sírové učiní roztok vodivějším. To
lik zatím ukázkou průmyslovém využití eiektrolysy. Voda rozloží molekuly modré skalice na
ionty dle rovnice:
CuS04 (k
Radikál —SO* jako Glauberovy soli dává vodí
kem vody kyselinu sírovou uvolňuje vo
dy kyslík jehož vývoj anodě dobře pozorujeme. zavedení proudu opa
kuje rozklad této železnáté soli podobně jako soli
Glauberovy. Rozklad těchto solí vedl praksi jiné
cesty, stejně zajímavé, jistě velmi užitečné. Sůl kuchyňská, sylvin, soda, potaš, Glauberova
sůl, nichž jsme posud hovořili, jsou soli lehkého kovu
sodíku draslíku.
19
.
B. Je
to síran měďnatý CuSO«. Ale možno elektrolysovat také sole
těžkých kovů.rozkladu chloridu sodného NaCl (kuchyňské soli)
a chloridu draselného KC1 (sylvínu) zakládá elektroly
tická výroba chlorového vápna, vodíku, louhů sodných
a draselných, sloučenin bělících Elektrody bývají že
lezné grafitové (tuhové).
Druhé ionty +Cu nesou své kladné náboje kathodě. Naplňme náš přístroj roztokem modré skalice. Má-li povlak býti jemný stejnoměrný, pěkné
barvy, nesmí býti proud velkého napětí.
1. Sledujme
tyto cesty pokusy
