6. to
sloučenina jedovatého, zelenavého plynu chloru a
lehkého kovu sodíku Na, tak měkkého, lze jej nožem
krájeti, tak malé hustoty, vodě pluje.OII uvolňuje vodík jehož vývoj na
kathodě patrný.
Voda molekuly kuchyňské soli štěpí ionty —Cl a
+Na, které elektrický proud usměrňuje.
IV.
14
. Jen
pečlivá čistota, uchová náš přístroj delší dobu nepo
škozený. Pak je
každé nebezpečí vyloučeno. Ale vvlučová-
uí kovového sodíku nedochází, protože jak bylo na
psáno rozkládá vodu, slučuje jejím hydroxylem
12a nátron Na. Vraťme prvnímu svému přístroji pro elek-
trolysu naplňme jel: nádobku roztokem kuchyňské
í:oli, jež chemicky značí NaCl chlorid sodný. Při tom voda
v trubici nad anodou znenáhla zelená, neboť chlor zprvu
ve vodě rozpouští.opatrně, abychom žíravinou hrdlo láhve nepotřísnili.
Za tohoto uspořádání zapnutí proudu probíhá vý
vin plynů vydatněji, bubliny mydlinové plní rychleji,
po zapálení výbušné rány jsou hlučnější.
vyznačené, Nástavce elektrod proříznutými otvory
v korkové zátce prostrčíme ohnutí přiletujeme nim
měděné přívodní dráty. Konečně provrtáme těsný otvor
v zátce pro trubici kterou třaskavý plyn odchází. Jen nikdy ne
opomeňme včas aparát trubicí misky bublinami
vzdáliti, než bublinám hořící třísku přiblížíme*. Zelenavý chlor
se svým záporným nábojem vylučuje anodě, kdežto
sodík svůj kladný náboj donáší kaíhodě.
Že anodě vylučuje chlor, poznáme záhy zá
pachu, který jej tak ostře karakteris'uje.
Za elektrody poslouží tomto případě široké dečky,
vystřižené tenkého železného plecbu, podoby obr
