vyznačené, Nástavce elektrod proříznutými otvory
v korkové zátce prostrčíme ohnutí přiletujeme nim
měděné přívodní dráty. Vraťme prvnímu svému přístroji pro elek-
trolysu naplňme jel: nádobku roztokem kuchyňské
í:oli, jež chemicky značí NaCl chlorid sodný.
Za elektrody poslouží tomto případě široké dečky,
vystřižené tenkého železného plecbu, podoby obr.
14
. Konečně provrtáme těsný otvor
v zátce pro trubici kterou třaskavý plyn odchází. Při tom voda
v trubici nad anodou znenáhla zelená, neboť chlor zprvu
ve vodě rozpouští. Ale vvlučová-
uí kovového sodíku nedochází, protože jak bylo na
psáno rozkládá vodu, slučuje jejím hydroxylem
12a nátron Na.opatrně, abychom žíravinou hrdlo láhve nepotřísnili.
Voda molekuly kuchyňské soli štěpí ionty —Cl a
+Na, které elektrický proud usměrňuje.
Že anodě vylučuje chlor, poznáme záhy zá
pachu, který jej tak ostře karakteris'uje. to
sloučenina jedovatého, zelenavého plynu chloru a
lehkého kovu sodíku Na, tak měkkého, lze jej nožem
krájeti, tak malé hustoty, vodě pluje.
Za tohoto uspořádání zapnutí proudu probíhá vý
vin plynů vydatněji, bubliny mydlinové plní rychleji,
po zapálení výbušné rány jsou hlučnější. Jen nikdy ne
opomeňme včas aparát trubicí misky bublinami
vzdáliti, než bublinám hořící třísku přiblížíme*. 6.
IV. Pak je
každé nebezpečí vyloučeno. Zelenavý chlor
se svým záporným nábojem vylučuje anodě, kdežto
sodík svůj kladný náboj donáší kaíhodě. Jen
pečlivá čistota, uchová náš přístroj delší dobu nepo
škozený.OII uvolňuje vodík jehož vývoj na
kathodě patrný
