Než mydliny zapalujeme, nutno odstraniti konec
kaučukové trubice mydlin misce, aby snad výbuch
trubici nepronikl přístroje, jejž ovšem zničil.
Při přípravě roztoku nelze nepozorovati, kterak se
elektrolyt silně zahřeje.
Nejlépe učiníme, zavedeme-li kaučukovou trubicí,
kterou js'me skleněné nálevce připojili, třaskavý plyn
do mýdlové vody, jakou připravují děti vyfukování
mydlinových bublin. Chceme-li uschovati
na delší dobu, nutno suché skleničce dobře uzátko-
vati zátku parafinem zaliti.plynů tvoří vlastní třaskavý plyn, účinků mnohem vy
datnějších, nebezpečných. Plyn sám koncem trubice vyfoukne
si povrchu mydlin větší nebo menší bubliny, jež lze
hořící třískou zapáliti.
Za tím účelem, opatříme láhev širokým
hrdlem (obrázek 6. Obě
žíraviny, bílých tyčinkách prodejné, pohlcují vzdu
chu vodní páry rozplývají se. Větší porculánová miska rozdělávání barev
pro náš pokus mydlinami stačí výbuch vydrží. Proto třeba při poku
sech tímto plynem jisté opatrnosti. na, dkg vody dáme dkg drasla.
A není vyloučeno, bychom jeho střepinami sami mo
hli býti zasaženi.
Při výrobě třaskavého plynu elektrolysou, kde za
chycení obou plynů odděleně neběží, lze vystačiti pří
strojem, úpravy mnohem jednodušší.
Zdar pokusu předpokládá, aby trubice, kterou jsme
k nálevce připojili, nebyla příliš dlouhá abyctrom ko
nec trubice misce podrželi bezprostředně pod povrchem
mydlin. Vychladlý roztok lijeme láhve
13
. Shoří hlučným výbuchem, jako
když pušky vystřelí.), kterou naplníme hodně vysoko
silným roztokem nátronu, nebo jemu příbuzného žíravé
ho drasla, př
