Plyn sám koncem trubice vyfoukne
si povrchu mydlin větší nebo menší bubliny, jež lze
hořící třískou zapáliti. Větší porculánová miska rozdělávání barev
pro náš pokus mydlinami stačí výbuch vydrží.
A není vyloučeno, bychom jeho střepinami sami mo
hli býti zasaženi.plynů tvoří vlastní třaskavý plyn, účinků mnohem vy
datnějších, nebezpečných. Obě
žíraviny, bílých tyčinkách prodejné, pohlcují vzdu
chu vodní páry rozplývají se. Chceme-li uschovati
na delší dobu, nutno suché skleničce dobře uzátko-
vati zátku parafinem zaliti.
Zdar pokusu předpokládá, aby trubice, kterou jsme
k nálevce připojili, nebyla příliš dlouhá abyctrom ko
nec trubice misce podrželi bezprostředně pod povrchem
mydlin.
Nejlépe učiníme, zavedeme-li kaučukovou trubicí,
kterou js'me skleněné nálevce připojili, třaskavý plyn
do mýdlové vody, jakou připravují děti vyfukování
mydlinových bublin.
Při přípravě roztoku nelze nepozorovati, kterak se
elektrolyt silně zahřeje. na, dkg vody dáme dkg drasla. Vychladlý roztok lijeme láhve
13
.
Než mydliny zapalujeme, nutno odstraniti konec
kaučukové trubice mydlin misce, aby snad výbuch
trubici nepronikl přístroje, jejž ovšem zničil.
Při výrobě třaskavého plynu elektrolysou, kde za
chycení obou plynů odděleně neběží, lze vystačiti pří
strojem, úpravy mnohem jednodušší.
Za tím účelem, opatříme láhev širokým
hrdlem (obrázek 6.), kterou naplníme hodně vysoko
silným roztokem nátronu, nebo jemu příbuzného žíravé
ho drasla, př. Shoří hlučným výbuchem, jako
když pušky vystřelí. Proto třeba při poku
sech tímto plynem jisté opatrnosti
