druhé
trubice dáme sytý roztok lakmusu přirozeně zbarveny,
tedy neokyselený také doplníme vodou.
15
.
Vodný roztok lakmusu fialový; kyselinami zčervená,
červený zásadami zmodrá. Podnes zápachu poznáme jej
jdouce kolem veřejných záchodků, jichž podlahu posypá
vají chlorovým vápnem. Lze tomto případě prospěšně na<hraditi tenkými
uhlíkovými roubíky elektrickým lamp obloukových,
kt:rá kovu hrdle nádobky utěstiíme. známo, chlorovou vodou ně
kterými jeho sloučeninami továrnách látky bílí. Na
plňme znovu nádobku přístroje roztokem kuchyňské so
li, nikoli však trubice.Pokus lze však provésti barvitěji přesvědčivěji. Němcovou napcaná, ale zelenavý plyn chlor
je jedovatostí nebezpečný. Chlor
ničí nejen barviva, ale zárodky choroboplodné, jež nikdy
ve vzduchu nescházejí jsou hojné místnostech, kde
stonali lidé navkažlivou nemocí.
Zavedeme-li potom elektrodám proud, záhy červe
ná ba^va nad kathodou vznikajícím nátronem modrá,
kdežto chlor trubisi nad anodou barvivo lakmusové ru
ší, roztok odbarvuije. Zde patrno, kterak prvek
chlor sloučenině soli pozbyl svých vlastností dobu,
než byl soli elektrolysou uvolněn..
». Pak doplníme roztok pouhou vodou.Sůl nad zlato«, jak vypravuje pěkná slovenská po
hádka Bož. Kupme obchodě drogami levné
barvivo lišejníků, zvané lakmus. Roztok lakmusu vo
dě totiž velmi citlivé zkoumadlo kyseliny zásady.
Roztok nátronu silná zásada- Proto trubic nad
kathodou vlijeme nejprve trochu sytého roztoku lakmu
sového, který jsme kapkou kyseliny%sírové zbarvili na
červeno. Proto dříve chlorem
hojně desinfikovalq.
Elektrolysu soli kuchyňské lze dobře prováděti elek
trodami platinovými, však železnými, které chlorem
trpí
