Slučuje totiž vodíkem
H2 vody uvolňuje tak kyslík dle rovnice:
S .
Po tomto vysvětlení dovedeme výložiti, proč tvrdá
voda bez kyseliny sírové ibned podléhá elektrickému
rozkladu, třeba jen míře skrovné, jakmile proud elek
trodám zavedeme.
Na elektrodách ionty své elektrické náboje odevzdají a
změní tak molekuly. Voda hydrolysuje právě tak
jako štěpila neutrální molekuly kyseliny sírové; elektric
ký proud pat jejich ionty jmenovaném zákoně elek
trické přitažlivosti elektrodám řídi. Tvrdou vodu působí zemité látky, kte
ré jsou rozpuštěny.Ve anodě. Ionty vodíkové, kladně nabité, proudí kato
dě, ionty —SO4 záporným nábojem stěhují .
Větší nebo menší vývoj bublinek obou plynů elek
trodách, případě slabší nebo silnější žhavění odporové
10
.
Po zapnutí proudu zavede elektřina elektrolytu
určitý pořádek zákoně, nestejnojmenné elektřiny se
přitahují. radikální slou
čeniny SO4 nastupuje však ihned další akce; napadá vý
bojné molekuly vody elektrolytu, aby vody vzala,
oč byla rozkladem ochuzena.roztok kyseliny sírové vodě jako voda, které volně
plují molekuly kyseliny sírové nerozštěpené, elektricky
neúčinné neutrální pak molekuly rozštěpené
vodou kladné částice vodíku záporné části
ce sloučeniny (—S Těmto částicím říká ionty. Bublinky vodíku odevzdání
náboje stoupají povrchu elektrolytu.
Protože tato poslední změna odehrává anodě a
projevuje vývojem kyslíku, pozorovatel dojem, že
vlastně rozkládá jen voda neboť práce radi
kálu SO4 zůstává jeho očím utajena stejně jako hydroly-
sa, které vodai pokračuje tom poměru, jak rozštěpe
ných iontů elektrolytu prací elektrického proudu ubývá