Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Pak ale platí
d dj/2 O
83
.
Vytvořme těsně při rozhraní obou dielektrik uzavřenou plochu (Gaussovu
plochu) tvaru nízkého válce, jehož jedna základna ploěe leží di
elektriku permitivitě £/' druhé téže ploěe dielektriku permitivitě
£t (obr. Nej
prve vyšetříme podmínky průchodu indukčních čar rozhraní dvou isotropních
dielektrik relativních permitivitách Procházejí-li elektrické
indukční čáry jednoho dielektrika druhého, dochází obecně jejich lo
mu. 1,47
Přitom «fy značí úhel dopadu, tj. Podle zobecněné Gaissovy
věty (rov. 1,48).Coulombovu sílu dielektriku pouze tom případě, značí-li těchto
výrazech náboj volný.
K vyjádření indukčního toku Y4
použijeme vektoru indukce lome-
ný tok popíšeme vektorem indukce ^
Dt Každý obou těchto vektorů
rozložíme podle obrázku dvě složky,
z nichž jedna tečná bude roz
hraním rovnoběžná druhá normálová
k němu kolmá, takže bude platit pro
složky
tečné: £>« sin 1
D^t <¿2
normálové:
Din cos cCf
Di cos 2
>(1,148)
Obr. (1,145)) tok roven volnému náboji obsaženému uvnitř
uvažované uzavřené plochy. Uvažujme indukčním toku který touto plochou pro
téká který skládá dopadajícího toku toku lomeného fřž
Tok bereme kladným znaménkem, poněvadž dán indukčními čarami
do uzavřené plochy vstupujícími, kdežto toku dáváme zrfnorné znaménko,
protože souvisí čarami plochy vystupujícími. 1,47). Průchod siločar indukčních čar rozhraním dvou dielektrik.7.
1. úhel, který svírá dopadající tok /
s kolmicí rozhraní, c(2 úhel lomu, který svírá lomený tok kol
micí . Předpokládejme věak, uvnitř této plochy není
volný náboj 0). Indukční tok Sířící rozhraní dielektrikem permitivitě £,
nazveme tokem "dopadajícím", indukční tok postupující průchodu roz
hraním dielektrikem permitivitě <£j označíme jako tok "lomený" (obr.4
