Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
(1,143),
můžeme jejich rovnost vyjádřit
vztahem
Df COS c(f* cot «tg ,
který aouladu rov.
Ukážeme, tentovýsledekneplatí pro normálové složky vektoru inten
sity elektrického polepřiprůchodurozhraním dvou dielektrik. Vyjdeme přitom vztahu, dráhový integrál vektoru IT
v elektrickém poli podél libovolné uzavřené dráhy rovný nule, čili že
platí (viz rov. (1,148)
vede výaledku
- D2„ (1,149)
Tento vetah říká, normálové složky vektoru indukce jsou-po obou stranách
rozhraní dvou dielektrik stejné. Docházíme tak výsledku, normá
lová složka intensity pole při průchodu rozhraním mónl nespojitá. (1,150), jsou obráceném poměru relativ
ních permitivit příslušných dielektrik. (1,77))
£ 0
Mysleme při rozhraní uzavřenou dráhu tvaru úzkého obdélníka podle
obr.
Dříve než vyšetříme vztah mezi tečnými složkami vektoru indukce při
průchodu rozhraním, zjistíme, jak spolu souvisí tečná složky vektoru inten
sity pole. Protože platí výäe uvedený vztah, musí dráhový integrál
podél obvodu zvoleného obdélníka rovnat nule.odtud
“ i
Přepíáeme-li elementární toky
d tffř, podle rov. znamená, normálová složka vektoru D
se mění při průchodu rozhraním dielektrik spojité. 1,49, jehož deldí strany mají délku, který zasahuje obou
dielektrik. Vztah (1,149)
lze psát tvaru
Efn ln
Z něho plyne, že
£ln "T*" (1,150)
Jsou tedy normálová složky vektoru obou stranách rozhraní dvou di
elektrik různá, jak ukazuje rov. Tečné složky spl
ňují přitom podmínku
Obr. 1,48
84