Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Rovnice
deíinuje zobecněnou Gaussovu větu elektrostatického pole. Abychom jej zjednodušili, vyloučíme svých úvah pevná dirleít. lze •
použít jak pro isotropní dielektrikum, tak pro vakuum.Odtud
e a
w
čili
( . Gaussovy věty
pro vektor intensity pole vakuu liší tím, pravé straně rov. dielektrickými kapal¿i*-
mi nebo plyny.7. (1,126) £.
(1,145) nemá konstantu náboj není úhrnný náboj uzavřený uvnitř
plochy ale pouze úhrnný volný náboj.
Problém silového působení mezi náboji obecném dielektriku značně s’oii-
a budeme zabývat pouze dielektriky tekutými, tj. (1,145) obecnější platnout
než Gaussova věta vyjádřená pomocí elektrického silového toku, nebcí.s i. Nerozhoduje tedy indukčním toku
danou plochou vázaný náboj indukovaný povrchu dielektrika,
ale jedině úhrnný volný náboj .
Z toho důvodu Gaussova věta podle rov. Intensita elektrického pole Coulombův zákcn pro dielehtriV:ua.ds a
Uvážíme-li, podle rov.3.
z vodiče vytékat radiálně všemi směry prostoru indukční tok
.E dostaneme
O <JS &
Tato rovnice souladu vztahem (1,143) vyjadřuje elektrický indu.\:'
Y praví, elektrický indukční tok uzavřenou plochou rovci* úfcr: u
volnému náboji obsaženému uvnitř plochy. Ponoříme-li takového dielektrika relativní peraitjvitcu
£ kulový vodič poloměru rovnoměrně nabitý kladným nábcjca bude
Q
tý.
1
