Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Dále uvidíme (čl.2 jsme pro vektor intensity
podle níž elektrický silový tok libovolnou uzavřenou plochou úměr
ný úhrnnému náboji obsaženému uvnitř této plochy. Uvnitř isotropního dielektri
ka mají indukční čáry všcch bodech pole stejný směr jako siločáry.4), rozdíl siločar mají indukční čáry tu
vlastnost, při kolmém průchodu rozhraním mezi dvěma dielektriky zůstávají
spojité, přičemž: hodnota vektoru nemění. čl. 1. 1. Poněvadž ffí (viz rov.7. Avšak
v dielektriku vyznačujícím krystalovou aniaotropií směr indukční čáry
a siločáry daném bodu obecně různý (srovn. počet
siločar.7. Cáry, jejichi
tečny určují každém bodu pole směr tohoto vektoru, nazýváme Cáry indukční. přihlédnutím rov. ,125) (1,126)). Obecný tvar Gaus30vy věty. 1. ,
Podobně jako jsme zavedli tok vektoru čili elektrický silový tok
N zavádíme pro pače-t indukčních čar procházejících danou plochou skalární
veličinu kterou nazýváme tokem vektoru elektrické indukce nebo
stručně elektrickým indukčním tokem.vektoru prostředí závislá. Odtud plyne, že
ve vakuu stejném místě pačet indukčních čar £. (1,139) platí tomto případě
náboje 0\- plošnou hustotu náboje vázaného.
(1,138)), máme pro silový tok
(1,143)
pole vakuu odvodili Gaussovu větu
N
(1,144)
kde intensita pole dielektriku značí plošnou hustotu volného
80
.3.3. obecném případě však takovéto jedno
duché vztahy neplatí hodnoty obou vektorů jsou funkcí parametrů prostředí. rov.
Čáry příslušející vektoru elektrické indukce tj. Indukční tok plochou definujeme
analogicky rov.
1. hus
totě indukčních čar platí to, hustotě' siločar (viz čl.2.1) tím roz
dílem, hustota indukčních čar daném místě pole isotropního dielektrika
ja krát větáí než hustota siločar tomto místě. (1,35) vztahem
Elektrický indukční tok uzavřenou plochou nezávisí prostředí.„ krát větší než.
0 elektrickém ailovém toku dielektriku rozhoduje nejen úhrnný volný
náboj nýbrž, náboj vázaný fi; jenž indukuje povrchu dielekt
rika. příš
tím článku něm dokážeme, roven úhrnnému volnému náboji obsaženému
v uzavřené ploše, níž vytéká
