Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
,
Podobně jako jsme zavedli tok vektoru čili elektrický silový tok
N zavádíme pro pače-t indukčních čar procházejících danou plochou skalární
veličinu kterou nazýváme tokem vektoru elektrické indukce nebo
stručně elektrickým indukčním tokem.
Čáry příslušející vektoru elektrické indukce tj. 1. přihlédnutím rov. rov.
Dále uvidíme (čl.2. Cáry, jejichi
tečny určují každém bodu pole směr tohoto vektoru, nazýváme Cáry indukční. Indukční tok plochou definujeme
analogicky rov.7.2 jsme pro vektor intensity
podle níž elektrický silový tok libovolnou uzavřenou plochou úměr
ný úhrnnému náboji obsaženému uvnitř této plochy. Odtud plyne, že
ve vakuu stejném místě pačet indukčních čar £. obecném případě však takovéto jedno
duché vztahy neplatí hodnoty obou vektorů jsou funkcí parametrů prostředí. (1,139) platí tomto případě
náboje 0\- plošnou hustotu náboje vázaného.1) tím roz
dílem, hustota indukčních čar daném místě pole isotropního dielektrika
ja krát větáí než hustota siločar tomto místě.vektoru prostředí závislá. Avšak
v dielektriku vyznačujícím krystalovou aniaotropií směr indukční čáry
a siločáry daném bodu obecně různý (srovn. čl. 1. ,125) (1,126)). Uvnitř isotropního dielektri
ka mají indukční čáry všcch bodech pole stejný směr jako siločáry.
(1,138)), máme pro silový tok
(1,143)
pole vakuu odvodili Gaussovu větu
N
(1,144)
kde intensita pole dielektriku značí plošnou hustotu volného
80
. Poněvadž ffí (viz rov.3.„ krát větší než. hus
totě indukčních čar platí to, hustotě' siločar (viz čl.7. Obecný tvar Gaus30vy věty.
1.3. příš
tím článku něm dokážeme, roven úhrnnému volnému náboji obsaženému
v uzavřené ploše, níž vytéká. (1,35) vztahem
Elektrický indukční tok uzavřenou plochou nezávisí prostředí. počet
siločar.4), rozdíl siločar mají indukční čáry tu
vlastnost, při kolmém průchodu rozhraním mezi dvěma dielektriky zůstávají
spojité, přičemž: hodnota vektoru nemění. 1.
0 elektrickém ailovém toku dielektriku rozhoduje nejen úhrnný volný
náboj nýbrž, náboj vázaný fi; jenž indukuje povrchu dielekt
rika
