Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 78 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. Čáry příslušející vektoru elektrické indukce tj. hus­ totě indukčních čar platí to, hustotě' siločar (viz čl. přihlédnutím rov. 1.3. 1.vektoru prostředí závislá.7. Avšak v dielektriku vyznačujícím krystalovou aniaotropií směr indukční čáry a siločáry daném bodu obecně různý (srovn. ,125) (1,126)).4), rozdíl siločar mají indukční čáry tu vlastnost, při kolmém průchodu rozhraním mezi dvěma dielektriky zůstávají spojité, přičemž: hodnota vektoru nemění. počet siločar.7. , Podobně jako jsme zavedli tok vektoru čili elektrický silový tok N zavádíme pro pače-t indukčních čar procházejících danou plochou skalární veličinu kterou nazýváme tokem vektoru elektrické indukce nebo stručně elektrickým indukčním tokem. Indukční tok plochou definujeme analogicky rov. Dále uvidíme (čl. (1,138)), máme pro silový tok (1,143) pole vakuu odvodili Gaussovu větu N (1,144) kde intensita pole dielektriku značí plošnou hustotu volného 80 . (1,35) vztahem Elektrický indukční tok uzavřenou plochou nezávisí prostředí. 1. příš­ tím článku něm dokážeme, roven úhrnnému volnému náboji obsaženému v uzavřené ploše, níž vytéká. Obecný tvar Gaus30vy věty.„ krát větší než. Poněvadž ffí (viz rov. obecném případě však takovéto jedno­ duché vztahy neplatí hodnoty obou vektorů jsou funkcí parametrů prostředí. rov. Odtud plyne, že ve vakuu stejném místě pačet indukčních čar £. 1.2 jsme pro vektor intensity podle níž elektrický silový tok libovolnou uzavřenou plochou úměr­ ný úhrnnému náboji obsaženému uvnitř této plochy. Cáry, jejichi tečny určují každém bodu pole směr tohoto vektoru, nazýváme Cáry indukční. Uvnitř isotropního dielektri­ ka mají indukční čáry všcch bodech pole stejný směr jako siločáry.1) tím roz­ dílem, hustota indukčních čar daném místě pole isotropního dielektrika ja krát větáí než hustota siločar tomto místě.2. (1,139) platí tomto případě náboje 0\- plošnou hustotu náboje vázaného. čl. 0 elektrickém ailovém toku dielektriku rozhoduje nejen úhrnný volný náboj nýbrž, náboj vázaný fi; jenž indukuje povrchu dielekt­ rika