Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
^ (arovn. í
d k
1.ploénou huatotu volného náboje deskách kondensátoru, plošnou hustotu
náboja indukovaného povrchu dielektrika, polarisaci indukci di
elektrika.
Pro hodnotu intenaity pole dielektriku platí rov. Uvažujme jednak o
poli vakuu, jemuž přísluší intensita indukce jednak poli v
dielektriku relativní peraitivity jehož intensita indukce . Elektrické indukční čáry elektrický indukční tok. Průchod siločar"takovým rozhraním není
pak zpravidla spojitý hodnota vektoru měn* něm skokem. (1,125) dána vztahem
Do (1,141)
a pro indukci dielektriku bude platit
D Ĺ
Doaadíme-li této rovnici podle rov. (1,141) (1,142) tedy vyplývá, že
indukce tomto připadá tutéž hodnotu pro vakuum jako pro isotropní di
elektrikum, tj. (1,140)
podle níž intenaita pole dielektriku krát menší než intensita pole
£ vakuu. čl. rov.7.
V isotropníin dielektriku pochopitelně vakuu vektor elektrické
indukce všude týž směr jako vektor intensity pole některých pří
padech také velikoat vektoru nezávisí prostředí (na hodnotě permitivi
ty Budeme demonstrovat jednoduchém případu. Hodnota indukce vakuu bude podle rov. elektrická indukce nezávisí prostředí; naopak hodnota
79
.6. Průběh elekt-
roetatického pole vakuu jame znázorňovali siločarami, které probíhají spo
jití kladného náboje náboji zápornému jejichž tečny každém bodu
určují směr vektoru Siločar můžeme ovšem použít zobrazení pole
v dielektriku nebo rozhraní dielektrika vakua, přičemž lhostejné,
zda náboje, nichž začínají končí, jsou volné nebo vázar.7.1.3.
Tato obtíž, odpadne, použijeme-li pro charakteriaování pole uvnitř di
elektrika vektor elektrické indukce který jsme zavedli či. obr.
1.
1,45 předch.). (1,140), dostaneme
D (1,142)
£r
čilí týž vztah jako pro vakuum. rozhraní dvou různých dielektrik, nejaou-li-přítomny
volné náboje, siločáry vznikají končí vázaných nábojích indukovaných na
povrchu každého obou dielektrik. 1
