Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 74 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
polarisaci v obr. Mezi desky rovinného kondensátoru, v němž původn& bylo vakuum, vložíme dielektrikum relativní permitivitě £r Vzdálenost desek jejich plocha Mezi deskami dielekt- rikem ponecháme malá mezery šířce <&d Kondensátor nabijeme tak, že na deskách vznikne plošná hustota náboja Vyznačíme-li průběh elektrického pole mezi deskami kondensátoru siločarami, dostaneme situaci znázorněnou obr. 1,44). Elektro­ strikce nedosahuje větších hodnot, činí totiž při obvyklých intensitách pole řádově 10~® m. spočívající ve zrněné rozměrů dielektrického tělesa při jeho zpolarisování.jev spočívá tom, na čelných plachách dielektrických krystalů vznikají tlakem nebo tahea elekt- . Piezoelektrický . Elektrické pole dielektriku. Mnohé ferroelektrické látky podržují poměrně velkou polarisaci zpo- larisování,'i když elektrické pole zruáíme (viz remanentní.p Oly. rické náboje.6. d) polarisaci dielektrik souvisí jev elektrostrikce.5. obrázku vid&t, ža a) část siločar vyqhází kladně nabité desky končí desce záporné, b) část siločar vychází kladné desky končí povrchu dielektrika, kde indukuje vázané záporné náboje vychází kladného náboje indukovaného na opačné straně povrchu dielektrika končí desce záporné), c) část siločar vychází indukovaného kladného náboje povrchu 76 . U některých dielektrik pozoruje jev elektrostrikci inversní, který nazýváme piezoelektrickým jevem. 1. krystalu Seignet- tovy soli tento jev ještě větší; pro praktické použití však Seignetto- va sůl mechanicky méně odolná než křemen. 1,44 se pro podobnost magnetismem nazývá stavem paraelektrickým. Pro podobnost permanentními magnety nazýváme trvale zpolariso- vané látky elektrety. křemene při tlakovém namáhání kp/cm^ vzniká protííeh- ' lých stěnách krystalu rozdíl potenciálů řádu setin voltu. 1,45