Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
(1,130)
p -
Jak táto rovnice patrné, roste polariaace polárního dielektrika přína
úměrně intensitou pole kleaá rostoucí teplotou.:
na určitý obor teplot. Poněvadž tyto vlastnosti byly poprvé pozorovány (Kurčatov a
Kobeko, 1934) normálního vínanu sodnodraselného NaKC^H^O^ 4H2C, zvav.
c) Dielektrické látky, které rozdíl předchozích dielektrik' p-
jevují anomálním chováním elektrickém poli, nazýváme látkami rerrcelekt-
kými. (1,134) vyjadřuje zákon Curleiv.
Pro elektrickou auaceptibilitu získáme rov. Spontánní polarisace ovšem vázána jí;. Tak ferroelektrickýcň lát?. podle něhož elektrická suaceptibiliT
polárního dielektrika nepřímo úměrná absolutní teplotě. (1,133) pomoci rov,
(1,122) vztah
n. 1,44).
mitivitu závislou intensitě pole při její cyklické změně jeví hyetevv-
(obr.1
a pro hodnotu polariaace podie rov.
75
. Stav, který farraelektrikum přechází nad Curieavou teplot;
Spontánní polarisaci budeme chápat jako existující skutečnost, aniž se
budeme tomto místě zajímat její původ. •
permitivity (až 10^) jsou zpolariaovány spontánně, tj.-
vá struktura, jev hystereaa apod. 2
3 £0k T
který shrneme-li výraz ncp konstanty zvané Curiec,
přejde tvaru
X -~r- (1,134)
Rov.,
stejně jako látek ferromagnetických existuje spontánní polarisace, domé«. bez přispění •
ěího pole Tyto krystalické látky, jejichž významným representant«:® ja
taničitan bamatý BaTiO-j, jsou anomální tom, mají susceptibilitu .
Název ferroelektrické látky pochází odtud, tyto látky mají mnoho
vlaatno8tí podobných látkám ferromagnetickým. Ferroelektrické látky vyznačují extrémně vysokou hodnotou rclalí.s
Seignettova sůl, říká ferroelektrickým látkám také látky seignettoelek
ké. znamená, stejně jako ferromagnetickým látkáe
přísluší látkám ferroelektrickým teplota přechodu, zvaná Curieova, nad
mizí spontánní polarisace ferroelektrikum přechází normální polární
dielektrikum. Výklad jejího vzniku nespadá
totiž nauky elektřině magnetismu, ale jedním problémů fýsiky
pevných látek
