Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
s
Seignettova sůl, říká ferroelektrickým látkám také látky seignettoelek
ké. Tak ferroelektrickýcň lát?.
75
. Poněvadž tyto vlastnosti byly poprvé pozorovány (Kurčatov a
Kobeko, 1934) normálního vínanu sodnodraselného NaKC^H^O^ 4H2C, zvav. Ferroelektrické látky vyznačují extrémně vysokou hodnotou rclalí.
Název ferroelektrické látky pochází odtud, tyto látky mají mnoho
vlaatno8tí podobných látkám ferromagnetickým. Výklad jejího vzniku nespadá
totiž nauky elektřině magnetismu, ale jedním problémů fýsiky
pevných látek.1
a pro hodnotu polariaace podie rov.
Pro elektrickou auaceptibilitu získáme rov. Spontánní polarisace ovšem vázána jí;. 2
3 £0k T
který shrneme-li výraz ncp konstanty zvané Curiec,
přejde tvaru
X -~r- (1,134)
Rov. bez přispění •
ěího pole Tyto krystalické látky, jejichž významným representant«:® ja
taničitan bamatý BaTiO-j, jsou anomální tom, mají susceptibilitu . znamená, stejně jako ferromagnetickým látkáe
přísluší látkám ferroelektrickým teplota přechodu, zvaná Curieova, nad
mizí spontánní polarisace ferroelektrikum přechází normální polární
dielektrikum.:
na určitý obor teplot.
mitivitu závislou intensitě pole při její cyklické změně jeví hyetevv-
(obr.
c) Dielektrické látky, které rozdíl předchozích dielektrik' p-
jevují anomálním chováním elektrickém poli, nazýváme látkami rerrcelekt-
kými.,
stejně jako látek ferromagnetických existuje spontánní polarisace, domé«. (1,133) pomoci rov,
(1,122) vztah
n. 1,44). podle něhož elektrická suaceptibiliT
polárního dielektrika nepřímo úměrná absolutní teplotě. (1,134) vyjadřuje zákon Curleiv.-
vá struktura, jev hystereaa apod. (1,130)
p -
Jak táto rovnice patrné, roste polariaace polárního dielektrika přína
úměrně intensitou pole kleaá rostoucí teplotou. •
permitivity (až 10^) jsou zpolariaovány spontánně, tj. Stav, který farraelektrikum přechází nad Curieavou teplot;
Spontánní polarisaci budeme chápat jako existující skutečnost, aniž se
budeme tomto místě zajímat její původ