Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 73 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
: na určitý obor teplot.- vá struktura, jev hystereaa apod. • permitivity (až 10^) jsou zpolariaovány spontánně, tj. znamená, stejně jako ferromagnetickým látkáe přísluší látkám ferroelektrickým teplota přechodu, zvaná Curieova, nad mizí spontánní polarisace ferroelektrikum přechází normální polární dielektrikum. Ferroelektrické látky vyznačují extrémně vysokou hodnotou rclalí., stejně jako látek ferromagnetických existuje spontánní polarisace, domé«. Poněvadž tyto vlastnosti byly poprvé pozorovány (Kurčatov a Kobeko, 1934) normálního vínanu sodnodraselného NaKC^H^O^ 4H2C, zvav. mitivitu závislou intensitě pole při její cyklické změně jeví hyetevv- (obr. podle něhož elektrická suaceptibiliT polárního dielektrika nepřímo úměrná absolutní teplotě. 1,44). 2 3 £0k T který shrneme-li výraz ncp konstanty zvané Curiec, přejde tvaru X -~r- (1,134) Rov. (1,133) pomoci rov, (1,122) vztah n. Pro elektrickou auaceptibilitu získáme rov.s Seignettova sůl, říká ferroelektrickým látkám také látky seignettoelek ké. bez přispění • ěího pole Tyto krystalické látky, jejichž významným representant«:® ja taničitan bamatý BaTiO-j, jsou anomální tom, mají susceptibilitu . Spontánní polarisace ovšem vázána jí;. Stav, který farraelektrikum přechází nad Curieavou teplot; Spontánní polarisaci budeme chápat jako existující skutečnost, aniž se budeme tomto místě zajímat její původ. c) Dielektrické látky, které rozdíl předchozích dielektrik' p- jevují anomálním chováním elektrickém poli, nazýváme látkami rerrcelekt- kými. Výklad jejího vzniku nespadá totiž nauky elektřině magnetismu, ale jedním problémů fýsiky pevných látek.1 a pro hodnotu polariaace podie rov. 75 . Název ferroelektrické látky pochází odtud, tyto látky mají mnoho vlaatno8tí podobných látkám ferromagnetickým. (1,134) vyjadřuje zákon Curleiv. Tak ferroelektrickýcň lát?. (1,130) p - Jak táto rovnice patrné, roste polariaace polárního dielektrika přína úměrně intensitou pole kleaá rostoucí teplotou