Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Oxnačíme-
li symbolem cos průměrnou hodnotu kosinu, můžeme předchozí výraz přep
sat tvaru
Nepůaobí-li vnější pole, ovšem hodnota COi prakticky nulová. Pro středná vysoká pole obvyklé
teploty proto Bozvineme-li hyperbolický ko-
tangens řadu uvážíme-li, malé, dostaneme vyhovující přesnos-
P rt0p cos (1,130)
Teprve zavedením pole dosáhne určitého vyřízení dipólových momentů do
směru pole. cos t
v němž značí velikost dipólového momentu jednotlivé molekuly../
/
Obr.
( Stupeň zorientování momentů jednotlivých molekul směru pole závisí
na tom, jakém poměru potenciální energie dipólu molekuly energii te
pelného pohybu.. Kdyby směr momentů všech molekul ztotožnil směrem pole
( 0), byl cos */• a
Ps f>op (1,131)
(1,132)
tí
74
. Pro tento poměr platí
Langevin (1905) provedl podle zásad klasická statistiky výpočet průměrné
hodnoty kosinu podle rov, (1,130) dospěl pro výrazu
známému pod názvem Langevinova funkce. 1,43
P pícos cos .
tj. polarisace stala nasycenou
