Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
. 1,43
P pícos cos . Kdyby směr momentů všech molekul ztotožnil směrem pole
( 0), byl cos */• a
Ps f>op (1,131)
(1,132)
tí
74
. Pro středná vysoká pole obvyklé
teploty proto Bozvineme-li hyperbolický ko-
tangens řadu uvážíme-li, malé, dostaneme vyhovující přesnos-
P rt0p cos (1,130)
Teprve zavedením pole dosáhne určitého vyřízení dipólových momentů do
směru pole. polarisace stala nasycenou..
( Stupeň zorientování momentů jednotlivých molekul směru pole závisí
na tom, jakém poměru potenciální energie dipólu molekuly energii te
pelného pohybu. Oxnačíme-
li symbolem cos průměrnou hodnotu kosinu, můžeme předchozí výraz přep
sat tvaru
Nepůaobí-li vnější pole, ovšem hodnota COi prakticky nulová. Pro tento poměr platí
Langevin (1905) provedl podle zásad klasická statistiky výpočet průměrné
hodnoty kosinu podle rov, (1,130) dospěl pro výrazu
známému pod názvem Langevinova funkce. cos t
v němž značí velikost dipólového momentu jednotlivé molekuly./
/
Obr.
tj
