Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Vztahu (1,127) lze použít pouze pro dielektrika nepolárními molekulami.
a) Vložíme-li nepolární dielektrikum vnějšího pole intensity ,
molekuly dielektrika polarisují, takže každá nich získává elektrický
na intensitě pole ale také intensitě pole, kterým tuto molekulu
působí molekuly sousední. Svírají-li tyto
moment Velikost tohoto momentu kterékoli molekuly souboru nezávisí jen
£o (1,127)
£r 71o (1,128)
6r 3
er n.nich molekul, části pak stručně popíšeme proces orientační polarisace
u polárních dielektrik. U
polárních dielektrik závislost pole polarisaci složitější
charakter. (1,122) poi-
le rov. Nepůsobí-li vnější pole, jsou dipólové mo
menty jednotlivých molekul orientovány nejrůznějšími směry. (1,127), rov. zředěných plynů můžeme relativní perraitivitu položit
přibližně rovnou Pak Clausiova-Mosottiova rovnice získá
jednodušší tvar
b) Uvažujme polárním dielektriku jako zředěném plynu, který né
v objemové jednotce molekul. Není tedy vnější pole intensity totožné po
lem skutečně molekulu působícím, ale podle Lorentze platí mezi nimi
vztah '
původně odvozený pro intensitu pole uvnitř kulové dutiny dielektriku,
v němi (1/3) představuje pole, které nazývá polem Lorentzovým. 1,43)
je hodnota polarisace spadající tohoto směru dána výrazem
73
. ,123), dostaneme jednoduché úpravě výraz
který nazývá rovnicí Clausiovou-Mosottiovou který udává vztah mezi rela
tivní permitivitou nepolárního dielektrika polarisovatelností jeho molekula
Clauaiova-Mosottiova rovnice dobře osvědčuje zejména plynů nepo
lárních kapalin.“
čili
£ 129)
momenty směrem vnějšího pole úhly iS} (obr.
Je-li objemové jednotce nepolárního dielektrika relativní permitivi-
tě počet rt0 molekul, platí pro jeho polarisaci
Po dosazení podle rov
