Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Existují
však dielektrika, nichž, průběh polariaacě intensitou pole není lineární
a jejichž susceptibilita není konstantní, ale závisí složitým způsobem na
intensitě pole.
1.
a pro indukci
1 C/m2 105 abs.1. Proto také 5asto nazývají dielektrika lineární.j.4. Reálné dielekt
rikum tvoří dostateSně velký soubor molekul.6.
V části zmíníme posuvné polarisaci dielektrika složeného nepolár-
72
. Potvrzuje rov. (1,126), uvážíme-
li, soustavě CGSE veliSina bezrozměrná, ltezi jednotkami aoustavy
SI CGSE platí pro polarisaci
1 C/m2 10^ abs. 1,42
souvisí, jejich susceptibilita permitivita většině případů kon
stanta nezávislá intenaitě pole nebo polariaaci (obr.
Obr. (1,119) (1,126)), atejnou jed
notku, kterou coulomb čtvereční metr (C/m2), nebo vyjádřeno základními
2 —
jednotkami, As/m Rovněž soustavě CGSE jednotkou polarisace indukce
absolutní jednotka elektrostatická, nichž obé mají stejný rozměr
—1/2 l/2 -1cm Měří tedy této aoustavě intensita elektrického pole i
polarisace indukce stejnou jednotkou.elst. Polarisace lineárních nelineárních dielektrik. Tato nelineární dielektrika, která kromě těchto anomalií se
od obyčejných dielektrik liší mnohými dalšími vlastnostmi zásadní povahy,
nazýváme ferroelektrika seznámíme nimi části tohoto článku.vektor elektrické indukce platí tomto případě
d e.r
K vektoru elektrické indukce ještě vrátíme 51. 1.
Elektrická polarisace elektrická indukce mají soustavě SI, jak
vyplývá jejich defini8ních vztahů (rov. tím pak tfzce
a .
1,42a).elst.j. 1,42b).7. Dielektrikum' složené jak ne
polárních, tak polárních molekul, nichž jsme zatím mluvili, mají zá
vislost polarisace intensitě elektrického pole zpravidla přímkovou (obr
