Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Elektrická polarisace elektrická indukce mají soustavě SI, jak
vyplývá jejich defini8ních vztahů (rov.
V části zmíníme posuvné polarisaci dielektrika složeného nepolár-
72
.4.6.
1.
1,42a).vektor elektrické indukce platí tomto případě
d e.j.j. Proto také 5asto nazývají dielektrika lineární. 1,42b). Existují
však dielektrika, nichž, průběh polariaacě intensitou pole není lineární
a jejichž susceptibilita není konstantní, ale závisí složitým způsobem na
intensitě pole. Potvrzuje rov. Reálné dielekt
rikum tvoří dostateSně velký soubor molekul.elst. Tato nelineární dielektrika, která kromě těchto anomalií se
od obyčejných dielektrik liší mnohými dalšími vlastnostmi zásadní povahy,
nazýváme ferroelektrika seznámíme nimi části tohoto článku. (1,126), uvážíme-
li, soustavě CGSE veliSina bezrozměrná, ltezi jednotkami aoustavy
SI CGSE platí pro polarisaci
1 C/m2 10^ abs. tím pak tfzce
a .
a pro indukci
1 C/m2 105 abs.r
K vektoru elektrické indukce ještě vrátíme 51.1.7. (1,119) (1,126)), atejnou jed
notku, kterou coulomb čtvereční metr (C/m2), nebo vyjádřeno základními
2 —
jednotkami, As/m Rovněž soustavě CGSE jednotkou polarisace indukce
absolutní jednotka elektrostatická, nichž obé mají stejný rozměr
—1/2 l/2 -1cm Měří tedy této aoustavě intensita elektrického pole i
polarisace indukce stejnou jednotkou. 1. Polarisace lineárních nelineárních dielektrik.elst. Dielektrikum' složené jak ne
polárních, tak polárních molekul, nichž jsme zatím mluvili, mají zá
vislost polarisace intensitě elektrického pole zpravidla přímkovou (obr. 1,42
souvisí, jejich susceptibilita permitivita většině případů kon
stanta nezávislá intenaitě pole nebo polariaaci (obr.
Obr
