Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 69 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
(1,126) spojuje věecky tři vektory elektrického pole obecnější než rov. (1,118), dostaneme pro polarisaci vztah p £. Bývá zvykem souSin klást rovný nazývat jej elektrickou nebo dielektrickou ausceptibilitou.němž značídipólový moment molekuly jejich počet objemové jed- notce dielektrika. (1,120) zaměnit moment dipólu střední hodnotou složek moasentú dipólu jednotlivých molekul spadajících směru pole tak pro po­ larisaci dielektrika polárními molekulami psát P~ (1,124) Podrobněji tom viz čl. (1,125). (1,125). Můžeme vóak rov. (1,122) D~ (1,126) Rov.6. Vektor elektrické indukce souvisí vektorem intensity pole rovnicí O (1,125) Protože tviz rov. (1,123)1, je D F nebo podle rov. 1.»„ (i,i2i) který vyjadřuje přímou úměrnost mezi polarisací dielektrika intensitou elektrického pole. Kromě vektoru polarisace zavádíme pro charakterisování elektric­ kého pole uvnitř dielektrika vektor který nazývá vektorem elektrické indukce nebo také vektorem elektrického poaunutl. vakuu polarisace tudíž pro . Zavedeme-li rov. Dosadíme-li moment dipólu rov. b).4, odst. Nemá-li totiž vektor stejný směr, jak tomu u anisotropních krystalických dielektrik, odchyluje směr vektoru což nelze vyjádřit rov. (1,121) susceptibilitu přejde tato rovnice tvaru T (1,122) Susceptibilita bezrozměrnou veličinou, jak ostatně vyplývá vztahu X fla CC, která charakterisuje dané dielektrikum jeho fysikální stav podobně jako permitivita, níž souvisí vztahem X (1,123) Polarisaci polárního dielektrika nelze vyjadřovat vztahem (1,120), po­ něvadž dipólové momenty jednotlivých molekul mají obecně různý směr