Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Z průběhu siločar prostoru mezi
deskami kondensátoru vyplývá, inten
sita elektrického pole dielekt
riku dána vektorovým součtem inten
sity pole volných nábojů (tj. 1,45
77
. toho plak plyne, intensita pole dielektriku menší než
intensita pole volných nábojů (intensita pole vakuu).
Podle toho pro intensitu pole di
elektriku platí
T Ě~i (1,135)
Protože směr siločar (c) probíhajících
mezi indukovanými náboji opačný než
směr siločar (a) (b), také intensi
ta pole vázaných nábojů opačný směr než intensita pole nábojů vol
ných. -v
<r
m í
d
ď
Obr. Protože objem máme pro velikost uvažovaného momentu
dipólu
Z (1,136)
Avšak dielektrikum sledovaném případu můžeme rovněž chápat jako mak
roskopický dipól, který plochách svého povrchu přivrácených deskám kon
densátoru nese celkový vázaný náboj jehož plošná hustota *
Velikost momentu tohoto dipólu bude zřejmě
Z ,
jestliže zanedbáme šířku c/' úzkých mezer jakou malou proti Vyjádřípe-
li indukovaný náboj plošnou hustotou <7V máme dosa
zení tohoto výrazu předešlé rovnice vyjde pro velikost celkového momeiitu
dielektrika vztah
¿7 (1,13':*
Z porovnání rovnic (1,136) (1,137) docházíme závěru, že
e] (1,138)
•
+<30 +¿1 'o
b '4m
m í
.dielektrika končí indukovaném
náboji záporném opačné straně jeho
povrchu. in
tensity pole vakuu) intensity
pole vytvořeného indukovanými
vázanými náboji povrchu dielektrika. (1,119*
P H/V) kde značí celkový dipólový moment dielektrika. Ve
likost tohoto momentu buda tedy dána vztahem němž objs
dielektrika.
Pro polarisaci dielektrika, němž uvažujeme, platí poule rov
