Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Ve
likost tohoto momentu buda tedy dána vztahem němž objs
dielektrika.
Z průběhu siločar prostoru mezi
deskami kondensátoru vyplývá, inten
sita elektrického pole dielekt
riku dána vektorovým součtem inten
sity pole volných nábojů (tj. -v
<r
m í
d
ď
Obr. 1,45
77
. Protože objem máme pro velikost uvažovaného momentu
dipólu
Z (1,136)
Avšak dielektrikum sledovaném případu můžeme rovněž chápat jako mak
roskopický dipól, který plochách svého povrchu přivrácených deskám kon
densátoru nese celkový vázaný náboj jehož plošná hustota *
Velikost momentu tohoto dipólu bude zřejmě
Z ,
jestliže zanedbáme šířku c/' úzkých mezer jakou malou proti Vyjádřípe-
li indukovaný náboj plošnou hustotou <7V máme dosa
zení tohoto výrazu předešlé rovnice vyjde pro velikost celkového momeiitu
dielektrika vztah
¿7 (1,13':*
Z porovnání rovnic (1,136) (1,137) docházíme závěru, že
e] (1,138)
•
+<30 +¿1 'o
b '4m
m í
. toho plak plyne, intensita pole dielektriku menší než
intensita pole volných nábojů (intensita pole vakuu).
Podle toho pro intensitu pole di
elektriku platí
T Ě~i (1,135)
Protože směr siločar (c) probíhajících
mezi indukovanými náboji opačný než
směr siločar (a) (b), také intensi
ta pole vázaných nábojů opačný směr než intensita pole nábojů vol
ných.dielektrika končí indukovaném
náboji záporném opačné straně jeho
povrchu. (1,119*
P H/V) kde značí celkový dipólový moment dielektrika.
Pro polarisaci dielektrika, němž uvažujeme, platí poule rov. in
tensity pole vakuu) intensity
pole vytvořeného indukovanými
vázanými náboji povrchu dielektrika
