Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
osou) 170
63
. Jak jsme již zaínili, relativní permitivita pro
věechny látky větáí než pevných kapalných dielektrik řádu 10® až
101, plynů hodnoty nepatrná větší než Přesvědčuje nás tom tab. pro libovolný typ kondensátoru. Platí tedy pro kondensátory, o
nichž jsme nluvili předchozí» článku. Je-li prostor mezi vodiči těchto
kondensátorů vyplněn dielektrikea relativní permitivitfi platí pro
kondensátor
rovinný -3- (1,111)
a d
kulový ,112 )
' *1
válcový (1,113) *
r (r2/ J
Kapacita kondensátoru obsahujícího dielektriku» závisí vdech přípa
dech velikosti tvaru vodičů, která jej tvoří, pernitivitě dielekt
rika.rov. 1,1,
v níž jame uvedli relativní permitivitu některých plynů (za nomálních
Tabulka 1,1
Látka Látka r
heliu» 1,00007 parafin 1,7 2,3
vodík 1,00026 ebonit 2,6
dusík 1,00058 sklo 5,2 7,5
vzduch 1,00059 slída 7
benzen 2,3 diamant 16,5
olej olivový 3,1 kysličník
olovičitý PbOj 26
glycerin rutil (J_ optic
ké ose) 86
voda rutil opt. Peraitivita pro každé dielektrikum charakteristická veličina, jejíž
hodnota závisí druhu dielektrika jeho fysikální» stavu (např. teplotě
nebo tlaku); některých dielektrik permitivita stává funkcí intensity
elektrického pole. (1,108), vyjadřující toto tvrzení, uvedli souvislosti kondensátorem
rovinný», platí tato rovnice jak pokusy jednoznačně potvrdily zcela obec
ně, tj
