Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Platí tedy pro kondensátory, o
nichž jsme nluvili předchozí» článku. 1,1,
v níž jame uvedli relativní permitivitu některých plynů (za nomálních
Tabulka 1,1
Látka Látka r
heliu» 1,00007 parafin 1,7 2,3
vodík 1,00026 ebonit 2,6
dusík 1,00058 sklo 5,2 7,5
vzduch 1,00059 slída 7
benzen 2,3 diamant 16,5
olej olivový 3,1 kysličník
olovičitý PbOj 26
glycerin rutil (J_ optic
ké ose) 86
voda rutil opt. pro libovolný typ kondensátoru.rov.
osou) 170
63
. teplotě
nebo tlaku); některých dielektrik permitivita stává funkcí intensity
elektrického pole. (1,108), vyjadřující toto tvrzení, uvedli souvislosti kondensátorem
rovinný», platí tato rovnice jak pokusy jednoznačně potvrdily zcela obec
ně, tj. Peraitivita pro každé dielektrikum charakteristická veličina, jejíž
hodnota závisí druhu dielektrika jeho fysikální» stavu (např. Jak jsme již zaínili, relativní permitivita pro
věechny látky větáí než pevných kapalných dielektrik řádu 10® až
101, plynů hodnoty nepatrná větší než Přesvědčuje nás tom tab. Je-li prostor mezi vodiči těchto
kondensátorů vyplněn dielektrikea relativní permitivitfi platí pro
kondensátor
rovinný -3- (1,111)
a d
kulový ,112 )
' *1
válcový (1,113) *
r (r2/ J
Kapacita kondensátoru obsahujícího dielektriku» závisí vdech přípa
dech velikosti tvaru vodičů, která jej tvoří, pernitivitě dielekt
rika
