Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Paralelně spojujeme kondensáto
ry tehdy, chceme-li získat větší kapacitu., které paralelně spojíme (obr. Spo.4, odat. toho důvodu náboj při paralelním spojení rozdělí jednotlivé kon
densátory tak, aby každém nich byl úměrný jeho kapacitě. Tak T«nikly rovinné kondensátory vět
ším počtem desek měnitelnou kapacitou (otoSné kondensátory), kondensátory
svitkové podls druhu dielektrika kondensátory slídové, keramické,elektro
lytické další. Bude tedy
Q, UC, UC2 UCh
64
..5. 1.němuž být kondensátor používán..
1,40a). všech kondensátorech požaduje, aby plocha vodičů,
■ nichž kondensátor skládá, byla pokud možno velká vzdálenost mezi
nimi nejmenší, aby použité dielektrikum mělo velkou peraitivitu. Uvažujme kondensátorech,
jejichž kapacity jsou . nichž relativní permitivi-
ta dosahuje hodnot tři řády vyšších, než mají pevné látky uvedené v
tabulce.
Pro technickou praxi bylo vyvinuto mnoho typů kondensátorů, nichž
tvar uspořádání vodiSů spolu volbou vhodného dielektrika řídí účelem,
k.lování kondensátorů.podmínek), kapalin látek perných (při teplotě °C).6. Splně
ním těchto požadavků dosáhne, toho, kondensátor při malých rozměrech
velkou kapacitu. 1,40
všech kondensátorů stejném potenciálu rovněž všecky dolní desky na
stejném potenciálu znamená, napětí 52, všech
kondensátorech stejné souhlasí napětím mezi body podle obráz
ku. Existují ovšem látky
(fexroelektrické látky, viz 81. Při tonto spojení jsou horní desky (popřípadě jiné tvary vodičů)
C<z- -Q, L*m
L+Q,
r°<
+QI
Ci cz
ll-Q +Q11-Q
1
L
i
i»
-+Q/i U
'B
a )
u n
u
B
b )
Obr.
1.4. Kondensátory můžeme spojovat buď para
lelne (vedle sebe) nebo seriovC (sa sebou)
