Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Vyplníme-li proetor mezi deskami ro
vinného kondensátoru nékterým isolantem, např. Dosadíme-li této rovnici ka
pacitu rovinného kondensátoru vakuu rov.1. Látku, kterou jsme konden
sátoru vložili, nazýváme dielektrikum. tedy
e £
nebo
* -f— (1,110)
Podle této rovnice relativní permitivita definuje jako podíl permiti
vity prostředí permitivity vakua Protože veličina bez
rozměrná, vyplývá rov. sklem, ebonitem, slídou apod.1. Itylo-li původně mezi deskami konden
sátoru vakuum kapacita kondensátoru byla vzrostla vloiení di
elektrika jeho kapacita hodnotu pro kterou platí
C (1,108)
Symbolem označujeme kladnou veličinu nazývající relativní permitivita
nebo také když zcela správné relativní dielektrická konstanta
Z rov.Er (1,109)
Součin permitivity vakua relativní permitivity soustavě
SI klade rovným permitivitě dielektrika neboli permitivitě prostředí, zna
čené písmenem bez indexu. toho důvodu pochopitelné, název
relativní dielektrická konstanta není přinejmenším vhodný.,
pozorujeme, kapacita kondensátoru vzroste. vakuu. (1,105), dostaneme pro kapaci
tu tohoto kondensátoru vyplněného dielektrikom relativní permitivitě r
C e.2. Kondensátor dielektrikom.
Podle vzorce (1,109) kapacita rovinného kondensátoru, mezi jehož
deskami dielektrikum, nejen přímo úměrná ploše desek nepřímo úměrná
jejich vzdálenosti, ale také přímo úměrná relativní permitivitě vloženého
dielektrika.3.5.
. Jinak řečeno, kapacita kondensátoru dielektrikom krát
větší než kapacita téhož kondensátoru prázdného, tj. Ačkoli jsme
+) Relativní permitivita není pro dané dielektrikum vždycky konstantou,
nebol může měnit některými íysikálními veličinami, jako teplota,
intensita elektrického pole apod. soustavě CGSE nečinírozdíl mezipermitivitou a
£ nebolv níexistujejediná permitivita ,která jeveličinou bez
rozměrnou. (1,110), íysikální rozměr totožný roz
měrem tedy jednotkou permitivity prostředí farad metr (F/m) -
viz čl.2. (1,108) zřejmé, pro vakuum 1,kdežto pro dielektrika
nabývá hodnot vesmés větších než Jak ukazuje zmíněná rovnice, relativní
permitivita veličinou bezrozměrnou
