Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Jako příklad vypočteme potenciální energii
soustavy podle obr.
Jestliže místo bodových nábojů náme činit náboji rozloženými spo
jitě, přejdeme rov. Zejména platí pevných látkách patřících
■szi iontové krystaly, které můžeme považovat soustavy kladných zápor
ných iontů, periodicty střídajících, tj. (1,97). (1,97), níž bude vyskytovat
čtyřikrát součin dvojice nábojů typu 12, jejichž
vzájemná vzdálenost dvakrát součin
dvojice nábojů typu vzdálených i~2 a
čtyřikrát součin kladného náboje středu
čtverce bodu jednotlivými náboji zá
pornými vzdálenými kladného náboje Bude tedy
V
- /—
• Ž
q Q*
= 2,19 10* —
Závěry vyplývající úvah energii soustav bodových nábojů silně
uplatňují fysice krystalů. 1,38 tvořené pěti bodovými
náboji, nichž čtyři vrcholech čtverce o
straně jsou záporná jeden jeho středu
je kladný. soustavy vytvořené kladných
a záporných elektrických nábojů, kterých mají rozhodující podíl energii
krystalové mřížky Coulombovy interakce.99)
‘ J(i) 1
ve kterém značí potenciál váech objemových povrchových nábojů ele
mentu objemu nebo povrchu tělesa. Elektrická potenciální energie krys
talové mřížky iontových krystalů dána výrazem
w (1.
.98)
v němž Avogadrova konstanta, rovnající 6,023 102^ mol-1, mříž
ková konstanta krystalu konstanta (zvaná Itadelungova), která předsta
vuj« číselnou hodnotu vyplývající součtu /t2* rjk rov. (1,95) součtu integraci dostaneme pro potenciál
ní energii nabitého tělesa vztah
V dS] (1. vyjádření potenciální energie pou
žijem rov
