Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Podle toho rov. (1,72)
' . (1,74), kterou přepíšeme tvaru
~Ó •
položíme potenciál rovný potenciálu podle rov. jde-li dráhu uzavřenou, platí odtud
i 0. znamená, také možno položit tomto případě po
tenciál bodového náboje bodu vzdáleném bude podle rov.
V rov. (1,68) intensitu elektrostatického pola pro
kterou podle definičního vxtahu (1,16) platí máme
dA Q. (1,78) potenciál
j? přiřadíme bodu náboje nekonečně vzdálenému. Takto dostaneme
A lim ----- 0
Q0 ,
Poněvadž druhý člen pravé straně představující potenciál nekonečnu ae
rovná nule, práce, kterou vykonají síly elektrostatického pole při pře
nosu jednotkového kladného náboje děrného bodu pole nekonečna, rovna
. (l,72a,b) jame uvedli, lze volit zcela li
bovolně.
0 konstantě rov.E (1,75)
Pro celkovou práci spojenou přenoaem náboje poli intenaity z
bodu (1) bodu (2) můžeme pak paát /
/ -
d (1,76)
J(D
Přenááí-li elektrostatickém poli náboj libovolné uzavřené dráze, je
jak jsme již uvedli, celková práce elektrických sil rovna'nule, což vyjadřu
jeme vztahem
£ (1,77)
Poli, kterém práce sil uzavřené dráze rovná nule, říkáme konserva-
tivní.počátečním koncovém bodu. (1,77) vyplývá, elektrostatické pole polem
konaervativním. Zároveň ze
vztahu (1,74) vyplývá, tato práce nezávisí tvaru dráhy, ala pouze na
jejím počátečním koncovém hodu.
Zavedeae-li rov. dráhy, níž přenoe uskutečňuje. případě, koncový bod dráhy splyne a
bodem počátečním, tj
