Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
(1,68) intensitu elektrostatického pola pro
kterou podle definičního vxtahu (1,16) platí máme
dA Q. Takto dostaneme
A lim ----- 0
Q0 ,
Poněvadž druhý člen pravé straně představující potenciál nekonečnu ae
rovná nule, práce, kterou vykonají síly elektrostatického pole při pře
nosu jednotkového kladného náboje děrného bodu pole nekonečna, rovna
. případě, koncový bod dráhy splyne a
bodem počátečním, tj. (l,72a,b) jame uvedli, lze volit zcela li
bovolně.
V rov.
0 konstantě rov. (1,78) potenciál
j? přiřadíme bodu náboje nekonečně vzdálenému. znamená, také možno položit tomto případě po
tenciál bodového náboje bodu vzdáleném bude podle rov.E (1,75)
Pro celkovou práci spojenou přenoaem náboje poli intenaity z
bodu (1) bodu (2) můžeme pak paát /
/ -
d (1,76)
J(D
Přenááí-li elektrostatickém poli náboj libovolné uzavřené dráze, je
jak jsme již uvedli, celková práce elektrických sil rovna'nule, což vyjadřu
jeme vztahem
£ (1,77)
Poli, kterém práce sil uzavřené dráze rovná nule, říkáme konserva-
tivní.počátečním koncovém bodu. jde-li dráhu uzavřenou, platí odtud
i 0. dráhy, níž přenoe uskutečňuje.
Zavedeae-li rov. Podle toho rov. (1,74), kterou přepíšeme tvaru
~Ó •
položíme potenciál rovný potenciálu podle rov. (1,77) vyplývá, elektrostatické pole polem
konaervativním. (1,72)
' . Zároveň ze
vztahu (1,74) vyplývá, tato práce nezávisí tvaru dráhy, ala pouze na
jejím počátečním koncovém hodu
