Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
(1,72)
' . jde-li dráhu uzavřenou, platí odtud
i 0. Takto dostaneme
A lim ----- 0
Q0 ,
Poněvadž druhý člen pravé straně představující potenciál nekonečnu ae
rovná nule, práce, kterou vykonají síly elektrostatického pole při pře
nosu jednotkového kladného náboje děrného bodu pole nekonečna, rovna
. (1,78) potenciál
j? přiřadíme bodu náboje nekonečně vzdálenému.počátečním koncovém bodu. Podle toho rov.
V rov. případě, koncový bod dráhy splyne a
bodem počátečním, tj. Zároveň ze
vztahu (1,74) vyplývá, tato práce nezávisí tvaru dráhy, ala pouze na
jejím počátečním koncovém hodu.
0 konstantě rov. (l,72a,b) jame uvedli, lze volit zcela li
bovolně. (1,68) intensitu elektrostatického pola pro
kterou podle definičního vxtahu (1,16) platí máme
dA Q. (1,77) vyplývá, elektrostatické pole polem
konaervativním.
Zavedeae-li rov. znamená, také možno položit tomto případě po
tenciál bodového náboje bodu vzdáleném bude podle rov. dráhy, níž přenoe uskutečňuje. (1,74), kterou přepíšeme tvaru
~Ó •
položíme potenciál rovný potenciálu podle rov.E (1,75)
Pro celkovou práci spojenou přenoaem náboje poli intenaity z
bodu (1) bodu (2) můžeme pak paát /
/ -
d (1,76)
J(D
Přenááí-li elektrostatickém poli náboj libovolné uzavřené dráze, je
jak jsme již uvedli, celková práce elektrických sil rovna'nule, což vyjadřu
jeme vztahem
£ (1,77)
Poli, kterém práce sil uzavřené dráze rovná nule, říkáme konserva-
tivní
