Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Ukážeme, toto tvrzení nevztahuje jen uvedené případy týkající
se pole bodových nábojů, ale platí zcela obecně.
1.
K témuž závěru dojdeme obr. (1,74) práce sil elektrostatického
\ pole patřebná tomuto posunutí rovná nule.elst.
Viděli jsme, potenciál elektrostatického pole libovolném bodu
vzdáleném bodového náboje dán vztahem (1,78). soustavě CQSE jednotkou patenciálu
1/2 1/2 —1
abs. Její rozměr m2kg s-^A-1. dána vztahem
48
. v
bodu stojí siločára kolmok příslušné ekvipotenciální ploše (obr., Příslušné
vzdálenosti těchto nábojů bodu, němž potenciál stanovíme, jsou ,
rŘ •••» Poněvadž potenciál skalár, bude potenoiál pole nábojů
v daném bodu určen algebraickým součtem potenciálů jednotlivých nábojů. mezi dvěma body o
■ stejném potenciálu, základě rov.2.
V elektrostatickém poli potenciál obecně mění bodu bodu. Existují
však poli místa, nichž potenciál stejný.. yxažujp® konkrétně náboji ,
\který daném místě pole intensity posune ekvipotenciální-ploše
■,o elementární dráhu toto posunutí spotřebuje elementární práce
\^dA která podle rov.4. Uvažujme nyní o
poli, jež vytvořeno bodovými náboji .(1,79)
Podle táto rovnice potenciál totožný prací potřebnou přenosu náboje. Přikreslíme-li
k nim ještě elektrické siločáry, které šíří bodového náboje radiálně do
prostoru (je-li náboj kladný), vidíme, libovolném bodu pole (např.. rov.elst.
V nejjednodušším případě, jde-li pole bodového náboje, jsou ekvipo-
tenciálnlmi plochami kulové plochy středem tomto náboji. Mezi jednot
kou potenciálu soustavě CQSE přibližně platí
1 volt abs. Pozorujeme, všech těchto
případech daném bodu pole vektor intensity kolmý ekvipotenciální
ploše proložené tímto bodem.j.
Pro výsledný potenciál daném bodu pole bude tedy platit
' -
A«/ kml
Jednotkou potenciálu zároveň napětí) soustavě joule na
coulomb (J/C), jak vyplývá např. 1,33a 1,33b, nichž jsou znázorněny ekvipo
tenciální plochy siločáry elektrostatického pole dvou bodových nábojů
jednak různého, jednak stejného znaménka. (1,79)* Jednotka J/C nazývá volt
(V). definice potenciálu ply
ne, posune-li náboj ekvipotenciální ploše, tj.j. rozměrem která nemá zvláštní název. 1,32). Souvislost mezi intensitou elektrostatického pole potenciálem. Mluvíme pak ekvipotenciál-
ní čáře, ploše nebo objemu
