Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
1,32).2.
Pro výsledný potenciál daném bodu pole bude tedy platit
' -
A«/ kml
Jednotkou potenciálu zároveň napětí) soustavě joule na
coulomb (J/C), jak vyplývá např. yxažujp® konkrétně náboji ,
\který daném místě pole intensity posune ekvipotenciální-ploše
■,o elementární dráhu toto posunutí spotřebuje elementární práce
\^dA která podle rov. mezi dvěma body o
■ stejném potenciálu, základě rov.j. Mezi jednot
kou potenciálu soustavě CQSE přibližně platí
1 volt abs., Příslušné
vzdálenosti těchto nábojů bodu, němž potenciál stanovíme, jsou ,
rŘ •••» Poněvadž potenciál skalár, bude potenoiál pole nábojů
v daném bodu určen algebraickým součtem potenciálů jednotlivých nábojů. dána vztahem
48
. definice potenciálu ply
ne, posune-li náboj ekvipotenciální ploše, tj.
1. (1,74) práce sil elektrostatického
\ pole patřebná tomuto posunutí rovná nule..
K témuž závěru dojdeme obr. Její rozměr m2kg s-^A-1. 1,33a 1,33b, nichž jsou znázorněny ekvipo
tenciální plochy siločáry elektrostatického pole dvou bodových nábojů
jednak různého, jednak stejného znaménka.elst. rozměrem která nemá zvláštní název.j. (1,79)* Jednotka J/C nazývá volt
(V). v
bodu stojí siločára kolmok příslušné ekvipotenciální ploše (obr. Mluvíme pak ekvipotenciál-
ní čáře, ploše nebo objemu. Pozorujeme, všech těchto
případech daném bodu pole vektor intensity kolmý ekvipotenciální
ploše proložené tímto bodem.4. rov. soustavě CQSE jednotkou patenciálu
1/2 1/2 —1
abs. Uvažujme nyní o
poli, jež vytvořeno bodovými náboji . Existují
však poli místa, nichž potenciál stejný.
V nejjednodušším případě, jde-li pole bodového náboje, jsou ekvipo-
tenciálnlmi plochami kulové plochy středem tomto náboji.
Ukážeme, toto tvrzení nevztahuje jen uvedené případy týkající
se pole bodových nábojů, ale platí zcela obecně.
Viděli jsme, potenciál elektrostatického pole libovolném bodu
vzdáleném bodového náboje dán vztahem (1,78)..
V elektrostatickém poli potenciál obecně mění bodu bodu.elst.(1,79)
Podle táto rovnice potenciál totožný prací potřebnou přenosu náboje. Přikreslíme-li
k nim ještě elektrické siločáry, které šíří bodového náboje radiálně do
prostoru (je-li náboj kladný), vidíme, libovolném bodu pole (např. Souvislost mezi intensitou elektrostatického pole potenciálem
