Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
rov. (1,74) práce sil elektrostatického
\ pole patřebná tomuto posunutí rovná nule.
1.
Viděli jsme, potenciál elektrostatického pole libovolném bodu
vzdáleném bodového náboje dán vztahem (1,78). 1,33a 1,33b, nichž jsou znázorněny ekvipo
tenciální plochy siločáry elektrostatického pole dvou bodových nábojů
jednak různého, jednak stejného znaménka. dána vztahem
48
.
V nejjednodušším případě, jde-li pole bodového náboje, jsou ekvipo-
tenciálnlmi plochami kulové plochy středem tomto náboji.j.
V elektrostatickém poli potenciál obecně mění bodu bodu.
Pro výsledný potenciál daném bodu pole bude tedy platit
' -
A«/ kml
Jednotkou potenciálu zároveň napětí) soustavě joule na
coulomb (J/C), jak vyplývá např. Existují
však poli místa, nichž potenciál stejný. rozměrem která nemá zvláštní název.j. Mluvíme pak ekvipotenciál-
ní čáře, ploše nebo objemu. Souvislost mezi intensitou elektrostatického pole potenciálem. yxažujp® konkrétně náboji ,
\který daném místě pole intensity posune ekvipotenciální-ploše
■,o elementární dráhu toto posunutí spotřebuje elementární práce
\^dA která podle rov.. Její rozměr m2kg s-^A-1. (1,79)* Jednotka J/C nazývá volt
(V).4.
Ukážeme, toto tvrzení nevztahuje jen uvedené případy týkající
se pole bodových nábojů, ale platí zcela obecně.2.
K témuž závěru dojdeme obr. Mezi jednot
kou potenciálu soustavě CQSE přibližně platí
1 volt abs. definice potenciálu ply
ne, posune-li náboj ekvipotenciální ploše, tj.elst. mezi dvěma body o
■ stejném potenciálu, základě rov.(1,79)
Podle táto rovnice potenciál totožný prací potřebnou přenosu náboje. v
bodu stojí siločára kolmok příslušné ekvipotenciální ploše (obr. Přikreslíme-li
k nim ještě elektrické siločáry, které šíří bodového náboje radiálně do
prostoru (je-li náboj kladný), vidíme, libovolném bodu pole (např. Uvažujme nyní o
poli, jež vytvořeno bodovými náboji .elst.., Příslušné
vzdálenosti těchto nábojů bodu, němž potenciál stanovíme, jsou ,
rŘ •••» Poněvadž potenciál skalár, bude potenoiál pole nábojů
v daném bodu určen algebraickým součtem potenciálů jednotlivých nábojů. soustavě CQSE jednotkou patenciálu
1/2 1/2 —1
abs. 1,32). Pozorujeme, všech těchto
případech daném bodu pole vektor intensity kolmý ekvipotenciální
ploše proložené tímto bodem
