Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 46 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
dána vztahem 48 . Mezi jednot­ kou potenciálu soustavě CQSE přibližně platí 1 volt abs. yxažujp® konkrétně náboji , \který daném místě pole intensity posune ekvipotenciální-ploše ■,o elementární dráhu toto posunutí spotřebuje elementární práce \^dA která podle rov. Uvažujme nyní o poli, jež vytvořeno bodovými náboji .4. definice potenciálu ply­ ne, posune-li náboj ekvipotenciální ploše, tj. V elektrostatickém poli potenciál obecně mění bodu bodu. Pro výsledný potenciál daném bodu pole bude tedy platit ' - A«/ kml Jednotkou potenciálu zároveň napětí) soustavě joule na coulomb (J/C), jak vyplývá např. 1,33a 1,33b, nichž jsou znázorněny ekvipo­ tenciální plochy siločáry elektrostatického pole dvou bodových nábojů jednak různého, jednak stejného znaménka. Přikreslíme-li k nim ještě elektrické siločáry, které šíří bodového náboje radiálně do prostoru (je-li náboj kladný), vidíme, libovolném bodu pole (např.2. Souvislost mezi intensitou elektrostatického pole potenciálem. 1,32). soustavě CQSE jednotkou patenciálu 1/2 1/2 —1 abs. (1,74) práce sil elektrostatického \ pole patřebná tomuto posunutí rovná nule. mezi dvěma body o ■ stejném potenciálu, základě rov.. K témuž závěru dojdeme obr. 1. rozměrem která nemá zvláštní název. Pozorujeme, všech těchto případech daném bodu pole vektor intensity kolmý ekvipotenciální ploše proložené tímto bodem.elst.(1,79) Podle táto rovnice potenciál totožný prací potřebnou přenosu náboje.. v bodu stojí siločára kolmok příslušné ekvipotenciální ploše (obr. Mluvíme pak ekvipotenciál- ní čáře, ploše nebo objemu. rov.j.j. Její rozměr m2kg s-^A-1., Příslušné vzdálenosti těchto nábojů bodu, němž potenciál stanovíme, jsou , rŘ •••» Poněvadž potenciál skalár, bude potenoiál pole nábojů v daném bodu určen algebraickým součtem potenciálů jednotlivých nábojů. Viděli jsme, potenciál elektrostatického pole libovolném bodu vzdáleném bodového náboje dán vztahem (1,78). V nejjednodušším případě, jde-li pole bodového náboje, jsou ekvipo- tenciálnlmi plochami kulové plochy středem tomto náboji. Existují však poli místa, nichž potenciál stejný. Ukážeme, toto tvrzení nevztahuje jen uvedené případy týkající se pole bodových nábojů, ale platí zcela obecně. (1,79)* Jednotka J/C nazývá volt (V).elst