Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Existují
však poli místa, nichž potenciál stejný. 1,32). Souvislost mezi intensitou elektrostatického pole potenciálem. Pozorujeme, všech těchto
případech daném bodu pole vektor intensity kolmý ekvipotenciální
ploše proložené tímto bodem.
Viděli jsme, potenciál elektrostatického pole libovolném bodu
vzdáleném bodového náboje dán vztahem (1,78). rozměrem která nemá zvláštní název. Přikreslíme-li
k nim ještě elektrické siločáry, které šíří bodového náboje radiálně do
prostoru (je-li náboj kladný), vidíme, libovolném bodu pole (např. (1,74) práce sil elektrostatického
\ pole patřebná tomuto posunutí rovná nule.j..
V elektrostatickém poli potenciál obecně mění bodu bodu. Její rozměr m2kg s-^A-1. Mluvíme pak ekvipotenciál-
ní čáře, ploše nebo objemu. definice potenciálu ply
ne, posune-li náboj ekvipotenciální ploše, tj..elst.j. Uvažujme nyní o
poli, jež vytvořeno bodovými náboji .(1,79)
Podle táto rovnice potenciál totožný prací potřebnou přenosu náboje.4. 1,33a 1,33b, nichž jsou znázorněny ekvipo
tenciální plochy siločáry elektrostatického pole dvou bodových nábojů
jednak různého, jednak stejného znaménka. soustavě CQSE jednotkou patenciálu
1/2 1/2 —1
abs.
Pro výsledný potenciál daném bodu pole bude tedy platit
' -
A«/ kml
Jednotkou potenciálu zároveň napětí) soustavě joule na
coulomb (J/C), jak vyplývá např.
1. yxažujp® konkrétně náboji ,
\který daném místě pole intensity posune ekvipotenciální-ploše
■,o elementární dráhu toto posunutí spotřebuje elementární práce
\^dA která podle rov. rov.2.
K témuž závěru dojdeme obr. mezi dvěma body o
■ stejném potenciálu, základě rov. (1,79)* Jednotka J/C nazývá volt
(V). Mezi jednot
kou potenciálu soustavě CQSE přibližně platí
1 volt abs. dána vztahem
48
.
Ukážeme, toto tvrzení nevztahuje jen uvedené případy týkající
se pole bodových nábojů, ale platí zcela obecně., Příslušné
vzdálenosti těchto nábojů bodu, němž potenciál stanovíme, jsou ,
rŘ •••» Poněvadž potenciál skalár, bude potenoiál pole nábojů
v daném bodu určen algebraickým součtem potenciálů jednotlivých nábojů.
V nejjednodušším případě, jde-li pole bodového náboje, jsou ekvipo-
tenciálnlmi plochami kulové plochy středem tomto náboji.elst. v
bodu stojí siločára kolmok příslušné ekvipotenciální ploše (obr
