Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 46 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1. Přikreslíme-li k nim ještě elektrické siločáry, které šíří bodového náboje radiálně do prostoru (je-li náboj kladný), vidíme, libovolném bodu pole (např. K témuž závěru dojdeme obr. yxažujp® konkrétně náboji , \který daném místě pole intensity posune ekvipotenciální-ploše ■,o elementární dráhu toto posunutí spotřebuje elementární práce \^dA která podle rov. Mezi jednot­ kou potenciálu soustavě CQSE přibližně platí 1 volt abs. (1,74) práce sil elektrostatického \ pole patřebná tomuto posunutí rovná nule.j. rozměrem která nemá zvláštní název. V elektrostatickém poli potenciál obecně mění bodu bodu.. Mluvíme pak ekvipotenciál- ní čáře, ploše nebo objemu., Příslušné vzdálenosti těchto nábojů bodu, němž potenciál stanovíme, jsou , rŘ •••» Poněvadž potenciál skalár, bude potenoiál pole nábojů v daném bodu určen algebraickým součtem potenciálů jednotlivých nábojů. rov. Souvislost mezi intensitou elektrostatického pole potenciálem. Uvažujme nyní o poli, jež vytvořeno bodovými náboji . Ukážeme, toto tvrzení nevztahuje jen uvedené případy týkající se pole bodových nábojů, ale platí zcela obecně.2. 1,32). soustavě CQSE jednotkou patenciálu 1/2 1/2 —1 abs.(1,79) Podle táto rovnice potenciál totožný prací potřebnou přenosu náboje.elst.. V nejjednodušším případě, jde-li pole bodového náboje, jsou ekvipo- tenciálnlmi plochami kulové plochy středem tomto náboji. 1,33a 1,33b, nichž jsou znázorněny ekvipo­ tenciální plochy siločáry elektrostatického pole dvou bodových nábojů jednak různého, jednak stejného znaménka. Pro výsledný potenciál daném bodu pole bude tedy platit ' - A«/ kml Jednotkou potenciálu zároveň napětí) soustavě joule na coulomb (J/C), jak vyplývá např.j. mezi dvěma body o ■ stejném potenciálu, základě rov. Existují však poli místa, nichž potenciál stejný. Viděli jsme, potenciál elektrostatického pole libovolném bodu vzdáleném bodového náboje dán vztahem (1,78). Pozorujeme, všech těchto případech daném bodu pole vektor intensity kolmý ekvipotenciální ploše proložené tímto bodem. Její rozměr m2kg s-^A-1. (1,79)* Jednotka J/C nazývá volt (V). dána vztahem 48 . definice potenciálu ply­ ne, posune-li náboj ekvipotenciální ploše, tj.4.elst. v bodu stojí siločára kolmok příslušné ekvipotenciální ploše (obr