Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 46 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Existují však poli místa, nichž potenciál stejný.j.2.elst.elst. mezi dvěma body o ■ stejném potenciálu, základě rov.. V elektrostatickém poli potenciál obecně mění bodu bodu. (1,74) práce sil elektrostatického \ pole patřebná tomuto posunutí rovná nule. V nejjednodušším případě, jde-li pole bodového náboje, jsou ekvipo- tenciálnlmi plochami kulové plochy středem tomto náboji.(1,79) Podle táto rovnice potenciál totožný prací potřebnou přenosu náboje.j. Viděli jsme, potenciál elektrostatického pole libovolném bodu vzdáleném bodového náboje dán vztahem (1,78).. Ukážeme, toto tvrzení nevztahuje jen uvedené případy týkající se pole bodových nábojů, ale platí zcela obecně. Souvislost mezi intensitou elektrostatického pole potenciálem. dána vztahem 48 . Pro výsledný potenciál daném bodu pole bude tedy platit ' - A«/ kml Jednotkou potenciálu zároveň napětí) soustavě joule na coulomb (J/C), jak vyplývá např.4. K témuž závěru dojdeme obr. soustavě CQSE jednotkou patenciálu 1/2 1/2 —1 abs. v bodu stojí siločára kolmok příslušné ekvipotenciální ploše (obr. Její rozměr m2kg s-^A-1. yxažujp® konkrétně náboji , \který daném místě pole intensity posune ekvipotenciální-ploše ■,o elementární dráhu toto posunutí spotřebuje elementární práce \^dA která podle rov. Uvažujme nyní o poli, jež vytvořeno bodovými náboji . 1,32). 1. (1,79)* Jednotka J/C nazývá volt (V)., Příslušné vzdálenosti těchto nábojů bodu, němž potenciál stanovíme, jsou , rŘ •••» Poněvadž potenciál skalár, bude potenoiál pole nábojů v daném bodu určen algebraickým součtem potenciálů jednotlivých nábojů. rov. Mluvíme pak ekvipotenciál- ní čáře, ploše nebo objemu. 1,33a 1,33b, nichž jsou znázorněny ekvipo­ tenciální plochy siločáry elektrostatického pole dvou bodových nábojů jednak různého, jednak stejného znaménka. rozměrem která nemá zvláštní název. Přikreslíme-li k nim ještě elektrické siločáry, které šíří bodového náboje radiálně do prostoru (je-li náboj kladný), vidíme, libovolném bodu pole (např. Pozorujeme, všech těchto případech daném bodu pole vektor intensity kolmý ekvipotenciální ploše proložené tímto bodem. definice potenciálu ply­ ne, posune-li náboj ekvipotenciální ploše, tj. Mezi jednot­ kou potenciálu soustavě CQSE přibližně platí 1 volt abs