Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
j.elst.4. Přikreslíme-li
k nim ještě elektrické siločáry, které šíří bodového náboje radiálně do
prostoru (je-li náboj kladný), vidíme, libovolném bodu pole (např. (1,79)* Jednotka J/C nazývá volt
(V).j.
V elektrostatickém poli potenciál obecně mění bodu bodu. 1,33a 1,33b, nichž jsou znázorněny ekvipo
tenciální plochy siločáry elektrostatického pole dvou bodových nábojů
jednak různého, jednak stejného znaménka..elst. mezi dvěma body o
■ stejném potenciálu, základě rov. Uvažujme nyní o
poli, jež vytvořeno bodovými náboji .2. 1,32).
1.(1,79)
Podle táto rovnice potenciál totožný prací potřebnou přenosu náboje. dána vztahem
48
. (1,74) práce sil elektrostatického
\ pole patřebná tomuto posunutí rovná nule.
K témuž závěru dojdeme obr.
Viděli jsme, potenciál elektrostatického pole libovolném bodu
vzdáleném bodového náboje dán vztahem (1,78).
V nejjednodušším případě, jde-li pole bodového náboje, jsou ekvipo-
tenciálnlmi plochami kulové plochy středem tomto náboji. Souvislost mezi intensitou elektrostatického pole potenciálem. yxažujp® konkrétně náboji ,
\který daném místě pole intensity posune ekvipotenciální-ploše
■,o elementární dráhu toto posunutí spotřebuje elementární práce
\^dA která podle rov. rozměrem která nemá zvláštní název.
Ukážeme, toto tvrzení nevztahuje jen uvedené případy týkající
se pole bodových nábojů, ale platí zcela obecně. Pozorujeme, všech těchto
případech daném bodu pole vektor intensity kolmý ekvipotenciální
ploše proložené tímto bodem. Její rozměr m2kg s-^A-1. Mezi jednot
kou potenciálu soustavě CQSE přibližně platí
1 volt abs. Existují
však poli místa, nichž potenciál stejný. Mluvíme pak ekvipotenciál-
ní čáře, ploše nebo objemu., Příslušné
vzdálenosti těchto nábojů bodu, němž potenciál stanovíme, jsou ,
rŘ •••» Poněvadž potenciál skalár, bude potenoiál pole nábojů
v daném bodu určen algebraickým součtem potenciálů jednotlivých nábojů. rov. v
bodu stojí siločára kolmok příslušné ekvipotenciální ploše (obr. soustavě CQSE jednotkou patenciálu
1/2 1/2 —1
abs..
Pro výsledný potenciál daném bodu pole bude tedy platit
' -
A«/ kml
Jednotkou potenciálu zároveň napětí) soustavě joule na
coulomb (J/C), jak vyplývá např. definice potenciálu ply
ne, posune-li náboj ekvipotenciální ploše, tj
