Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
V nejjednodušším případě, jde-li pole bodového náboje, jsou ekvipo-
tenciálnlmi plochami kulové plochy středem tomto náboji. Pozorujeme, všech těchto
případech daném bodu pole vektor intensity kolmý ekvipotenciální
ploše proložené tímto bodem.j. 1,33a 1,33b, nichž jsou znázorněny ekvipo
tenciální plochy siločáry elektrostatického pole dvou bodových nábojů
jednak různého, jednak stejného znaménka. (1,74) práce sil elektrostatického
\ pole patřebná tomuto posunutí rovná nule.elst.j. mezi dvěma body o
■ stejném potenciálu, základě rov.elst. (1,79)* Jednotka J/C nazývá volt
(V).
Ukážeme, toto tvrzení nevztahuje jen uvedené případy týkající
se pole bodových nábojů, ale platí zcela obecně.4.. definice potenciálu ply
ne, posune-li náboj ekvipotenciální ploše, tj. Souvislost mezi intensitou elektrostatického pole potenciálem. Její rozměr m2kg s-^A-1. Mluvíme pak ekvipotenciál-
ní čáře, ploše nebo objemu.
Pro výsledný potenciál daném bodu pole bude tedy platit
' -
A«/ kml
Jednotkou potenciálu zároveň napětí) soustavě joule na
coulomb (J/C), jak vyplývá např.
Viděli jsme, potenciál elektrostatického pole libovolném bodu
vzdáleném bodového náboje dán vztahem (1,78).
V elektrostatickém poli potenciál obecně mění bodu bodu. rozměrem která nemá zvláštní název. 1,32).
1. dána vztahem
48
.(1,79)
Podle táto rovnice potenciál totožný prací potřebnou přenosu náboje.2. Existují
však poli místa, nichž potenciál stejný. Uvažujme nyní o
poli, jež vytvořeno bodovými náboji .
K témuž závěru dojdeme obr. yxažujp® konkrétně náboji ,
\který daném místě pole intensity posune ekvipotenciální-ploše
■,o elementární dráhu toto posunutí spotřebuje elementární práce
\^dA která podle rov. Přikreslíme-li
k nim ještě elektrické siločáry, které šíří bodového náboje radiálně do
prostoru (je-li náboj kladný), vidíme, libovolném bodu pole (např. v
bodu stojí siločára kolmok příslušné ekvipotenciální ploše (obr. soustavě CQSE jednotkou patenciálu
1/2 1/2 —1
abs.., Příslušné
vzdálenosti těchto nábojů bodu, němž potenciál stanovíme, jsou ,
rŘ •••» Poněvadž potenciál skalár, bude potenoiál pole nábojů
v daném bodu určen algebraickým součtem potenciálů jednotlivých nábojů. Mezi jednot
kou potenciálu soustavě CQSE přibližně platí
1 volt abs. rov
