Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
(1,79)* Jednotka J/C nazývá volt
(V). Mluvíme pak ekvipotenciál-
ní čáře, ploše nebo objemu. yxažujp® konkrétně náboji ,
\který daném místě pole intensity posune ekvipotenciální-ploše
■,o elementární dráhu toto posunutí spotřebuje elementární práce
\^dA která podle rov.elst.
1.2. Uvažujme nyní o
poli, jež vytvořeno bodovými náboji .. 1,32). Souvislost mezi intensitou elektrostatického pole potenciálem. definice potenciálu ply
ne, posune-li náboj ekvipotenciální ploše, tj.
Viděli jsme, potenciál elektrostatického pole libovolném bodu
vzdáleném bodového náboje dán vztahem (1,78). Existují
však poli místa, nichž potenciál stejný. Její rozměr m2kg s-^A-1.
V nejjednodušším případě, jde-li pole bodového náboje, jsou ekvipo-
tenciálnlmi plochami kulové plochy středem tomto náboji. Přikreslíme-li
k nim ještě elektrické siločáry, které šíří bodového náboje radiálně do
prostoru (je-li náboj kladný), vidíme, libovolném bodu pole (např.4. rozměrem která nemá zvláštní název. Pozorujeme, všech těchto
případech daném bodu pole vektor intensity kolmý ekvipotenciální
ploše proložené tímto bodem. Mezi jednot
kou potenciálu soustavě CQSE přibližně platí
1 volt abs.
Ukážeme, toto tvrzení nevztahuje jen uvedené případy týkající
se pole bodových nábojů, ale platí zcela obecně., Příslušné
vzdálenosti těchto nábojů bodu, němž potenciál stanovíme, jsou ,
rŘ •••» Poněvadž potenciál skalár, bude potenoiál pole nábojů
v daném bodu určen algebraickým součtem potenciálů jednotlivých nábojů. v
bodu stojí siločára kolmok příslušné ekvipotenciální ploše (obr. 1,33a 1,33b, nichž jsou znázorněny ekvipo
tenciální plochy siločáry elektrostatického pole dvou bodových nábojů
jednak různého, jednak stejného znaménka. (1,74) práce sil elektrostatického
\ pole patřebná tomuto posunutí rovná nule.
V elektrostatickém poli potenciál obecně mění bodu bodu. mezi dvěma body o
■ stejném potenciálu, základě rov.j. dána vztahem
48
. rov..j.
Pro výsledný potenciál daném bodu pole bude tedy platit
' -
A«/ kml
Jednotkou potenciálu zároveň napětí) soustavě joule na
coulomb (J/C), jak vyplývá např.elst. soustavě CQSE jednotkou patenciálu
1/2 1/2 —1
abs.(1,79)
Podle táto rovnice potenciál totožný prací potřebnou přenosu náboje.
K témuž závěru dojdeme obr
