Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Tak např. Dipól elektrostatickém poli. Protože jednotka elektrického
momentu soustav* mezinárodních jednotek (coulombmetr, On) rovna
3 ÍO1^" abs.5.
1,11). Síly a
F2 jsou rovnoběžné, stejně velké, opačných směrů neleží jedné
přímce tvoří tedy silovou dvojici, která dipól otáčivý účinek (obr.2.) vzdálenost pólů (atomů)
v molekule řádu jednotek angstromu (10-8 cm). Číselná hodnota 10~18 pochá
zí odtud, náboj elementárního dipólu (molekuly) řádu elementárního
náboje soustavě CGS 4,8 10"'*'^ abs.
elst. Pro moment této dvojice platí
Obr.molekuly běžných plynů Hg, N2, 02, Cl2. 1.elst. 1,10, platí 2~p kde elektrický
moment vazby OH.elst.1
a 1. tomto případě výsledný
dipólový moment molekuly dán vektorovým součtem dipólových momentů jednot
livých vazeb molekule., plyne odtud, (1/3).
Platí vztah 10~18 abs. Jsou tedy dipó
lové momenty molekul řádu 10-29 Cm. Známe-li tento moment
a úhel vazbami sevřený, můžeme
velikost dipólového momentu molekuly
vody počítat vztahu cos(<*/2).
Dipólová momenty molekul bývá
zvykem udávat jednotkou debye (D),
která jednotkou soustavy CGS.6. pro dipólový moment tříatomové molekuly
vody, jejíž tvar zřejmý obr.10~ Cm.6.j. 1,11
25
.
Polárními molekulami mohou věak být složitější molekuly, obsahující
tři, čtyři nebo víc« atomů, nejsou-li symetrické.
0 polárních nepolárních mole
kulách pojednáme podrobněji při
polarisaci dielektrik čl. 1,10
1. Vyšetříme, jaký účinek vyvolává
elektrostatické pole dipól, jehož elektrický moment Nejprve
budeme předpokládat, pole homogenní, tj. každém místi vektor
L stejný ^měru velikosti. takovém poli působí kladný
pól dipólu síla záporný pól síla f~2 »-<?£.2.j.
Obr.j
