Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
znamená, absorpce ne
roste jenom tlouěíkou prozařované látky, ale závisí také druhu látky
a tak, čím větší její relativní atomová hmotnost (atomová váha),
tím více záření absorbuje. Říká proto Coolidgově
rentgence rentgenka elektronová. Tato nevýhoda je
odstraněna rentgence, jejíž konstrukci navrhl Coolidge (1913). Jak patrné obr.
Rentgenka může pracovat bez ueměrnovač«; tom případě působí sama jako
ventil, propouštějící proud pouce směru antikatody katodě. Katoda antikatoda jsou připojeny přes usměrňo
vač+) svorkám sekundárního vinuti vysokonapětového transformátoru T. přibližně tlak 10-6 torru. při strukturní analyse, činí elek
tronový proud asi napětí elektrodách několik desítek kilo-
roltů.počet elektronů) reguluje žhavícím proudem pomocí reosta
tu kdežto tvrdost záření (frekvence, vlnová délka), která závisí podle
rov. 3,10 měla hlavní nevýhodu tom, nebylo ní
možné aamoatatně regulovat tvrdost záření jeho intensitu.
Rentgenka podle obr.rychlosti elektronů vznikající zářeni měkká snadno absorbuje. anoda vynechána jako kladná elektroda
r ú
Obr. rozdíl
od původní, tzv. iontové rentgenky, tato rentgenová trubice vyčerpána na
vysoké vakuum, tj. Zato intensita Rontgenova záření nezávisí
na rychlosti elektronů, ale pouze jejich počtu. 3,11
slouží antikatoda AK. (3,63) napětí elektrodách, nastavuje napětím primárního
vinutí transformátoru elektronové rentgenky může tvrdost záření i
jeho intensita měnit nezávisle sobě.
)
212
. Ab
sorpce Rentgenová záření vlastnost atomová. 3»11. toho plyne, výkon takové rentgenky řádu kilowattu. Její katodou wolframová fepirála, jež ae
žhaví průohodem proudu akumulátorové baterie nebo žhavícího transformá
toru.
U rentgenek, jakých používá např.
Intensita záření (
