Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Intensita záření (. toho plyne, výkon takové rentgenky řádu kilowattu. při strukturní analyse, činí elek
tronový proud asi napětí elektrodách několik desítek kilo-
roltů.
Rentgenka podle obr. Ab
sorpce Rentgenová záření vlastnost atomová.
U rentgenek, jakých používá např.
Rentgenka může pracovat bez ueměrnovač«; tom případě působí sama jako
ventil, propouštějící proud pouce směru antikatody katodě. 3»11. Zato intensita Rontgenova záření nezávisí
na rychlosti elektronů, ale pouze jejich počtu. Katoda antikatoda jsou připojeny přes usměrňo
vač+) svorkám sekundárního vinuti vysokonapětového transformátoru T. znamená, absorpce ne
roste jenom tlouěíkou prozařované látky, ale závisí také druhu látky
a tak, čím větší její relativní atomová hmotnost (atomová váha),
tím více záření absorbuje. Její katodou wolframová fepirála, jež ae
žhaví průohodem proudu akumulátorové baterie nebo žhavícího transformá
toru. rozdíl
od původní, tzv. iontové rentgenky, tato rentgenová trubice vyčerpána na
vysoké vakuum, tj.
)
212
. Tato nevýhoda je
odstraněna rentgence, jejíž konstrukci navrhl Coolidge (1913).počet elektronů) reguluje žhavícím proudem pomocí reosta
tu kdežto tvrdost záření (frekvence, vlnová délka), která závisí podle
rov. 3,11
slouží antikatoda AK. anoda vynechána jako kladná elektroda
r ú
Obr.rychlosti elektronů vznikající zářeni měkká snadno absorbuje. přibližně tlak 10-6 torru. Jak patrné obr. Říká proto Coolidgově
rentgence rentgenka elektronová. (3,63) napětí elektrodách, nastavuje napětím primárního
vinutí transformátoru elektronové rentgenky může tvrdost záření i
jeho intensita měnit nezávisle sobě. 3,10 měla hlavní nevýhodu tom, nebylo ní
možné aamoatatně regulovat tvrdost záření jeho intensitu
