Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
při strukturní analyse, činí elek
tronový proud asi napětí elektrodách několik desítek kilo-
roltů.
Intensita záření (.počet elektronů) reguluje žhavícím proudem pomocí reosta
tu kdežto tvrdost záření (frekvence, vlnová délka), která závisí podle
rov. Katoda antikatoda jsou připojeny přes usměrňo
vač+) svorkám sekundárního vinuti vysokonapětového transformátoru T. přibližně tlak 10-6 torru.
U rentgenek, jakých používá např. (3,63) napětí elektrodách, nastavuje napětím primárního
vinutí transformátoru elektronové rentgenky může tvrdost záření i
jeho intensita měnit nezávisle sobě.
Rentgenka podle obr. Říká proto Coolidgově
rentgence rentgenka elektronová. 3»11. Ab
sorpce Rentgenová záření vlastnost atomová.rychlosti elektronů vznikající zářeni měkká snadno absorbuje. 3,11
slouží antikatoda AK. rozdíl
od původní, tzv.
Rentgenka může pracovat bez ueměrnovač«; tom případě působí sama jako
ventil, propouštějící proud pouce směru antikatody katodě. Zato intensita Rontgenova záření nezávisí
na rychlosti elektronů, ale pouze jejich počtu. Tato nevýhoda je
odstraněna rentgence, jejíž konstrukci navrhl Coolidge (1913). Jak patrné obr.
)
212
. anoda vynechána jako kladná elektroda
r ú
Obr. toho plyne, výkon takové rentgenky řádu kilowattu. znamená, absorpce ne
roste jenom tlouěíkou prozařované látky, ale závisí také druhu látky
a tak, čím větší její relativní atomová hmotnost (atomová váha),
tím více záření absorbuje. 3,10 měla hlavní nevýhodu tom, nebylo ní
možné aamoatatně regulovat tvrdost záření jeho intensitu. Její katodou wolframová fepirála, jež ae
žhaví průohodem proudu akumulátorové baterie nebo žhavícího transformá
toru. iontové rentgenky, tato rentgenová trubice vyčerpána na
vysoké vakuum, tj
