Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
přibližně tlak 10-6 torru.
Rentgenka podle obr. anoda vynechána jako kladná elektroda
r ú
Obr.počet elektronů) reguluje žhavícím proudem pomocí reosta
tu kdežto tvrdost záření (frekvence, vlnová délka), která závisí podle
rov. 3,11
slouží antikatoda AK. Říká proto Coolidgově
rentgence rentgenka elektronová. Zato intensita Rontgenova záření nezávisí
na rychlosti elektronů, ale pouze jejich počtu.
)
212
. znamená, absorpce ne
roste jenom tlouěíkou prozařované látky, ale závisí také druhu látky
a tak, čím větší její relativní atomová hmotnost (atomová váha),
tím více záření absorbuje. Jak patrné obr. 3»11. Katoda antikatoda jsou připojeny přes usměrňo
vač+) svorkám sekundárního vinuti vysokonapětového transformátoru T.
Rentgenka může pracovat bez ueměrnovač«; tom případě působí sama jako
ventil, propouštějící proud pouce směru antikatody katodě. toho plyne, výkon takové rentgenky řádu kilowattu. Ab
sorpce Rentgenová záření vlastnost atomová. Její katodou wolframová fepirála, jež ae
žhaví průohodem proudu akumulátorové baterie nebo žhavícího transformá
toru. 3,10 měla hlavní nevýhodu tom, nebylo ní
možné aamoatatně regulovat tvrdost záření jeho intensitu. rozdíl
od původní, tzv. Tato nevýhoda je
odstraněna rentgence, jejíž konstrukci navrhl Coolidge (1913). (3,63) napětí elektrodách, nastavuje napětím primárního
vinutí transformátoru elektronové rentgenky může tvrdost záření i
jeho intensita měnit nezávisle sobě.rychlosti elektronů vznikající zářeni měkká snadno absorbuje. při strukturní analyse, činí elek
tronový proud asi napětí elektrodách několik desítek kilo-
roltů.
U rentgenek, jakých používá např. iontové rentgenky, tato rentgenová trubice vyčerpána na
vysoké vakuum, tj.
Intensita záření (
