Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
při strukturní analyse, činí elek
tronový proud asi napětí elektrodách několik desítek kilo-
roltů.rychlosti elektronů vznikající zářeni měkká snadno absorbuje. rozdíl
od původní, tzv. Její katodou wolframová fepirála, jež ae
žhaví průohodem proudu akumulátorové baterie nebo žhavícího transformá
toru.
Rentgenka může pracovat bez ueměrnovač«; tom případě působí sama jako
ventil, propouštějící proud pouce směru antikatody katodě. Katoda antikatoda jsou připojeny přes usměrňo
vač+) svorkám sekundárního vinuti vysokonapětového transformátoru T. Jak patrné obr. iontové rentgenky, tato rentgenová trubice vyčerpána na
vysoké vakuum, tj. 3,11
slouží antikatoda AK.počet elektronů) reguluje žhavícím proudem pomocí reosta
tu kdežto tvrdost záření (frekvence, vlnová délka), která závisí podle
rov. 3»11. přibližně tlak 10-6 torru.
Intensita záření (. Zato intensita Rontgenova záření nezávisí
na rychlosti elektronů, ale pouze jejich počtu. Tato nevýhoda je
odstraněna rentgence, jejíž konstrukci navrhl Coolidge (1913). 3,10 měla hlavní nevýhodu tom, nebylo ní
možné aamoatatně regulovat tvrdost záření jeho intensitu. Říká proto Coolidgově
rentgence rentgenka elektronová.
U rentgenek, jakých používá např. Ab
sorpce Rentgenová záření vlastnost atomová.
)
212
. znamená, absorpce ne
roste jenom tlouěíkou prozařované látky, ale závisí také druhu látky
a tak, čím větší její relativní atomová hmotnost (atomová váha),
tím více záření absorbuje. anoda vynechána jako kladná elektroda
r ú
Obr. toho plyne, výkon takové rentgenky řádu kilowattu. (3,63) napětí elektrodách, nastavuje napětím primárního
vinutí transformátoru elektronové rentgenky může tvrdost záření i
jeho intensita měnit nezávisle sobě.
Rentgenka podle obr
