Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
rychlosti elektronů vznikající zářeni měkká snadno absorbuje. iontové rentgenky, tato rentgenová trubice vyčerpána na
vysoké vakuum, tj. 3»11. 3,10 měla hlavní nevýhodu tom, nebylo ní
možné aamoatatně regulovat tvrdost záření jeho intensitu.
U rentgenek, jakých používá např. 3,11
slouží antikatoda AK. rozdíl
od původní, tzv.
Rentgenka podle obr. Zato intensita Rontgenova záření nezávisí
na rychlosti elektronů, ale pouze jejich počtu.počet elektronů) reguluje žhavícím proudem pomocí reosta
tu kdežto tvrdost záření (frekvence, vlnová délka), která závisí podle
rov.
)
212
.
Intensita záření (. při strukturní analyse, činí elek
tronový proud asi napětí elektrodách několik desítek kilo-
roltů. Její katodou wolframová fepirála, jež ae
žhaví průohodem proudu akumulátorové baterie nebo žhavícího transformá
toru. Jak patrné obr. Říká proto Coolidgově
rentgence rentgenka elektronová. (3,63) napětí elektrodách, nastavuje napětím primárního
vinutí transformátoru elektronové rentgenky může tvrdost záření i
jeho intensita měnit nezávisle sobě. Ab
sorpce Rentgenová záření vlastnost atomová. Katoda antikatoda jsou připojeny přes usměrňo
vač+) svorkám sekundárního vinuti vysokonapětového transformátoru T. anoda vynechána jako kladná elektroda
r ú
Obr. přibližně tlak 10-6 torru. znamená, absorpce ne
roste jenom tlouěíkou prozařované látky, ale závisí také druhu látky
a tak, čím větší její relativní atomová hmotnost (atomová váha),
tím více záření absorbuje. toho plyne, výkon takové rentgenky řádu kilowattu. Tato nevýhoda je
odstraněna rentgence, jejíž konstrukci navrhl Coolidge (1913).
Rentgenka může pracovat bez ueměrnovač«; tom případě působí sama jako
ventil, propouštějící proud pouce směru antikatody katodě
