Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Ab
sorpce Rentgenová záření vlastnost atomová.
Rentgenka může pracovat bez ueměrnovač«; tom případě působí sama jako
ventil, propouštějící proud pouce směru antikatody katodě.
Intensita záření (. Jak patrné obr. iontové rentgenky, tato rentgenová trubice vyčerpána na
vysoké vakuum, tj. anoda vynechána jako kladná elektroda
r ú
Obr.počet elektronů) reguluje žhavícím proudem pomocí reosta
tu kdežto tvrdost záření (frekvence, vlnová délka), která závisí podle
rov. 3»11. toho plyne, výkon takové rentgenky řádu kilowattu. znamená, absorpce ne
roste jenom tlouěíkou prozařované látky, ale závisí také druhu látky
a tak, čím větší její relativní atomová hmotnost (atomová váha),
tím více záření absorbuje. Katoda antikatoda jsou připojeny přes usměrňo
vač+) svorkám sekundárního vinuti vysokonapětového transformátoru T. Říká proto Coolidgově
rentgence rentgenka elektronová.
)
212
. Tato nevýhoda je
odstraněna rentgence, jejíž konstrukci navrhl Coolidge (1913). při strukturní analyse, činí elek
tronový proud asi napětí elektrodách několik desítek kilo-
roltů. rozdíl
od původní, tzv. přibližně tlak 10-6 torru. 3,10 měla hlavní nevýhodu tom, nebylo ní
možné aamoatatně regulovat tvrdost záření jeho intensitu. Zato intensita Rontgenova záření nezávisí
na rychlosti elektronů, ale pouze jejich počtu.rychlosti elektronů vznikající zářeni měkká snadno absorbuje.
U rentgenek, jakých používá např.
Rentgenka podle obr. (3,63) napětí elektrodách, nastavuje napětím primárního
vinutí transformátoru elektronové rentgenky může tvrdost záření i
jeho intensita měnit nezávisle sobě. 3,11
slouží antikatoda AK. Její katodou wolframová fepirála, jež ae
žhaví průohodem proudu akumulátorové baterie nebo žhavícího transformá
toru
