Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
rozdíl
od původní, tzv. Říká proto Coolidgově
rentgence rentgenka elektronová. při strukturní analyse, činí elek
tronový proud asi napětí elektrodách několik desítek kilo-
roltů. Jak patrné obr. 3»11.rychlosti elektronů vznikající zářeni měkká snadno absorbuje. přibližně tlak 10-6 torru.
Rentgenka může pracovat bez ueměrnovač«; tom případě působí sama jako
ventil, propouštějící proud pouce směru antikatody katodě. Tato nevýhoda je
odstraněna rentgence, jejíž konstrukci navrhl Coolidge (1913). Ab
sorpce Rentgenová záření vlastnost atomová.počet elektronů) reguluje žhavícím proudem pomocí reosta
tu kdežto tvrdost záření (frekvence, vlnová délka), která závisí podle
rov. anoda vynechána jako kladná elektroda
r ú
Obr. iontové rentgenky, tato rentgenová trubice vyčerpána na
vysoké vakuum, tj. Její katodou wolframová fepirála, jež ae
žhaví průohodem proudu akumulátorové baterie nebo žhavícího transformá
toru. znamená, absorpce ne
roste jenom tlouěíkou prozařované látky, ale závisí také druhu látky
a tak, čím větší její relativní atomová hmotnost (atomová váha),
tím více záření absorbuje.
U rentgenek, jakých používá např.
Rentgenka podle obr. (3,63) napětí elektrodách, nastavuje napětím primárního
vinutí transformátoru elektronové rentgenky může tvrdost záření i
jeho intensita měnit nezávisle sobě. 3,10 měla hlavní nevýhodu tom, nebylo ní
možné aamoatatně regulovat tvrdost záření jeho intensitu.
Intensita záření (.
)
212
. Zato intensita Rontgenova záření nezávisí
na rychlosti elektronů, ale pouze jejich počtu. toho plyne, výkon takové rentgenky řádu kilowattu. 3,11
slouží antikatoda AK. Katoda antikatoda jsou připojeny přes usměrňo
vač+) svorkám sekundárního vinuti vysokonapětového transformátoru T
