Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
)
212
. Tato nevýhoda je
odstraněna rentgence, jejíž konstrukci navrhl Coolidge (1913). Katoda antikatoda jsou připojeny přes usměrňo
vač+) svorkám sekundárního vinuti vysokonapětového transformátoru T. iontové rentgenky, tato rentgenová trubice vyčerpána na
vysoké vakuum, tj.
U rentgenek, jakých používá např. anoda vynechána jako kladná elektroda
r ú
Obr.
Rentgenka podle obr.počet elektronů) reguluje žhavícím proudem pomocí reosta
tu kdežto tvrdost záření (frekvence, vlnová délka), která závisí podle
rov.rychlosti elektronů vznikající zářeni měkká snadno absorbuje. přibližně tlak 10-6 torru. 3»11. Říká proto Coolidgově
rentgence rentgenka elektronová.
Intensita záření (. znamená, absorpce ne
roste jenom tlouěíkou prozařované látky, ale závisí také druhu látky
a tak, čím větší její relativní atomová hmotnost (atomová váha),
tím více záření absorbuje. Zato intensita Rontgenova záření nezávisí
na rychlosti elektronů, ale pouze jejich počtu. rozdíl
od původní, tzv. Ab
sorpce Rentgenová záření vlastnost atomová.
Rentgenka může pracovat bez ueměrnovač«; tom případě působí sama jako
ventil, propouštějící proud pouce směru antikatody katodě. 3,11
slouží antikatoda AK. 3,10 měla hlavní nevýhodu tom, nebylo ní
možné aamoatatně regulovat tvrdost záření jeho intensitu. toho plyne, výkon takové rentgenky řádu kilowattu. Jak patrné obr. při strukturní analyse, činí elek
tronový proud asi napětí elektrodách několik desítek kilo-
roltů. Její katodou wolframová fepirála, jež ae
žhaví průohodem proudu akumulátorové baterie nebo žhavícího transformá
toru. (3,63) napětí elektrodách, nastavuje napětím primárního
vinutí transformátoru elektronové rentgenky může tvrdost záření i
jeho intensita měnit nezávisle sobě
