Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
)
212
. (3,63) napětí elektrodách, nastavuje napětím primárního
vinutí transformátoru elektronové rentgenky může tvrdost záření i
jeho intensita měnit nezávisle sobě. Katoda antikatoda jsou připojeny přes usměrňo
vač+) svorkám sekundárního vinuti vysokonapětového transformátoru T. při strukturní analyse, činí elek
tronový proud asi napětí elektrodách několik desítek kilo-
roltů.počet elektronů) reguluje žhavícím proudem pomocí reosta
tu kdežto tvrdost záření (frekvence, vlnová délka), která závisí podle
rov. Jak patrné obr. Zato intensita Rontgenova záření nezávisí
na rychlosti elektronů, ale pouze jejich počtu. Říká proto Coolidgově
rentgence rentgenka elektronová.
U rentgenek, jakých používá např. toho plyne, výkon takové rentgenky řádu kilowattu. anoda vynechána jako kladná elektroda
r ú
Obr. 3,11
slouží antikatoda AK.
Rentgenka podle obr. Tato nevýhoda je
odstraněna rentgence, jejíž konstrukci navrhl Coolidge (1913).
Rentgenka může pracovat bez ueměrnovač«; tom případě působí sama jako
ventil, propouštějící proud pouce směru antikatody katodě. rozdíl
od původní, tzv. přibližně tlak 10-6 torru. 3,10 měla hlavní nevýhodu tom, nebylo ní
možné aamoatatně regulovat tvrdost záření jeho intensitu. iontové rentgenky, tato rentgenová trubice vyčerpána na
vysoké vakuum, tj.
Intensita záření (. znamená, absorpce ne
roste jenom tlouěíkou prozařované látky, ale závisí také druhu látky
a tak, čím větší její relativní atomová hmotnost (atomová váha),
tím více záření absorbuje.rychlosti elektronů vznikající zářeni měkká snadno absorbuje. Ab
sorpce Rentgenová záření vlastnost atomová. Její katodou wolframová fepirála, jež ae
žhaví průohodem proudu akumulátorové baterie nebo žhavícího transformá
toru. 3»11
