Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
rozdíl
od původní, tzv. (3,63) napětí elektrodách, nastavuje napětím primárního
vinutí transformátoru elektronové rentgenky může tvrdost záření i
jeho intensita měnit nezávisle sobě. 3,10 měla hlavní nevýhodu tom, nebylo ní
možné aamoatatně regulovat tvrdost záření jeho intensitu. Katoda antikatoda jsou připojeny přes usměrňo
vač+) svorkám sekundárního vinuti vysokonapětového transformátoru T. Ab
sorpce Rentgenová záření vlastnost atomová. Říká proto Coolidgově
rentgence rentgenka elektronová. Tato nevýhoda je
odstraněna rentgence, jejíž konstrukci navrhl Coolidge (1913). při strukturní analyse, činí elek
tronový proud asi napětí elektrodách několik desítek kilo-
roltů.
Intensita záření (. iontové rentgenky, tato rentgenová trubice vyčerpána na
vysoké vakuum, tj. 3»11. Jak patrné obr.
Rentgenka podle obr. Zato intensita Rontgenova záření nezávisí
na rychlosti elektronů, ale pouze jejich počtu. 3,11
slouží antikatoda AK. toho plyne, výkon takové rentgenky řádu kilowattu. Její katodou wolframová fepirála, jež ae
žhaví průohodem proudu akumulátorové baterie nebo žhavícího transformá
toru.
)
212
. znamená, absorpce ne
roste jenom tlouěíkou prozařované látky, ale závisí také druhu látky
a tak, čím větší její relativní atomová hmotnost (atomová váha),
tím více záření absorbuje.
Rentgenka může pracovat bez ueměrnovač«; tom případě působí sama jako
ventil, propouštějící proud pouce směru antikatody katodě. přibližně tlak 10-6 torru.
U rentgenek, jakých používá např. anoda vynechána jako kladná elektroda
r ú
Obr.rychlosti elektronů vznikající zářeni měkká snadno absorbuje.počet elektronů) reguluje žhavícím proudem pomocí reosta
tu kdežto tvrdost záření (frekvence, vlnová délka), která závisí podle
rov
