Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
—2 —12 —8
v rozsahu aai angstromů (A) neboli obo
ru těchto vlnových délek lze najít takové, jež jaou srovnatelné vzdálenos
tí atomů krystalech 10-10m). Vlnové délky Rontgenových
papraků leží mezi oborem ultrafialového záření mezi oborem záření gama, tj.
—2 —3Původní rentgenová trubica byla vyčerpána tlak řádu 10
torru byla uspořádána podle obr. 3,10
S vlnovou délkou podle rov. místa
antikatody, něž dopa
daly elektror^y pak ší
řily rozbíhavém svazku
Rontgenovy paprsky. Tvrdé paprsky pronikají kovy větší tloušlky- Naopak při malé
Obr. 3,10. Jak objevil Laue (1912), může libovolný
krystal aloužit jako mřížka získání ohybových jevů Rontgenových paprsků. vzrůsta
jící frekvencí roste
zároveň pronikavost Ront-
genových paprsků, které jak říkáme stávají tvrdšími snáze prostupují
látkami.odkud
c U
(3,63)
Z tohoto vztahu vyplývá, vlnová délka Rontgenových paprsků nepřímo
úměrná napětí +). Proti katodě byla elektroda nazý
vaná antikatoda AK, jež
byla vodivě spojena ano
dou Antikatoda měla
tvar masivního kovového
válce nebo dutého válce
chlazeného vodou, aby
teplo vznikající dopadem
elektronů mohlo ní
rychle odvádět.
(3,62)
roste rychlostí elektro
nů dopadajících anti-
katodu frekvence Rentge
nová záření kleaá jeho
vlnová délka.
211
.
Tento objev umožnil podrobné studium struktury látek otevřel tak nový obor
aplikace Rontgenova záření, tzv.
Jak plyne rov. (3,63) vznikají spektru Rontgenových
paprsků současně vlnové délky větší, takže vlnová délka vyjádřená rovnicí
(3,63) nejkratší, kterou můžeme při daném napětí získat. rentgenovou strukturní analysu.
Rontgenovy paprsky jsou elektromagnetické vlny, jejichž vlnová délka je
několiktiaíckrát menší než vlnová délka světla
