Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
katodových paprsků
1 liší schopností pronikat různými látkami větších tlouštěk, což umožnilo
lležitou aplikaci Röntgenova záření lékařské diagnostice technické
?axi při kontrole materiálu.2) vystupují pohybují anodě, jež vyšší poten-
:iál než katoda.
e neviditelné, šíří přímočaře, vyvolává fluorescenci fosforescenci, má
onisační účinky působí černání fotografické desky.4.2.4.
Yedení elektrického proudu vakuu budeme studovat trubicích, vyčer
paných vysoké vakuum obsahujících dvě elektrody, nichž jedna (katoda)
je žhavená. Poněvadž kinetická
argie elektronu souvisí napětím elektrodách rentgenky vztahem
/2) vlnová délka kmitočtem záření vázána rov-
!Í níž značí rychlost světla vakuu, lze rovnici
,62) napsat tvaru
e -
210
.7). 3.3. 3,5 ještě znač
ný počet molekul plynu. tohoto hlediska vedoní elektrického proudu ve
rakuu vedením neaamostatným. Jejich
netická energie při dopadu tuto elektrodu mění elektromagnetické
ření podle vztahu
tah (3,62) vyjadřuje přeměnu energie dopadajícího elektronu energii jed-
ho vyzářeného fotonu; značí něm Planckovu konstantu (6,625 10~34Js)
V kmitočet (frekvenci) vzniklého Rentgenová záření. Zbylé molekuly plynu nepřekážejí však elektronům a
iontům pohybu, takže tyto nabitá částice molekulami plynu prakticky
nearáiejl důsledku svých velkých volných drah nabývají značných rychlos
tí.
Jako příklad vedení proudu vakuem uvedeme dalších článcích rent-
:enku. 2havá katoda slouží jako zdroj elektronů, které vlivem ter-
joemise (viz čl. Rentgenka Röntgenovv paprsky. třeba poznamenat, vznik proudu jeho průchod vakuem pod-
xíněn uvolňováním nábojů elektrodě; zpravidla proud tvořen elektrony
avolňovanými katody.Je-li trubici vakuum, zbývá jak ukazuje tab. Takový pohyb elektronů, popřípadě iontů, představuje vedení elektřiny
re vakuu. Röntgen (1895) objevil, s
motné překážky, kterou dopadají katodové paprsky, šíří záření nazvané
0 něm záření Röntgenovo (záření rentgenové, záření X). antikatodě, viz dále).
Röntgenovo záření vzniká Rontgenově trubici neboli rentgence prud-
•® zabrzděním elektronů anodě (resp. Záření Röntgenovo má
noho vlastností shodných vlastnostmi katodových paprsků (viz čl. představující zdroj Rontgenových paprsků, elektronky, sloužící jako
nelineární prvky elektrických obvodech. Elektrony letící katody anodě zprostředkují tak průchod
ilektrického proudu vakuem. Podstatný rozdíl mezi oběma druhy záření je
Sak tom, Rontgenovy paprsky neuchylují elektrickém magnetickém
>li, což souvisí tím, jsou elektromagnetickým zářením stejné povahy
íko světlo. 2.
3
