Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 208 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
e neviditelné, šíří přímočaře, vyvolává fluorescenci fosforescenci, má onisační účinky působí černání fotografické desky. Elektrony letící katody anodě zprostředkují tak průchod ilektrického proudu vakuem. katodových paprsků 1 liší schopností pronikat různými látkami větších tlouštěk, což umožnilo lležitou aplikaci Röntgenova záření lékařské diagnostice technické ?axi při kontrole materiálu. Podstatný rozdíl mezi oběma druhy záření je Sak tom, Rontgenovy paprsky neuchylují elektrickém magnetickém >li, což souvisí tím, jsou elektromagnetickým zářením stejné povahy íko světlo. tohoto hlediska vedoní elektrického proudu ve rakuu vedením neaamostatným.7). 2.3. antikatodě, viz dále). 2havá katoda slouží jako zdroj elektronů, které vlivem ter- joemise (viz čl. 3,5 ještě znač­ ný počet molekul plynu.2.4. Rentgenka Röntgenovv paprsky. Jako příklad vedení proudu vakuem uvedeme dalších článcích rent- :enku. Záření Röntgenovo má noho vlastností shodných vlastnostmi katodových paprsků (viz čl. představující zdroj Rontgenových paprsků, elektronky, sloužící jako nelineární prvky elektrických obvodech. Takový pohyb elektronů, popřípadě iontů, představuje vedení elektřiny re vakuu. třeba poznamenat, vznik proudu jeho průchod vakuem pod- xíněn uvolňováním nábojů elektrodě; zpravidla proud tvořen elektrony avolňovanými katody. Zbylé molekuly plynu nepřekážejí však elektronům a iontům pohybu, takže tyto nabitá částice molekulami plynu prakticky nearáiejl důsledku svých velkých volných drah nabývají značných rychlos­ tí. 3. Jejich netická energie při dopadu tuto elektrodu mění elektromagnetické ření podle vztahu tah (3,62) vyjadřuje přeměnu energie dopadajícího elektronu energii jed- ho vyzářeného fotonu; značí něm Planckovu konstantu (6,625 10~34Js) V kmitočet (frekvenci) vzniklého Rentgenová záření. Poněvadž kinetická argie elektronu souvisí napětím elektrodách rentgenky vztahem /2) vlnová délka kmitočtem záření vázána rov- !Í níž značí rychlost světla vakuu, lze rovnici ,62) napsat tvaru e - 210 .2) vystupují pohybují anodě, jež vyšší poten- :iál než katoda. Röntgenovo záření vzniká Rontgenově trubici neboli rentgence prud- •® zabrzděním elektronů anodě (resp. Yedení elektrického proudu vakuu budeme studovat trubicích, vyčer­ paných vysoké vakuum obsahujících dvě elektrody, nichž jedna (katoda) je žhavená.4. 3.Je-li trubici vakuum, zbývá jak ukazuje tab. Röntgen (1895) objevil, s motné překážky, kterou dopadají katodové paprsky, šíří záření nazvané 0 něm záření Röntgenovo (záření rentgenové, záření X)