Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Rovnovážný stav pak charak-
terisován tím, počet emitovaných
elektronů právě rovná počtu elektronů vracejících důsledku prostoro
vého náboje zpět katodu. Ifyto kysličníkové vrstvy mají
vesměs malou hodnotu emisní konstanty Ri-
chardsonově-Dushmanově vztahu (2,113) i
malou výstupní práci (viz tab. ,13a jde diodu přímo žhavenou
katodou, obr. Velmi malý počet elektronů emitovaných katody,
Obr. Žhavení přímé nebo nepřímé.
Elektrony vyletující žhavé katody
se nad jejím povrchem hromadí vytvářejí
kolem prostorový náboj, který zabraňuje
výstupu dalších elektronů katody. Schematické znázornění diody její
zapojení obvodu ukazuje obr. 3,13
213
. Elektronky« Dioda.2) výstupu elektronů katody. 3,13;
v obr. 3,13b o'diodu katodou
žhevenou nepřímo.3. 2. 2,5), což vede
k tomu, nepřímo žhavených katod dosa
huje vyšší emise elektronů při nižších teplo
tách. Katoda která tvar vlákna a
je obklopena válcovou anodou žhavena průchodem proudu baterie nebo
ze žhavícího transformátoru (obr.3.4. Při dostatečně vysoké teplotě katody dochází vlivem termoemise (viz
81. 3,12
b)
Obr. Nejjednodušší elektronkou dioda (Fle
ming, 1904), skládající dvou elektrod, anody žhavé katody, umístě
ních baňce, níž vzduch vyčerpán vysoké vakuum (na tlak řádu 10~6
torr).4. Ne
přímo žhavenou katodu tvoří vrstva kysličníku barya, stroncia nebo thoria,
která vlastního žhaveného vlákna elektric
ky isolovaná. 3,12). Vlivem
emise elektronů katoda nabijí kladně,
takže některá elektrony vracejí zpět
na katodu