Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
4.
Elektrony vyletující žhavé katody
se nad jejím povrchem hromadí vytvářejí
kolem prostorový náboj, který zabraňuje
výstupu dalších elektronů katody. Nejjednodušší elektronkou dioda (Fle
ming, 1904), skládající dvou elektrod, anody žhavé katody, umístě
ních baňce, níž vzduch vyčerpán vysoké vakuum (na tlak řádu 10~6
torr). Žhavení přímé nebo nepřímé. Vlivem
emise elektronů katoda nabijí kladně,
takže některá elektrony vracejí zpět
na katodu. Katoda která tvar vlákna a
je obklopena válcovou anodou žhavena průchodem proudu baterie nebo
ze žhavícího transformátoru (obr. 3,13;
v obr.2) výstupu elektronů katody. Ne
přímo žhavenou katodu tvoří vrstva kysličníku barya, stroncia nebo thoria,
která vlastního žhaveného vlákna elektric
ky isolovaná. 3,12
b)
Obr.4. ,13a jde diodu přímo žhavenou
katodou, obr. Elektronky« Dioda. Rovnovážný stav pak charak-
terisován tím, počet emitovaných
elektronů právě rovná počtu elektronů vracejících důsledku prostoro
vého náboje zpět katodu. 2,5), což vede
k tomu, nepřímo žhavených katod dosa
huje vyšší emise elektronů při nižších teplo
tách. 3,12).3. Při dostatečně vysoké teplotě katody dochází vlivem termoemise (viz
81. 3,13b o'diodu katodou
žhevenou nepřímo. Ifyto kysličníkové vrstvy mají
vesměs malou hodnotu emisní konstanty Ri-
chardsonově-Dushmanově vztahu (2,113) i
malou výstupní práci (viz tab.3. 3,13
213
. Velmi malý počet elektronů emitovaných katody,
Obr. 2. Schematické znázornění diody její
zapojení obvodu ukazuje obr
