Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
2,5), což vede
k tomu, nepřímo žhavených katod dosa
huje vyšší emise elektronů při nižších teplo
tách. 3,12). Ne
přímo žhavenou katodu tvoří vrstva kysličníku barya, stroncia nebo thoria,
která vlastního žhaveného vlákna elektric
ky isolovaná. Rovnovážný stav pak charak-
terisován tím, počet emitovaných
elektronů právě rovná počtu elektronů vracejících důsledku prostoro
vého náboje zpět katodu. Ifyto kysličníkové vrstvy mají
vesměs malou hodnotu emisní konstanty Ri-
chardsonově-Dushmanově vztahu (2,113) i
malou výstupní práci (viz tab. 3,13
213
. Elektronky« Dioda. Žhavení přímé nebo nepřímé.2) výstupu elektronů katody. ,13a jde diodu přímo žhavenou
katodou, obr.3. Při dostatečně vysoké teplotě katody dochází vlivem termoemise (viz
81. 3,12
b)
Obr.3. 3,13;
v obr.4. Velmi malý počet elektronů emitovaných katody,
Obr.
Elektrony vyletující žhavé katody
se nad jejím povrchem hromadí vytvářejí
kolem prostorový náboj, který zabraňuje
výstupu dalších elektronů katody. 2. 3,13b o'diodu katodou
žhevenou nepřímo. Katoda která tvar vlákna a
je obklopena válcovou anodou žhavena průchodem proudu baterie nebo
ze žhavícího transformátoru (obr. Nejjednodušší elektronkou dioda (Fle
ming, 1904), skládající dvou elektrod, anody žhavé katody, umístě
ních baňce, níž vzduch vyčerpán vysoké vakuum (na tlak řádu 10~6
torr). Vlivem
emise elektronů katoda nabijí kladně,
takže některá elektrony vracejí zpět
na katodu.4. Schematické znázornění diody její
zapojení obvodu ukazuje obr
