Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
3,13
213
. Ne
přímo žhavenou katodu tvoří vrstva kysličníku barya, stroncia nebo thoria,
která vlastního žhaveného vlákna elektric
ky isolovaná. Žhavení přímé nebo nepřímé. Rovnovážný stav pak charak-
terisován tím, počet emitovaných
elektronů právě rovná počtu elektronů vracejících důsledku prostoro
vého náboje zpět katodu. ,13a jde diodu přímo žhavenou
katodou, obr. Nejjednodušší elektronkou dioda (Fle
ming, 1904), skládající dvou elektrod, anody žhavé katody, umístě
ních baňce, níž vzduch vyčerpán vysoké vakuum (na tlak řádu 10~6
torr). Při dostatečně vysoké teplotě katody dochází vlivem termoemise (viz
81. 2.3. Vlivem
emise elektronů katoda nabijí kladně,
takže některá elektrony vracejí zpět
na katodu. 2,5), což vede
k tomu, nepřímo žhavených katod dosa
huje vyšší emise elektronů při nižších teplo
tách. 3,12
b)
Obr. 3,12). 3,13;
v obr. 3,13b o'diodu katodou
žhevenou nepřímo. Elektronky« Dioda. Katoda která tvar vlákna a
je obklopena válcovou anodou žhavena průchodem proudu baterie nebo
ze žhavícího transformátoru (obr.
Elektrony vyletující žhavé katody
se nad jejím povrchem hromadí vytvářejí
kolem prostorový náboj, který zabraňuje
výstupu dalších elektronů katody. Ifyto kysličníkové vrstvy mají
vesměs malou hodnotu emisní konstanty Ri-
chardsonově-Dushmanově vztahu (2,113) i
malou výstupní práci (viz tab.2) výstupu elektronů katody. Velmi malý počet elektronů emitovaných katody,
Obr.4.4.3. Schematické znázornění diody její
zapojení obvodu ukazuje obr
