Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Stanovíme intensitu elektrostatického pole, které vytváří dipól memen
tu obecněpoloženém bodu určeném vzhledem kestředu dipólu prňvo
dičem Pro vzdálenost bodu Aod bodu platí . 1,7
Elektrický dipólový moment směřuje tedy od
záporného náboje náboji kladnému jeho směr
je proto totožný směrem vektoru .4.
-£j- (1,26)
Ve speciálních případech, jestliže body leží ose dipólu O),
je intensita elektrostatického pole vytvářeného dipólem, jak vyplývá rov.Elektrický® momentem dipólu (elektrickým
dipólovým momentem rozumíme vektor, který je
dán součinem náboje polohového vektoru /
a pro nějž tedy platí
0 (1,23)
Obr.
(1,26),
r- (1,27)
23
.2),
až budeme vykládat potenciál a
mluvit jeho použití při výpočtu
pole, ukážeme, pro velikost
radiální složky platí
UV£,
2p cos t*
(1,24)
a pro velikost složky tangenciální
(1,25)
Poněvadž složky jsou navzájem kolmé (viz obr. Později (viz ČI.
1,8); symbolem t/> vyznačen íihel,který svírá průvodič'r“ osou dipólu
(s vektorem Označíme slož
ku intensity pole směru rostou
cího (radiální složku) ^
složku intensity pole směru
rostoucího úhlu (tangenciální
složku).Elektrostatic
ké pole dipólu bodě vyjádříme polárními souřadnicemi (obr. 1,8), absolutní
hodnota intensity elektrostatického pole bodu dána vztahem
£ ‘»•¡re. 1
