Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
1. Elektrostatické pole dipólu. 1,6
rov. Jednotky
N/C věak málo používá. 1,7). Vztah (1,5) vyplynul principu aditivnoati silových účinků
'ednotlivých dvojic nábojů, podle něhož úhrnnou sílu lze vyjádřit vekto
rovým součtem dílčích sil . Zavedením
jednotky volt (V) pro potenciál a
vztahu J/C, jenž pro platí
(viz čl.1), můžeme intensitu
elektrostatického pole vyjadřovat
jednotkou volt metr (V/m), která
je běžná. g1/2s-1.
V soustavě COS jednotkou in
tensity elektrostatického pole abso
lutní jednotka elektrostatická bez
zvláštního názvu. Přímku procházející oběma poly nazýváme osou dipólu. Její rozměr podle
), což cm”1^2. Elektrický dipól tvořen dvěma
bodovými náboji stejná velikosti avšak opačného znaménka, která nazývá
me póly.
Mezi jednotkou intensity elektrostatického pole soustavě CGS
přibližně platí
Obr.zákon (1,5;. Platí totiž N/C Nm/Cm -
= J/Cm V/m.4. 1,6 vyznačena intensita elektrostatického pole £
dvou bodových nábojů fl2 bodu jako vektorový součet
Jednotkou intensity elektrosta
tického pole soustavě podle
vztahu (1,16) newton coulomb (N/C),
jejíž rozměr s-3a-1., majících původ interakcích
nábojů nábojem Můžeme proto vztah (1,16) napsat
ve tvaru
( 21)
k-1
Protože^členy jsou totožná dílčími intensitami elektrostatického
pole nábojů lze výslednou intensitu elektrostatického po
le vyjádřit základě principu superposice (aditivnoati silových účinků)
v souladu rov.
22
.elst..(1,16) dyn/( cm-^2g1/,2a-1
1 V/m 10-4 abs.
1.4.2. (1,21) vektorovým součtem dílčích intensit takže
E JľE 22)
dílčích intensit a
Pro ilustraci obr.j. Poloha kladného pólu určena vektorem vzhledem polu zápor
nému (obr.
