Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 204 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
plynu Tedenln proudu vakuu, jemuž věnujeme stať 3. Nezáleží na plynu, který výbojové trubici čerpání zbyl, ani materiálu elektrod. 6. 10. 2. 4. Proud elektronů postupujících od katody anodě představuje korpuskulárni (částicové) záření, které nazýváme zářením katodovým nebo katodovými paprsky. Lze nich přesvědčit jednoduchými pokusy. Mají účinky mechanické, nebot mohou např. Lenardovo okénko), mohou jím katodové paprsky vycházet vnějšího prostoru ionisovat něm plyn. Tlalc 10-2 torru odpovídá již tak velkému zředění plynu, ionisující částice kladné lonty a elektrony při svém pohybu jen zřídka narážejí neutrální molekuly ply­ nu svých volných drahách, jež elektronů vzduchu činí tohoto tla­ ku řádově jednotky centimetrů, dosahují velkých rychlostí. 5. 8. Mají účinky chemické, projevující jednak tím, rozkládají halo­ vé sloučeniny stříbra působí tak zčernání fotografické desky, jednak tím, že kromě ionisačního působení mohou plynech vyvolávat chemické změny (na př. Vyvolávají luminiscenci některých látek, která projevuje buá jako fluorescence (např. Mají účinky ionisační. Procházejí tenkou hliníkovou folií, jejíž tloušlka řádu 10-3 mm, kdežto silnějšími vrstvami jsou absorbovány. důkazu jejich existence lze použít fluorescenč­ ního stínítka, které světélkuje místech, něž katodové paprsky dopadají (viz bod 5). skla) nebo fosforescence četných minerálů (kazivce, rubínu, smaragdu aj. Šíří přímočaře.4. vznik ozonu). Základní vlastnosti katodových paprsků jsou tyto : 1. Je také lhostejné, zda katodové paprsky vznikly emisí elektronů katody, vyvolanou dopadem silně urychlených kladných iontů, nebo termoemisí žhavé katody, fotoemisí. sekundární emisi elektronů, která závisí druhu látky, na 206 . Tím zásadně liší od paprsků světelných, jež jsou zářením vlnové povahy jejichž směr žád­ ném obou polí nemění. Odchylují elektrickém magnetickém poli, jejichž intensita má nenulovou složku, kolmou směr jejich šíření. Mají účinky tepelné, nebot zahřívají místo, něž dopadají. Jde tzv. 3. Elektrony při­ tom Síří výbojovou trubicí směrem anodě, kladné ionty katodě. Jejich propustnost roste rych­ lostí elektronů. Vyvolávají emisi elektronů povrchu pevných látek, něž dopada­ jí.). Vytvoříme-li výbojové trubici malé okénko, utěsněné tenkou hliníkovou folií (tzv. Směr odchýlení katodových paprsků souhlasí smě­ rem, kterým elektrickém magnetickém poli odchylují částice nesoucí záporný náboj. 9. Vlastnosti katodových paprsků nezávisí jejich vzniku. Dopadem na katodu kladné ionty uvolňují další elektrony, které získávají větši- nu své energie elektrického pole katodovém spádu těsné blízkosti kato­ dy pohybují velkou rychlostí anodě. Jsou neviditelné. 7. Postavíme-li katodovým paprskům cesty překážku, vzniká stín. všech těchto případech mají katodové paprsky stejné vlastnosti. otáčet lehkým mlýnkem, na jehož lopatky dopadají (Crookesův mlýnek)