Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 204 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
10. Tlalc 10-2 torru odpovídá již tak velkému zředění plynu, ionisující částice kladné lonty a elektrony při svém pohybu jen zřídka narážejí neutrální molekuly ply­ nu svých volných drahách, jež elektronů vzduchu činí tohoto tla­ ku řádově jednotky centimetrů, dosahují velkých rychlostí. Základní vlastnosti katodových paprsků jsou tyto : 1. Lze nich přesvědčit jednoduchými pokusy. vznik ozonu). 4.). Vytvoříme-li výbojové trubici malé okénko, utěsněné tenkou hliníkovou folií (tzv. Mají účinky tepelné, nebot zahřívají místo, něž dopadají. Jsou neviditelné. Procházejí tenkou hliníkovou folií, jejíž tloušlka řádu 10-3 mm, kdežto silnějšími vrstvami jsou absorbovány. Dopadem na katodu kladné ionty uvolňují další elektrony, které získávají větši- nu své energie elektrického pole katodovém spádu těsné blízkosti kato­ dy pohybují velkou rychlostí anodě. Směr odchýlení katodových paprsků souhlasí smě­ rem, kterým elektrickém magnetickém poli odchylují částice nesoucí záporný náboj.4. Vyvolávají emisi elektronů povrchu pevných látek, něž dopada­ jí. Proud elektronů postupujících od katody anodě představuje korpuskulárni (částicové) záření, které nazýváme zářením katodovým nebo katodovými paprsky. Vlastnosti katodových paprsků nezávisí jejich vzniku. Jejich propustnost roste rych­ lostí elektronů. 9. Jde tzv. Mají účinky ionisační. důkazu jejich existence lze použít fluorescenč­ ního stínítka, které světélkuje místech, něž katodové paprsky dopadají (viz bod 5). Elektrony při­ tom Síří výbojovou trubicí směrem anodě, kladné ionty katodě. 6. sekundární emisi elektronů, která závisí druhu látky, na 206 . 2. Tím zásadně liší od paprsků světelných, jež jsou zářením vlnové povahy jejichž směr žád­ ném obou polí nemění. Postavíme-li katodovým paprskům cesty překážku, vzniká stín. Nezáleží na plynu, který výbojové trubici čerpání zbyl, ani materiálu elektrod.plynu Tedenln proudu vakuu, jemuž věnujeme stať 3. 7. všech těchto případech mají katodové paprsky stejné vlastnosti. Vyvolávají luminiscenci některých látek, která projevuje buá jako fluorescence (např. otáčet lehkým mlýnkem, na jehož lopatky dopadají (Crookesův mlýnek). Odchylují elektrickém magnetickém poli, jejichž intensita má nenulovou složku, kolmou směr jejich šíření. 8. skla) nebo fosforescence četných minerálů (kazivce, rubínu, smaragdu aj. Je také lhostejné, zda katodové paprsky vznikly emisí elektronů katody, vyvolanou dopadem silně urychlených kladných iontů, nebo termoemisí žhavé katody, fotoemisí. Šíří přímočaře. 5. 3. Mají účinky chemické, projevující jednak tím, rozkládají halo­ vé sloučeniny stříbra působí tak zčernání fotografické desky, jednak tím, že kromě ionisačního působení mohou plynech vyvolávat chemické změny (na př. Lenardovo okénko), mohou jím katodové paprsky vycházet vnějšího prostoru ionisovat něm plyn. Mají účinky mechanické, nebot mohou např