Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Mají účinky chemické, projevující jednak tím, rozkládají halo
vé sloučeniny stříbra působí tak zčernání fotografické desky, jednak tím,
že kromě ionisačního působení mohou plynech vyvolávat chemické změny (na
př. Vyvolávají luminiscenci některých látek, která projevuje buá jako
fluorescence (např. Vyvolávají emisi elektronů povrchu pevných látek, něž dopada
jí. Tlalc 10-2 torru
odpovídá již tak velkému zředění plynu, ionisující částice kladné lonty
a elektrony při svém pohybu jen zřídka narážejí neutrální molekuly ply
nu svých volných drahách, jež elektronů vzduchu činí tohoto tla
ku řádově jednotky centimetrů, dosahují velkých rychlostí. Jsou neviditelné.
5. Proud elektronů postupujících od
katody anodě představuje korpuskulárni (částicové) záření, které nazýváme
zářením katodovým nebo katodovými paprsky. Odchylují elektrickém magnetickém poli, jejichž intensita má
nenulovou složku, kolmou směr jejich šíření. vznik ozonu).4. Vytvoříme-li výbojové trubici malé okénko,
utěsněné tenkou hliníkovou folií (tzv.plynu Tedenln proudu vakuu, jemuž věnujeme stať 3. Směr odchýlení katodových paprsků souhlasí smě
rem, kterým elektrickém magnetickém poli odchylují částice nesoucí
záporný náboj.
7.
Základní vlastnosti katodových paprsků jsou tyto :
1. Procházejí tenkou hliníkovou folií, jejíž tloušlka řádu 10-3 mm,
kdežto silnějšími vrstvami jsou absorbovány. Nezáleží na
plynu, který výbojové trubici čerpání zbyl, ani materiálu elektrod.
9. sekundární emisi elektronů, která závisí druhu látky, na
206
.
8.
10. Lenardovo okénko), mohou jím katodové
paprsky vycházet vnějšího prostoru ionisovat něm plyn. otáčet lehkým mlýnkem, na
jehož lopatky dopadají (Crookesův mlýnek). Jejich propustnost roste rych
lostí elektronů. všech těchto případech mají katodové paprsky stejné
vlastnosti.
4. důkazu jejich existence lze použít fluorescenč
ního stínítka, které světélkuje místech, něž katodové paprsky dopadají
(viz bod 5). Mají účinky tepelné, nebot zahřívají místo, něž dopadají.
6. Jde tzv. Mají účinky mechanické, nebot mohou např.
Je také lhostejné, zda katodové paprsky vznikly emisí elektronů katody,
vyvolanou dopadem silně urychlených kladných iontů, nebo termoemisí žhavé
katody, fotoemisí.
2. Lze nich přesvědčit jednoduchými pokusy. Tím zásadně liší od
paprsků světelných, jež jsou zářením vlnové povahy jejichž směr žád
ném obou polí nemění. Postavíme-li katodovým paprskům cesty překážku,
vzniká stín.
3. Mají účinky ionisační. skla) nebo fosforescence četných minerálů (kazivce,
rubínu, smaragdu aj. Šíří přímočaře.
Vlastnosti katodových paprsků nezávisí jejich vzniku.). Dopadem
na katodu kladné ionty uvolňují další elektrony, které získávají větši-
nu své energie elektrického pole katodovém spádu těsné blízkosti kato
dy pohybují velkou rychlostí anodě. Elektrony při
tom Síří výbojovou trubicí směrem anodě, kladné ionty katodě
