Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Naopak oblasti kladného sloupce (e), nebereme-li úvahu anodový
poklea (/* apád potenciálu velmi malý mění se
rovnoměrně.
Kladný sloupec světelný pro každý plyn charakteristické zabarvení. 3. stabilisačních doutnavkách. Této skuteč
nosti prakticky využívá tzv.
Doutnavý výboj pro malé hodnoty proudu protékajícího plynem klesají
cí charakteristiku (viz obloukový výboj, čl.5), jehož vodivost blíží vodivosti silných
elektrolytů.
V heliu svítí bělošedě, neonu jaaně červeně, parách rtuti zelenomodře
atd. Elektrický výboj plynu, jehož tlak leží
—2 —1
v intervalu aai torru němž střední volná dráha elektronů je
srovnatelná rozměry nádoby, představuje mezní případ mezi vedením proudu
205
. 3,8
ioniaují zároveň vyvolávají záření prostoru záporného aloupce (c).3. 3.3. Ačkoli koncentrace kladných iontů elektronů plasmatu stej
ná, vedou proud především elektrony, protože jejich pohyblivost větší.5). Tvoří tedy plyn klad
ném sloupci plasma (viz čl. znamená, intenaita elektrického pole konstantní má
velmi malou hodnotu. Nepatrný apád potenciálu oblasti kladného aloupce
poukazuje velkou elektrickou vodivost plynu této části výboje, podmíně
nou vysokou koncentrací kladných iontů elektronů. Při tlaku plynu menším než asi 0,01 torru mizí
ve výbojové trubici veškeré světlo kromě fluorescence skla, níž dochází
na stěnách trubice proti katodě. určité velikosti
proudu však napětí elektrodách stává proudu nezávislé.Obr.
3.3.7. Katodové paprsky. Světla kladného sloupce používá při osvětlování zářivkách), re
klamním účelům neonových výbojkách) spektroskopii Geisslerových
trubicích)
