Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 202 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3,8 dole. Jak jame již zmínili, závisí vzhled doutnavého výboje velmi silně na tlaku plynu.iem doutnavým.i plynech nízkého tlaku. rov. Sní- žíme-li však tlak asi torrů, objeví trubici vlnící úzký červený světelný pruh, který rozprostírá anody téměř katodě, níž je oddělen tmavým prostorem. Výbo. (3,53)), tj.3. Všimněme výboje při tlaku rovnajícím přibližně torru, který zvlášt typický jehož charakter schematicky znázorněn obr. Katoda při něm obklopena slabě svítící katodovou vrstvou (a), za níž směrem anodě vytváří tmavý prostor, zvaný Crookeaův (b). 3. 3,8, nastává největší spád potenciálu poblíž katody oblasti tmavého pros­ toru Crookesova (b), který označujeme jako katodový poklea vysokou hodnotou katodového poklesu úzce souvisí značné urychlení kladných iontů v tmavém prostoru Crookesově, které jak jsme zmínili výše při dopadu na katodu emitují elektrony. Tento odpor mual být tak velký, aby poklee napětí oblouku vyvolaný na- hodilýn stoupnutím proudu byl kompensován vzrůstem napětí stabilisačním odporu. dalším snižováním tlaku světelný pruh napříč rozšiřuje podél trubice zkracuje jeho světlo slábne. 3.3. proto notné předřadit oblouku etabilisační odpor. Nabitými části­ cemi jsou vedle kladných iontů elektrony, které vznikají jednak ioniuací nárazem neutrálních molekul vlivem urychlených primárních iontů, jel??^ uvol­ ňováním povrchu katody při dopadu kladných iontů dostatečně velkou ener­ gií.4 prudkému narůstá­ ní proudu. Kladné ionty především pak elektrony vytvářejí ioniaací nárazem nové ionty elektrony, což vede souladu závěry Cl.6.3). Mezi ním anodou vzniká kladný aloupec avětelný (e), kte­ rý rozsahem svítivostí najvýznamnejší částí doutnavého výboje. Děje při doutnavém výboji zředěných plynech probíhají takto: Elek­ trické pole podmíněné napětím elektrodách urychluje nabité částice, jež jsou plynu nepatrném množství vždy přítomny (61. Samostatný výboj zředěných plynech nazýváme v^bo. Protože snižováním tlaku plynu roste střední volná dráha ionisujících částic, postačí vzhledem nepřímé úměrnosti mezi střední volnou drahou tlakem ionisaci plynu menší intensita elek­ trického pole (srovn.3. Ke studiu doutnavého výboje nejlépe hodí skleněná trubice, kterou možné naplnit libovolným plynem, jehož tlak lze vývěvou snižovat. Přivedeme-li na elektrody napití řádu několika set voltů je-li vzduch trubici pod atmos­ férickým tlakem, neprotéká jím pozorovatelný proud výboji nedochází. nižší napětí mezi elektrodami. Jak patrné grafu obr. Potenciálový spád uvnitř výbojové trubice nerovnoměrný ukazuje na to, pro doutnavý výboj neplatí Ohmův zákon. Kleane-li tlak při- bližně torru, veškeré světlo trubice vymizí, pouze sklo místech proti katodi začne zeleně fluoreskovat. Elektrony oblasti katodového spádu zís­ kají pak velkou rychlost, takže srážkami neutrálními molekulami plynu je 204 . trubici jsou poblíž konců zataveny elektrody tvaru kruhových destiček. Následuje pak zápori^ aloupec světelný (c), který přechází druhý tmavý prostor, zva­ ný Faradayův (d). 3.zničení zdroje. snížení tlaku plynu pod hodnotu asi 10"4 torru fluorescence zaniká