Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Protože snižováním tlaku plynu roste
střední volná dráha ionisujících částic, postačí vzhledem nepřímé úměrnosti
mezi střední volnou drahou tlakem ionisaci plynu menší intensita elek
trického pole (srovn.
Potenciálový spád uvnitř výbojové trubice nerovnoměrný ukazuje na
to, pro doutnavý výboj neplatí Ohmův zákon. Následuje
pak zápori^ aloupec světelný (c), který přechází druhý tmavý prostor, zva
ný Faradayův (d). 3. Jak patrné grafu obr. Samostatný výboj zředěných
plynech nazýváme v^bo.6.i plynech nízkého tlaku.3. Katoda při něm obklopena slabě svítící katodovou vrstvou (a), za
níž směrem anodě vytváří tmavý prostor, zvaný Crookeaův (b). 3. nižší napětí mezi elektrodami.4 prudkému narůstá
ní proudu.iem doutnavým.zničení zdroje. Kleane-li tlak při-
bližně torru, veškeré světlo trubice vymizí, pouze sklo místech
proti katodi začne zeleně fluoreskovat. Kladné ionty především pak elektrony vytvářejí ioniaací nárazem nové
ionty elektrony, což vede souladu závěry Cl.3).
3,8 dole.
3. Výbo.
Jak jame již zmínili, závisí vzhled doutnavého výboje velmi silně na
tlaku plynu. rov. proto notné předřadit oblouku etabilisační odpor. Mezi ním anodou vzniká kladný aloupec avětelný (e), kte
rý rozsahem svítivostí najvýznamnejší částí doutnavého výboje.
3,8, nastává největší spád potenciálu poblíž katody oblasti tmavého pros
toru Crookesova (b), který označujeme jako katodový poklea vysokou
hodnotou katodového poklesu úzce souvisí značné urychlení kladných iontů v
tmavém prostoru Crookesově, které jak jsme zmínili výše při dopadu
na katodu emitují elektrony. Všimněme výboje při tlaku rovnajícím přibližně torru,
který zvlášt typický jehož charakter schematicky znázorněn obr. (3,53)), tj. trubici jsou
poblíž konců zataveny elektrody tvaru kruhových destiček. Elektrony oblasti katodového spádu zís
kají pak velkou rychlost, takže srážkami neutrálními molekulami plynu je
204
. Přivedeme-li na
elektrody napití řádu několika set voltů je-li vzduch trubici pod atmos
férickým tlakem, neprotéká jím pozorovatelný proud výboji nedochází.3. dalším snižováním tlaku světelný pruh napříč
rozšiřuje podél trubice zkracuje jeho světlo slábne.
Ke studiu doutnavého výboje nejlépe hodí skleněná trubice, kterou možné
naplnit libovolným plynem, jehož tlak lze vývěvou snižovat. Nabitými části
cemi jsou vedle kladných iontů elektrony, které vznikají jednak ioniuací
nárazem neutrálních molekul vlivem urychlených primárních iontů, jel??^ uvol
ňováním povrchu katody při dopadu kladných iontů dostatečně velkou ener
gií. Sní-
žíme-li však tlak asi torrů, objeví trubici vlnící úzký červený
světelný pruh, který rozprostírá anody téměř katodě, níž je
oddělen tmavým prostorem.
Děje při doutnavém výboji zředěných plynech probíhají takto: Elek
trické pole podmíněné napětím elektrodách urychluje nabité částice, jež
jsou plynu nepatrném množství vždy přítomny (61. snížení tlaku plynu pod hodnotu
asi 10"4 torru fluorescence zaniká.
Tento odpor mual být tak velký, aby poklee napětí oblouku vyvolaný na-
hodilýn stoupnutím proudu byl kompensován vzrůstem napětí stabilisačním
odporu.3
