Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
3.
3,8, nastává největší spád potenciálu poblíž katody oblasti tmavého pros
toru Crookesova (b), který označujeme jako katodový poklea vysokou
hodnotou katodového poklesu úzce souvisí značné urychlení kladných iontů v
tmavém prostoru Crookesově, které jak jsme zmínili výše při dopadu
na katodu emitují elektrony. Elektrony oblasti katodového spádu zís
kají pak velkou rychlost, takže srážkami neutrálními molekulami plynu je
204
.3.
3,8 dole. 3.i plynech nízkého tlaku. nižší napětí mezi elektrodami. Protože snižováním tlaku plynu roste
střední volná dráha ionisujících částic, postačí vzhledem nepřímé úměrnosti
mezi střední volnou drahou tlakem ionisaci plynu menší intensita elek
trického pole (srovn.
3.
Děje při doutnavém výboji zředěných plynech probíhají takto: Elek
trické pole podmíněné napětím elektrodách urychluje nabité částice, jež
jsou plynu nepatrném množství vždy přítomny (61. Nabitými části
cemi jsou vedle kladných iontů elektrony, které vznikají jednak ioniuací
nárazem neutrálních molekul vlivem urychlených primárních iontů, jel??^ uvol
ňováním povrchu katody při dopadu kladných iontů dostatečně velkou ener
gií. dalším snižováním tlaku světelný pruh napříč
rozšiřuje podél trubice zkracuje jeho světlo slábne. rov.zničení zdroje. Následuje
pak zápori^ aloupec světelný (c), který přechází druhý tmavý prostor, zva
ný Faradayův (d). snížení tlaku plynu pod hodnotu
asi 10"4 torru fluorescence zaniká. Přivedeme-li na
elektrody napití řádu několika set voltů je-li vzduch trubici pod atmos
férickým tlakem, neprotéká jím pozorovatelný proud výboji nedochází.6. Kladné ionty především pak elektrony vytvářejí ioniaací nárazem nové
ionty elektrony, což vede souladu závěry Cl. Všimněme výboje při tlaku rovnajícím přibližně torru,
který zvlášt typický jehož charakter schematicky znázorněn obr.3). Kleane-li tlak při-
bližně torru, veškeré světlo trubice vymizí, pouze sklo místech
proti katodi začne zeleně fluoreskovat.4 prudkému narůstá
ní proudu.
Potenciálový spád uvnitř výbojové trubice nerovnoměrný ukazuje na
to, pro doutnavý výboj neplatí Ohmův zákon.
Tento odpor mual být tak velký, aby poklee napětí oblouku vyvolaný na-
hodilýn stoupnutím proudu byl kompensován vzrůstem napětí stabilisačním
odporu. Sní-
žíme-li však tlak asi torrů, objeví trubici vlnící úzký červený
světelný pruh, který rozprostírá anody téměř katodě, níž je
oddělen tmavým prostorem. (3,53)), tj.
Jak jame již zmínili, závisí vzhled doutnavého výboje velmi silně na
tlaku plynu. Jak patrné grafu obr.iem doutnavým. Samostatný výboj zředěných
plynech nazýváme v^bo. trubici jsou
poblíž konců zataveny elektrody tvaru kruhových destiček. Katoda při něm obklopena slabě svítící katodovou vrstvou (a), za
níž směrem anodě vytváří tmavý prostor, zvaný Crookeaův (b). 3. Mezi ním anodou vzniká kladný aloupec avětelný (e), kte
rý rozsahem svítivostí najvýznamnejší částí doutnavého výboje. Výbo.
Ke studiu doutnavého výboje nejlépe hodí skleněná trubice, kterou možné
naplnit libovolným plynem, jehož tlak lze vývěvou snižovat.3. proto notné předřadit oblouku etabilisační odpor
