Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Elektrický oblouk klesající charakteristiku, která vyznačuje tím,
že napětí oblouku nepřímo úměrné proudu. Velký praktický význam
mé oblouk mezi kovovými elektrodami, jehož používá při elektrickém svařo
vání tavení kovů. Oblouku mezi elektrodou
železnou rtuťovou lze použít jako usměrňovače střídavých proudů; usměrňo
vači účinek spočívá tom, vytvoření oblouku dojde jen tehdy, je-li
rtuí katodou.
(3,61).
Oblouku mezi uhlíkovými elektrodami dříve používalo zejména poulič
nímu osvětlování; současné době ním ještě občas setkáváme jako se
zdrojem světla pro světlomety projekční přístroje. obr. 3. Jako zdroj ultrafialového záření slouží oblouk mezi elek
trodami rtulovými tzv. 3,7 znázorněna klesající charakte
ristika oblouku vzdu
chu mezi uhlíkovými elek
trodami pro tři vzdálenos
ti elektrod: (křivka 1),
4 (křivka mm
(křivka 3). Vlivem
nepatrného úbytku napětí
na zdroji zapojení
elektrod kleslo totiž
i napětí oblouku a
proud vzhledem klesající
charakteristice oblouku
by stále rostl, došlo
Obr. Pro oblouk vzduchu mezi uhlíky
je přibližně (V) *40 (VA) značí-li vzdálenost
mezi elektrodami milimetrech. 3,7
203
.
Elektrody, mezi nimiž
má vzniknout elektrický
oblouk, nesmí připojovat
přímo zdroj elektromo
torického napětí. Plasma, které vadle io-
nisace nárazem podílí vzniku elektrického oblouku, 8iní mechanismus oblou
kového výboje značně složitý. obloukové rtulové lampě. Pro oblouk neplatí tedy Ohmův
zákon, nýbrž napětí řídí vztahem
U* -j-, (3,61)
v němž jsou konstanty závislé jak druhu plynu jeho tlaku, tak
i druhu elektrod jejich vzdálenosti. Voltampérové
charakteristiky oblouku
mají tvar hyperboly, jak
ostatně plyne již rov.-6vysokých hodnot řádu !$rto hodnoty jaou průměru řádů vyš
il než najvyšší hodnoty stupně ionisaca, dosahovaná při nesamostatné vodi
vosti plynů běžných případech (vis 81.2).3
