Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 200 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Z výbojů plynoch normálního tlaku hlediska aplikací tech­ nické praxi největší význam vrbo.i. vytvoření tohoto oblouku použijeme dvou zaěpičatělých uhlíků, které připojíme přes stabilisační odpor ke zdroji stejnosměrného napětí 100 Oblouk vytvoříme tím způsobem, že nejprve oba uhlíky přivedena styku, aby jejich zašpičatělé konce průchodem proudu rozžhavily, potom sebe: oddálíme několik málo milimetrů. Doba trvání jiskry velmi krátká činí průměru 1Q~® sekundy. Aby obloukový výboj udržel, třeba napětí mezi uhlíkovými elektro­ dami asi Proud oblouku činí obvykle několik desítek ampérů. Jde-li elektrody tvaru hrotů, napětí potřebné pro vznik jiskry meněí, než tomu při stejné vzdálenosti elektrod kulových nebo rovinných. Nejběžnějéím elektrický oblouk nozi elektrodami uhlíkovými (Davy, 1821). Rozumíme jím vysoce ioni- aovaný plyn, který každém prostorovém elementu prakticky stejné množst­ ví kladných iontů elektronů, jejichž stupeň ionisace dosahuje relativně 202 . Silnou ioni- sací však plynu vytvoří znovu vodivé dráha celý děj opakuje. rovinných elektrod týchž podmínek napětí potřebné pře­ skoku jiskry 130 kV. Zá­ vislosti napětí elektrodách, při němž vzniká jiskra, vzdálenosti mezi elektrodami používá měření vysokých napětí.odpor dostatečně velký, ionisace nárazem lavinovitě roste, dojde výboji jiskrovému. Jiskrový výboj značně komplikovaný jev, který závisí nejen druhu plynu jeho tlaku, ale především vzdálenosti tvaru obou elektrod.i obloukový. plasma. Kromě toho avítí vzduch, popřípadě jiný plyn mezi uhlíky, který dosahuje teploty 5000 °C. Jiskrový výboj děj periodický, nebol silným proudem, který proteče plynem mezi elektrodami době trvání jiskry, potenciály obou elektrod vyrovnají jiskra vyhasne. Přivedeme-li elektrodám, jejichž vzdálenost proti předchozímu případu zmenšíme, napětí řádově stejné velikosti jako před tím, vytvoří plynu mezi elektrodami silně vodivé dráha, níž lavinovitě Síří ionisace nára­ zem, jež nakonec vyústí jiskrový vrbo. Teplota uvnitř tohoto krá­ teru dosahuje 4000 °C, zatímco teplota hrotu záporného uhlíku asi o 1000 stupňů nižší. Oba uhlíky, zejména však kráter kladného uhlíku, jsou zdrojem intensivního bílého světla. Průcho­ dem proudu oba uhlíky rozžhaví, záporný uhlík přitom stále zašpičatu- jé, kdežto kladném uhlíku vyhlubuje kráter. Vlivem vysoké teploty prostoru mezi uhlíkovými elektrodami vytvo­ ří vrstva silně ionisovaného vzduchu, tzv. Zahřátí plynu vyvolá totiž zvýšení tlaku, jehož vyrovnání pak spojeno výrazným akustickým efektem. Jiskrový výboj je tvořen rychlým sledem jednotlivých jisker, jiskry jsou doprovázeny silným praskotem, který způsoben prudkým zahřétím plynu vodivé dráze. Uvedeme příklad. Proud tím nepřeruší, ale mezi uhlíky vznikne oblouk, který velmi intensivně svítí. pokojové teploty normálního tlaku přeskočí jiskra vzduchu mezi hroty vzdálenými 45 při napětí kV, zatímco mezi koulemi při téže vzdálenosti třeba napětí kV, mají-li koule průměr cm, popřípadě 120 kV, je-li průměr kou­ lí cm