Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Samostatná vodivost ply
nů spojena lavinovitým růstem ionisace neutrálních molekul plynu tise
i prudkým vzestupem proudu. Primárními ionty elektro
ny budeme nazývat částice, které jsou plynu vždy přítomny které, jak
jsme uvedli minulém článku, vznikají ionisaci kosmickým zářením radio
aktivním zářením kůry zemské. termoemisí, čl. (3,5) (3,6)). Např.
3.4. toho plyne, vzniku ionisace nárazem
potřebují ionty intensitu elektrického pole přibližně řád vyšší než
elektrony.1. Naopak ionty elek
trony, které vznikají plynu ionisaci nárazem nazýváme ionty elektrony
sekundární. Kdyby nedošlo srážkám elektronů neutrálními molekulami ply
nu, při nichž vznikají nové, sekundární částice (kladné ionty elektrony’),
dospělo vlivem elektrického pole všech primárních elektronů anodu
a pro hustotu nasyceného proudu platilo
Js r>i (3,54)i
Budeme však předpokládat, každý primární elektron dráze jednotková
délky srazí neutrálními molekulami vytvoří tsk párů sekundár
ních kladných iontů elektronů.2).
Budeme předpokládat, primárními nabitými částicemi jsou pouze elek
trony nevznikají uvnitř plynu (např. Mechanismus samostatné vodivosti plynů. Kromě toho, srazí-li elektron neutrální molekulou, předá j<
prakticky celou svou kinetickou energii, kdežto ion souladu zákony rázu
pružných těles odevzdá molekule jenom polovinu své kinetické energie (vis
čl.4. těchto sekundárních částic vzniklých
ionisaci nárazem budeme uvažovat zase jenom elektrony.10 při vzdálenosti elektrod minimální
napětí elektrodách nutná ionisaci 6,6 106 V. Plyn, jehož vodivost studujeme, uzavřen
mezi dvěma elektrodami, nichž napětí jejichž vzdálenost d
Nechť jednotkové plochy katody vychází každé sekundě primárních
elektronů. to
ho důvodu mohou elektrony své volné dráze získat větší kinetickou energii
než ionty. dusíku, jemuž přísluší normálních podmínek
O
atřední volná dráha 6.3. 3. Představme vrstvu
£■ ~Y~ (3,53)
199
. Proto ionisaci potřeba značný spád potenciálu
(řádové 10** V/m). Ionisace, níž dochází tímto způsobem,
podmiňuje ovšem nesamostatnou vodivost plynů, při níž hustota proudu, jak
jsme zmínili, velmi nepatrná (řádu 10-14 A/m2).normálního tlaku plynů střední volná dráha iontů velmi malé (ve
— —0
vzduchu 7.1, rov. 2.
Při ionisaci plynu nárazem hrají významnou roli elektrony, jejichž
střední volná dráha téhož tlaku asi šestkrát větší než iontů. vlivem kosmického záření), ale i«
vycházejí přímo katody, niž jsou uvolňovány některým emisním dějem
(např. Při výkladu mechanismu této vodivosti budeme
rozlišovat nabité částiee primární sekundární.10 n)
