Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 197 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při ionisaci plynu nárazem hrají významnou roli elektrony, jejichž střední volná dráha téhož tlaku asi šestkrát větší než iontů. Kdyby nedošlo srážkám elektronů neutrálními molekulami ply­ nu, při nichž vznikají nové, sekundární částice (kladné ionty elektrony’), dospělo vlivem elektrického pole všech primárních elektronů anodu a pro hustotu nasyceného proudu platilo Js r>i (3,54)i Budeme však předpokládat, každý primární elektron dráze jednotková délky srazí neutrálními molekulami vytvoří tsk párů sekundár­ ních kladných iontů elektronů.3. těchto sekundárních částic vzniklých ionisaci nárazem budeme uvažovat zase jenom elektrony. Mechanismus samostatné vodivosti plynů.4. Primárními ionty elektro­ ny budeme nazývat částice, které jsou plynu vždy přítomny které, jak jsme uvedli minulém článku, vznikají ionisaci kosmickým zářením radio­ aktivním zářením kůry zemské. Proto ionisaci potřeba značný spád potenciálu (řádové 10** V/m).1.normálního tlaku plynů střední volná dráha iontů velmi malé (ve — —0 vzduchu 7. Naopak ionty elek­ trony, které vznikají plynu ionisaci nárazem nazýváme ionty elektrony sekundární. Samostatná vodivost ply­ nů spojena lavinovitým růstem ionisace neutrálních molekul plynu tise i prudkým vzestupem proudu. 3. dusíku, jemuž přísluší normálních podmínek O atřední volná dráha 6. Ionisace, níž dochází tímto způsobem, podmiňuje ovšem nesamostatnou vodivost plynů, při níž hustota proudu, jak jsme zmínili, velmi nepatrná (řádu 10-14 A/m2). vlivem kosmického záření), ale i« vycházejí přímo katody, niž jsou uvolňovány některým emisním dějem (např.4.10 při vzdálenosti elektrod minimální napětí elektrodách nutná ionisaci 6,6 106 V. termoemisí, čl. 3. toho plyne, vzniku ionisace nárazem potřebují ionty intensitu elektrického pole přibližně řád vyšší než elektrony. to­ ho důvodu mohou elektrony své volné dráze získat větší kinetickou energii než ionty. Představme vrstvu £■ ~Y~ (3,53) 199 .2). Budeme předpokládat, primárními nabitými částicemi jsou pouze elek­ trony nevznikají uvnitř plynu (např. Např. (3,5) (3,6)).10 n). Při výkladu mechanismu této vodivosti budeme rozlišovat nabité částiee primární sekundární.1, rov. 2. Kromě toho, srazí-li elektron neutrální molekulou, předá j< prakticky celou svou kinetickou energii, kdežto ion souladu zákony rázu pružných těles odevzdá molekule jenom polovinu své kinetické energie (vis čl. Plyn, jehož vodivost studujeme, uzavřen mezi dvěma elektrodami, nichž napětí jejichž vzdálenost d Nechť jednotkové plochy katody vychází každé sekundě primárních elektronů