Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Při
lané intensitě elektrického pole získá zřejmě tím větší energie, čím
j-ětěí bude dráha iontu.
Tabulka 3,4
Plyn
Ionisační energie (eV)
Ioniaační potenciál (V)
Atom Molekula
Vodík 13,60 15,42
Helium 24,58 24,58
Dusík 14,53 15,58
Kyslík 13,6 12,2
Neon 21,56 21,56
Chloř 13,0 U,3
Kysličník uhelnatý 14,0
Kysličník uhličitý 13,a
Na jednomocný ion působí elektrické pole intensity silou, jejíž
velikost Pohybuje-li ion tomto poli dráze získá
energii
W (3,51)
Je-li tato energi větší nebo rovna ionisační energii příslušného plynu,
tj. ioniaační potenciál, udávený obvykle elektronvol-
tech (eV).(3,50)
v němí t/í značí tzv.
)ráhu, kterou urazí mezi dvěma sobě jdoucími srážkami, nazýváme jeho vol-
lou drahou Protože tyto dráhy jsou různě velké, zavádíme jejich prů-
íěrnou hodnotu, kterou střední volné dráha Dráha zavedená
ýše pak totožná střední volnou drahou iontu.
Ion při svém pohybu mezi molekulami plynu ustavičně nimi sráží. Dosadíme-li vztahu
3,52) ionisační energii podle rov. 3,4. Ionisačílím potenciálem rozumíme elektrické napětí koncových
bodech dráhy, kterou ionisující částice musí proběhnout, aby získala kine
tickou energii rovnou ionisační energii Ionisační energie pro daný
plyn veličinou konstantní. Pro některé plyny jsou hodnoty ionisační energie
Wi uvedeny tab. platí-li
e (3,52)
iojde při srážce iontu neutrálni molekulou plynu jejíionisaci. Svými číselnými hodnotami tabulka zároveň udává
ionisační potenciál í/ť . (3,50) nahradíme-li ní
ráhu střední volnou drahou iontu dostaneme pro velikost inten-
ity elektrického pole potřebné ionisaci vztah
198