Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 195 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kinetická energie ionisujících částic (iontů elektrwů) musí mít určitou minimální hodnotu, aby tyto částice mohly nárazem íonisovat neutrál­ ní molekuly plynu.3.podle rov. 3. Vlivem těchto záření vzniká každé sekundt několik (řádově jednotky) párů iontů cm3 vzduchu. (3,43), níž položíme člen rovný nule, hodnota —12Vezmeme-li pro koeficient rekombinace vzduchu přibližnou hodnotu 10 m3s'\ bude podle rov. Ionty, jež takto vznikly, musí působením elektrického pole získat dostatečně velkou rychlost tím dostatečně velkou kinetickou energii, aby při srážce neutrálními molekulami ionisovaly vytvořily tak volné nábo je: kladná ionty elektrony. čl. Samostatná vodivost plynů normálního tlaku. Této podmínce běžně vyhověno, nebol atmosférickém vzduchu po­ dobně ostatních plynech) vždy přítomno malé množství iontů, jejichž původ souvisí kosmickým zářením radioaktivním zářením zemské kůry.X»2, může stupeň disociace dosáhnout hodnoty 1. bez působení vnějších ionisačních činitelů. Jinak řečeno, plynu musí dojít ionisací nárazem, které mchcu účastnit nejen ionty, nýbrž elektrony, jež touto ionisací již vznikly. (3,47) vychází pro intensita ionisace hodnota 1014 ÍO1^ nT^s“1 To znamená, objemové jednotce m3) vzduchu každou sekundu vytvoří 1014 101® iontů. plynu musí existovat volné náboje, třeba množství velmi nepatr­ ném. Aby samostatná vodi­ vost plynu mohla vzniknout, musí být splněny tyto podmínky: 1.1 jsme tuto nejmenší energii nutnou ionissci nárazem nazvali energií ionisační Ionisační energie, kterou musí nabi­ tá částice mít, aby odňala při srážce molekule nebo atomu jeden elektron, se vyjadřuje vztahem 197 .3. 3. Hustota proudu vyvolaná touto ionisací ovšem velmi nepatrná činí při vzdálenosti elektrod rovné několika centimetrům řádově 10"14A/m2. 2. (3,49) objemové jednotce m3) vzduchu 1013 až IQ14 iontů. samostatné elektrické vodivosti plynech mluvíme tehdy, když tato vodivost udržuje sama, tj.1. Míru ionisace plynu posuzujeme podle veličiny, kterou nazýváme stupeň ionisace kterou stejně jako stupeň disociace defi­ nujeme poměrem cC -2— (3,48) n . Počítáme-li, vzduchu normálních podmínek přibliž ně ÍO2'* molekul, dostaneme uvažovaném případě pro stupeň ionisace vzduchu „i2 —11 hodnotu řádu Naproti tomu elektrolytů, jak jsme poznali v čl. Počet nových iontů elektronů lavinovitě rozrůstá, což způsobuje prudké stoupání proudu plynu. Jestliže ionisační činitel vytvo­ ří sekundu iontových párů objemové jednotce plynu, zůstane re- kombinaci objemové jednotce iontů. Pro plyne rov. Symbol značí celkový počet molekul objemové jednotce plynu po­ čet iontů, které nich ionisací vzniknou. 3