Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
však nutné, aby intensita ionisace při zvět-
ěení vzdálenosti elektrod zůstala celém objemu plynu mezi elektrodami
konstantní. (3,47) jenom instensitě ionisace vzdálenosti elektrod.
(ŕ
Při nesamostatném vedení hustota proudu plynech zpravidla vslmi
nalá srovnání hustotou proudu elektrolytech.ik centimetrů protékat nasycený proud hustotě 10~® 10”* A/m2. Heálnost tohoto zá
věru lze potvrdit pokusem. Zvět-
ěíme-li vzdálenost nebo zvýšíme-li intensitu ionisace vzroste i
hustota nasyceného proudu dosažení hustoty však tomto pří
padě třeba většího napětí..vyjadřující Ohmův zákon pro naaamoatatné vedení proudu plynech oboru ma
lých napětí. tomto případě
se rov.To bylo oboru malých napětí taká experi
mentálně potvrzeno, jak tom svědčí přímá část závislosti mezi
body obr. Je-li proudová hustota tak velká, že
. obora větších napětí mezi elektrodami rychlost iontů větší,
takže počet těch, která dostávají elektrody, roste.
2.
Závěr, hustota nasyceného proudu roste přímo úměrně vzdále
ností obou elektrod, zdá hýt první pohled paradoxní. Btavu nasycení nejvyšší hodnotu proudové hustoty nazýváme husto
tou nasyceného proudu Podle rov.. (3,43) vzrůstající hustotou proudu klesat počet ion
tů objemové jednotce plynu. .. Použijeme-li ionisaci
rzduchu rentgenového záření, bude mezi elektrodami vzdálenými 8ebe něko-
. (3,46) pak pro platí
J (3,47)
Z rov. Musíme si
však uvědomit, rostoucí vzdáleností elektrod vzrůstá úhrnný počet ion
tových párů, vyvolaných působením ionisačního činitele. 3,5 napětí Hustota nasyceného proudu závisí souladu
e rov. předpokladu, elektrické pole mezi elektrodami, jejichž
vzdálenost homogenní, platí přímá úměrnost me
zi proudem napětím .
e n
je úbytek iontů působen téměř výhradně jejich neutralisací elektrodách,
zatímco zánik iontů rekombinací stává zanedbatelně malým. řředpokládáme-li, intensita ionisace zůstává konstantní, musí
v souladu' rov. (3,47) zřejmé, hustota nasyceného proudu nezávisí intensitš
elektrického pole, tedy ani napětí mezi elektrodami, pokud toto napětí
není tak velké, začne docházet vzrůstu proudu vlivem ionisace nárazem
(na obr.. Odtud
196
. rostoucím počtem
iontů dospívajících elektrody, roste hustota proudu protékajícího ply
nem. 3,5. (3,43) redukuje tvar
(3,46)
Hustota proudu této rovnici představuje nejvyšší hodnotu, kterou může
proud konstantního při nesamostatném vedení dosáhnout, Mluví
me tzv
