Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
. Heálnost tohoto zá
věru lze potvrdit pokusem. . Je-li proudová hustota tak velká, že
.
Závěr, hustota nasyceného proudu roste přímo úměrně vzdále
ností obou elektrod, zdá hýt první pohled paradoxní. (3,46) pak pro platí
J (3,47)
Z rov.
2. řředpokládáme-li, intensita ionisace zůstává konstantní, musí
v souladu' rov. 3,5 napětí Hustota nasyceného proudu závisí souladu
e rov.ik centimetrů protékat nasycený proud hustotě 10~® 10”* A/m2. Musíme si
však uvědomit, rostoucí vzdáleností elektrod vzrůstá úhrnný počet ion
tových párů, vyvolaných působením ionisačního činitele. však nutné, aby intensita ionisace při zvět-
ěení vzdálenosti elektrod zůstala celém objemu plynu mezi elektrodami
konstantní. rostoucím počtem
iontů dospívajících elektrody, roste hustota proudu protékajícího ply
nem. obora větších napětí mezi elektrodami rychlost iontů větší,
takže počet těch, která dostávají elektrody, roste. (3,47) jenom instensitě ionisace vzdálenosti elektrod.. (3,43) redukuje tvar
(3,46)
Hustota proudu této rovnici představuje nejvyšší hodnotu, kterou může
proud konstantního při nesamostatném vedení dosáhnout, Mluví
me tzv. předpokladu, elektrické pole mezi elektrodami, jejichž
vzdálenost homogenní, platí přímá úměrnost me
zi proudem napětím .
(ŕ
Při nesamostatném vedení hustota proudu plynech zpravidla vslmi
nalá srovnání hustotou proudu elektrolytech.. tomto případě
se rov.. Odtud
196
. Btavu nasycení nejvyšší hodnotu proudové hustoty nazýváme husto
tou nasyceného proudu Podle rov.vyjadřující Ohmův zákon pro naaamoatatné vedení proudu plynech oboru ma
lých napětí.To bylo oboru malých napětí taká experi
mentálně potvrzeno, jak tom svědčí přímá část závislosti mezi
body obr. (3,43) vzrůstající hustotou proudu klesat počet ion
tů objemové jednotce plynu.
e n
je úbytek iontů působen téměř výhradně jejich neutralisací elektrodách,
zatímco zánik iontů rekombinací stává zanedbatelně malým. Použijeme-li ionisaci
rzduchu rentgenového záření, bude mezi elektrodami vzdálenými 8ebe něko-
. 3,5. (3,47) zřejmé, hustota nasyceného proudu nezávisí intensitš
elektrického pole, tedy ani napětí mezi elektrodami, pokud toto napětí
není tak velké, začne docházet vzrůstu proudu vlivem ionisace nárazem
(na obr. Zvět-
ěíme-li vzdálenost nebo zvýšíme-li intensitu ionisace vzroste i
hustota nasyceného proudu dosažení hustoty však tomto pří
padě třeba většího napětí
