Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 184 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2. Elektrody totiž průchodem proudu elektrolytem chemicky nemění po­ larisační napětí, jež vzniká, zase natolik velké, těžko může být vysvětlováno koncentračními změnami elektrolytu. Skutečnost taková, elektrolysa probíhá při každém i sebemenším napětí jen tehdy, nedochází-li při chemickým změnám na elektrodách nebo jejich okolí. Zkušenost ukazuje, kovová elektroda vysílá elektrolytu tím více kationtů, čím volnější vazba valenčních elektronů atomech. Nesmíme však zapomenout, že průběhu elektrolysy obě elektrody pokrývají uvolňovanými plyny, takže elektrody nelze nahlížet jako elektrody platinové, tj. Polarisační napětí největší, pokud vzniká mezi elektrodami chemicky různými, naopak velmi malé, docházl-li němu jenom vlivem změny kon­ centrace elektrolytu. Jakmile však takovým změnám dojde, vzniká polarisační napětí, které třeba překonat, tj.2. Jsou-li dva kovy styku s elektrolytem, vchází něho jen kov větším rozpouštěcím tlakem, tj. Podmínkou vzniku polarisačního napětí je, a) aby elektrody byl chemicky různé; b) jaou-li elektrody chemicky totožné, třeba, aby byly ponořeny růz­ ných elektrolytech c) nebo aspoň elektrolytu téhož složení avšak různé koncentrace. 3. tab. elektrolytického rozpouštěclho tlaku, který úzce souvisí výstupní prací kladných iontů krystalové mřížky kovu při jejich přechodu kovové elektrody elektrolytu. Vypařování kovu kapa­ liny nesrovnatelně vydatnější než vakua, kdy tlak jeho nasycených par je velmi nepatrný. Odtud pak pochází název elektrolytický tlak rozpouštěcí. Kovy méně ušlechtilé mají proto větší rozpouštěcí tlak,,tj. Vypařování kovu kapaliny účastní pouze kationty, zatímco volné elektrony kapaliny nepřecházejí.urodenému tomto článku výSe, podle něhož tomu, aby protékal proud elektrolytem, potřeba určitého minimálního napětí, které jame nazvali napětím rozkladným. kov, 186 . snáze uvolňuji své kation­ ty elektrolytu, než kovy ušlechtilé +), jejichž valenční elektrony jsou +) Mezi ušlechtilé kovy počítáme Cu, Ag, Hg, Au, Pt, ostatní kovy pokládáme pak méně ušlechtilé. Vznik polariaačního napětí vysvětlil Nernst (1889) základě tzv. chemicky totožné, fiýbrž jako elektrody chemicky různá, elektrodu vodíko­ vou elektrodu kyslíkovou. Popsaný děj probíhající vodním roztoku kyseliity sirové mezi plati­ novými elektrodami zdá být prvý pohled rozporu uvedenými podmínka­ mi. Elektrolytický potenciál. 3,3 mají ušlechtilé kovy elektrolytický po­ tenciál kladný, kovy méně ušlechtilé záporný. Při výstupu kationtů ko­ vu působí mezi nimi elektrické síly, projevující navenek jako tlak, kte­ rý styku kovu elektrolytem vypuzuje kationty elektrolytu. volit napětí minimálně rovné napětí rozkladnému, aby elektrolysa mohla probíhat. Je-li splněna podmínka dokonalé adsorpce plynu na kovu, platí elektrodách tvořených povlakem plynů plynových elektro­ dách) totéž elektrodách kovových; adsorbovaný plyn kovové elektrodě se tomto případě elektrolyticky chová jako kov