Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 185 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
elektrolytický potenciál, vzniká účet energie chemické. dvojice kovů se rozpouští jen zinek, dvojice pouze železo apod. Jejím vlažením bychom totiž zavedli dalěí potenciál mezi elektrolytem touto elektrodou. Např.atomech pevněji vázány. tab. Při převedení kationtů kovové elektrody elektrolytu elektroda nabijí záporně elektrolyt kladně. 3,3 jsme pro některé elekti'ody uvedli hodnoty elektro­ lytických potenciálů vztažených vodíkové elektrodě. Pohyb kovových kationtů působený rozpouštěcím tlakem děje proti elektrickým silám, které snaží vracet kationty kovu. rovnovážnému stavu dojde, jakmile vyrovnají elektrické síly iontů jejich osmotický tlak s tlakem rozpouátěcím. Tabulka 3,3 Elektroda Elektrolytický potenciál (V) Elektroda Elektrolytický potenciál (V) Li 3,02 0 ÍC 2,92 0,34 Na 2,71 0,80 AI 1,69 0,86 lín 1,05 1,07 Zn 0,76 1,36 Fe 0,43 1,38 Cd 0,40 1,60 Ni 0,22 1,68 Pb 0. hydratační (viz Cl. Proto stanoví pouze rela­ tivní hodnoty elektrolytického potenciálu tak, potenciál měřeného ko­ vu vztáhne určité srovnávací elektrodě. Stanovení relativních hodnot plně postačí, nebol praktických případech jde vždy rozdíl potenciálů mezi dvěma kovy. Podle Nernsta srovnávací elektrodu volí elektroda vodíko­ vé, realisovaná platinovou destičkou pokrytou platinovou černí, níž je pohlcen vodík. Nemůžeme dobře vodivě spojit elektrolyt měřicím přístrojem, aniž elek­ trolytu vložíme další elektrodu. Jejich trvalému přechodu brání jednak elektrické přitažlivé síly mezi kovem elektrolytem, jednak osmotický tlak iontů elektrolytu proti iontům něho vstupujícím. Elektrolytický potenciál mezi kovem elektrolytem nelze přímo měřit. toho vyplývá, že elektromotorické napětí styku kovu elektrolytu, tzv. 3«1>2), které usnadňují uvolnění kationtů z krystalové mřížky kovové elektrody jejich převedeni elektrolytu. styku kovu elektrolytem vznikne pak elektromo­ torické napětí, které nazýváme elektrolytickým potenoiálem. I 187 . Rozpouštěcí tlak jisté míry zvyšují síly solva- tační, resp.12 2. Říkáme, kat,onty ušlechtilých kovů mají elek­ tronům velkou afinitu.85 který citované tabulce více záporný