Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 185 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
rovnovážnému stavu dojde, jakmile vyrovnají elektrické síly iontů jejich osmotický tlak s tlakem rozpouátěcím. 3«1>2), které usnadňují uvolnění kationtů z krystalové mřížky kovové elektrody jejich převedeni elektrolytu. dvojice kovů se rozpouští jen zinek, dvojice pouze železo apod. hydratační (viz Cl. Podle Nernsta srovnávací elektrodu volí elektroda vodíko­ vé, realisovaná platinovou destičkou pokrytou platinovou černí, níž je pohlcen vodík. elektrolytický potenciál, vzniká účet energie chemické.atomech pevněji vázány. Proto stanoví pouze rela­ tivní hodnoty elektrolytického potenciálu tak, potenciál měřeného ko­ vu vztáhne určité srovnávací elektrodě. Tabulka 3,3 Elektroda Elektrolytický potenciál (V) Elektroda Elektrolytický potenciál (V) Li 3,02 0 ÍC 2,92 0,34 Na 2,71 0,80 AI 1,69 0,86 lín 1,05 1,07 Zn 0,76 1,36 Fe 0,43 1,38 Cd 0,40 1,60 Ni 0,22 1,68 Pb 0. Nemůžeme dobře vodivě spojit elektrolyt měřicím přístrojem, aniž elek­ trolytu vložíme další elektrodu. 3,3 jsme pro některé elekti'ody uvedli hodnoty elektro­ lytických potenciálů vztažených vodíkové elektrodě.85 který citované tabulce více záporný. Např. Jejich trvalému přechodu brání jednak elektrické přitažlivé síly mezi kovem elektrolytem, jednak osmotický tlak iontů elektrolytu proti iontům něho vstupujícím. tab. toho vyplývá, že elektromotorické napětí styku kovu elektrolytu, tzv. Rozpouštěcí tlak jisté míry zvyšují síly solva- tační, resp. Říkáme, kat,onty ušlechtilých kovů mají elek­ tronům velkou afinitu. Stanovení relativních hodnot plně postačí, nebol praktických případech jde vždy rozdíl potenciálů mezi dvěma kovy.12 2. Pohyb kovových kationtů působený rozpouštěcím tlakem děje proti elektrickým silám, které snaží vracet kationty kovu. I 187 . Jejím vlažením bychom totiž zavedli dalěí potenciál mezi elektrolytem touto elektrodou. Při převedení kationtů kovové elektrody elektrolytu elektroda nabijí záporně elektrolyt kladně. Elektrolytický potenciál mezi kovem elektrolytem nelze přímo měřit. styku kovu elektrolytem vznikne pak elektromo­ torické napětí, které nazýváme elektrolytickým potenoiálem