Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 185 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
12 2. 3«1>2), které usnadňují uvolnění kationtů z krystalové mřížky kovové elektrody jejich převedeni elektrolytu. hydratační (viz Cl. Stanovení relativních hodnot plně postačí, nebol praktických případech jde vždy rozdíl potenciálů mezi dvěma kovy. Říkáme, kat,onty ušlechtilých kovů mají elek­ tronům velkou afinitu. Jejich trvalému přechodu brání jednak elektrické přitažlivé síly mezi kovem elektrolytem, jednak osmotický tlak iontů elektrolytu proti iontům něho vstupujícím. Při převedení kationtů kovové elektrody elektrolytu elektroda nabijí záporně elektrolyt kladně. 3,3 jsme pro některé elekti'ody uvedli hodnoty elektro­ lytických potenciálů vztažených vodíkové elektrodě. styku kovu elektrolytem vznikne pak elektromo­ torické napětí, které nazýváme elektrolytickým potenoiálem. dvojice kovů se rozpouští jen zinek, dvojice pouze železo apod.atomech pevněji vázány. Jejím vlažením bychom totiž zavedli dalěí potenciál mezi elektrolytem touto elektrodou. tab. rovnovážnému stavu dojde, jakmile vyrovnají elektrické síly iontů jejich osmotický tlak s tlakem rozpouátěcím.85 který citované tabulce více záporný. elektrolytický potenciál, vzniká účet energie chemické. Tabulka 3,3 Elektroda Elektrolytický potenciál (V) Elektroda Elektrolytický potenciál (V) Li 3,02 0 ÍC 2,92 0,34 Na 2,71 0,80 AI 1,69 0,86 lín 1,05 1,07 Zn 0,76 1,36 Fe 0,43 1,38 Cd 0,40 1,60 Ni 0,22 1,68 Pb 0. Elektrolytický potenciál mezi kovem elektrolytem nelze přímo měřit. toho vyplývá, že elektromotorické napětí styku kovu elektrolytu, tzv. Pohyb kovových kationtů působený rozpouštěcím tlakem děje proti elektrickým silám, které snaží vracet kationty kovu. Proto stanoví pouze rela­ tivní hodnoty elektrolytického potenciálu tak, potenciál měřeného ko­ vu vztáhne určité srovnávací elektrodě. Podle Nernsta srovnávací elektrodu volí elektroda vodíko­ vé, realisovaná platinovou destičkou pokrytou platinovou černí, níž je pohlcen vodík. Rozpouštěcí tlak jisté míry zvyšují síly solva- tační, resp. I 187 . Např. Nemůžeme dobře vodivě spojit elektrolyt měřicím přístrojem, aniž elek­ trolytu vložíme další elektrodu