Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
však odporuje tvrzení
185
. uvedeném případě toto napětí hodnotu
1,68 V. Jak jsme připomněli čl. Při elektrolyae vodního roztoku kyseliny
sírové mezi platinovými elektrodami, připojenými vnějáímu zdroji napětí,
vylučuje katodě: vodík anodě kyslík. Určete nejmenší napětí potřebné elektrolytickému rozkladu vody.1. Jinými slovy, elektro-
lysa probíhá při každém napětí různém
od nuly.
Odpojíme-li.
3.13. Přepneme-li přepínač do
polohy obrátí směr proudu tekoucí
ho elektrolytem (ampérmetr vychýlí
na opačnou stranu) voltmetr ukáže
polarisační napětí, jehož hodnota
velmirychle klesá.
v
Popsaný postup vedoucí elektrolysy vodního roztoku kyseliny sírové
k polarisaci platinových elektrod lze demonstrovat podle obr. Při elektrolyse roztopeného kysličníku hlinitého A120^ protékal proud
15 103 hylo-li napětí elektrodách Určete dobu potřebnou
k lískání tuny hliníku energii, jež tuto elektrolyau musela být
vynaložena.
3.5 jsme uvedli, že
množství látek vyloučených elektro
dách nezávisí rozdílu potenciálů
mezi elektrodami.14.1. e
3. Polarisace elektrod.4, lze tento elektrolytický děj chápat jako rozklad vody vyvolaný elekt
rickým proudem.1.2. 3,3.pro relativní atomovou hnotnost niklu ?
3. Slučování vodíku kyslíku vodu probíhá podle rovnice
'2 H20 136,8 kcal
Vznik vody podle této reakce spojen uvolněním tepla hodnotě 136,8
kcal.2.zdroj spojíme-li elektrody vodičem, pozorujeme, jím
protéká proud, který poměrně rychle slábne.
V čl. odpojení zdroje
má elektroda, která byla původně anodou, vyšší potenciál než elektroda dru
há. Tonto proud podmíněn tía, že
mezi elektrodami vznikne rozdíl potenciálů, který nazýváme polarisačním na
pětím jehož hodnota totožná napětím rozkladr^ým. 3. Je-li
přepínač poloze probíhá elektroly-
3a elektrody pokrývají kyslíkem
a vodíkem.
3. Nejmenší napětí potřebné tomu, aby zmíněný rozklad nastal
nazýváme napětím rozkladným. ftíkáme, elektrody průchodem proudu zpolariaovaly, příslušný děj
nazýváme elektrolytickou polarisací
