Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Položíme-li dále e/V kde nazveme
Faradayovou konstantou, níž ještě zmíníme, doataneme pro elektrochemic
ký ekvivalent výraz
A resp. ¿ul značí relativní atomovou, resp.
(3,36)), kde reap. tedy součin roven hmot
nosti gramatomu reap. Vztah (3,33) představuje další formulaci
druhého Faradayova zákona. (3,29) zlomek, který vyjadřuje elektrochemický
ekvivalent, Avogadrovou konstantou udávající počet atomů (molekul)
v molu libovolné látky rovnající 6,023 102^ mol”1, dostaneme
fa N
z N
Pro hmotnost iontu platí <x/N popřípadě (viz dále rov. (3,32)
z F
Porovnáme-li tyto výrazy pro elektrochemický ekvivalent výrazy
(3,30a) (3,30b) pro chemický gramekvivalent, vidíme, oba ekvivalenty
jednoduše apolu souvisí vztahem
A (3,33)
Podle tohoto vztahu jsou elektrochemické ekvivalenty látek přímo úměrné je
jich chemickým gramekvivalentům.
Zavedením veličiny chemický gramekvivalent můžeme pak druhý FaradayCiv
zákon vyslovit takto: Množství látek vyloučená různých elektrolytů týmž
nábojem mají sobě poměru příslušných gramekvivalentů, tedy
M ••• ••• (3,31)
Hozšíříme-li rov. (3,33), kterápředstavuje matematický zá
pis druhéhoFaradayova zákona, elektrochemický ekvivalent rov.) rozumím« chemickým gramekviva-
lentem
B (3,30b)
poměr hmotnoati molu (molové hmotnosti) dané části sloučeniny g/mol)
k jejímu mocenatví. molovou hmotnost.který udává poměr hmotnosti gramatomu příslušného prvku gramech mol)
k jeho mocenatví. molekulovou váhu) vyjádřenou jednotkách g/mol čili
hmotnost gramatomu, reap. molové hmotnosti jj. podle toho, jde-li o
príek nebo část sloučeniny.
Doaadíme-li výraz rov. molovou hmot
nost (atomovou, resp.
(3,24) vyjadřující první zákon Faradayův, dostaneme vztah
M 34)
182
. radikálů {30^, CO^ apod
