Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
3,2
koncentrací zůstává 3tupeň disociace téměř konstantní blízký Jakmile
váak koncentrace dosáhne vyěáích hodnot, stupeň disociace začne poměrně
rychle klesat klesá tím více, čím větěích hodnot koncentrace dosahuje. Aváak veličiny c
a nejsou sobě nezávislé, nebol rostoucí koncentrací stupeň diso-
ciace klesá (viz např. (3,12)). toho důvodu měrná vodivost při malých
koncentracích roste, při jisté koncentraci její růst zastaví vodi
vost dosáhne maxima. (3,7) dostaneme
vztah
3 r
(3,23)
který ukazuje, měrná vodivost elektrolytů roste jednak počtem mo
lekul rozpuátěné látky objemové jednotce roztoku, tj.
177/
. rov. (3,20 dána výrazem
CT~ =
3
(3,22)
Dosadíme-li tohoto výrazu podle rov. těchto molekul. 3,2 pro vod
ní roztok kyseliny dusičné HNO^ (křivka hydroxydu sodného NaOH (křivka
b), lze vysvětlit takto: oboru malých koncentrací vzrůst vodivosti
elektrolytu prakticky spojen jedině vzrůstem nebol tomto oboru
Obr'.Měrná vodivost souladu rov. Odtud pak dále rostoucí koncentrací vodivost postupně
klesá nule.
Výsledkem pak uvedený průběh vodivosti. Charakter tohoto průběhu, jak jej ukazuje obr. objemovou koncent
rací jednak stupněm disociace <*