Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
3,2 pro vod
ní roztok kyseliny dusičné HNO^ (křivka hydroxydu sodného NaOH (křivka
b), lze vysvětlit takto: oboru malých koncentrací vzrůst vodivosti
elektrolytu prakticky spojen jedině vzrůstem nebol tomto oboru
Obr'. Odtud pak dále rostoucí koncentrací vodivost postupně
klesá nule. rov.
177/
. Charakter tohoto průběhu, jak jej ukazuje obr. (3,12)). objemovou koncent
rací jednak stupněm disociace <*. 3,2
koncentrací zůstává 3tupeň disociace téměř konstantní blízký Jakmile
váak koncentrace dosáhne vyěáích hodnot, stupeň disociace začne poměrně
rychle klesat klesá tím více, čím větěích hodnot koncentrace dosahuje.
Výsledkem pak uvedený průběh vodivosti. toho důvodu měrná vodivost při malých
koncentracích roste, při jisté koncentraci její růst zastaví vodi
vost dosáhne maxima. (3,20 dána výrazem
CT~ =
3
(3,22)
Dosadíme-li tohoto výrazu podle rov. (3,7) dostaneme
vztah
3 r
(3,23)
který ukazuje, měrná vodivost elektrolytů roste jednak počtem mo
lekul rozpuátěné látky objemové jednotce roztoku, tj. těchto molekul. Aváak veličiny c
a nejsou sobě nezávislé, nebol rostoucí koncentrací stupeň diso-
ciace klesá (viz např.Měrná vodivost souladu rov
