Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Počet iontů, které za
každou sekundu rekombinují, úměrný počtu kladných iontů počtu iontů
záporných. (3,7) udán vztahem
cí (3,9)i
tj.
V případě, rozpouštědlem voda, říkáme hydratace.molekulami rozpouštědla molekulou soli rozštípení molekuly soli klad
ny záporný ion podle obr.6. chloro-
foml 5,1,chlorbenzen 10,3, aceton 21,4. n'
Počet molekul disociovaných ionty můžeme vyjádřit vztahem
n (3,7)
v němž koeficient udává stupeň disociace molekul roztoku. rov.
Uvažujme roztoku, který objemové jednotce molekul rozpuštěné
látky, předpokládejme, těchto molekul molekul disociová-
no ionty molekul zůstává nedisociováno. Jev
spočívajíc! obklopení iontů molekulami rozpouštědla nazývá solvatace. 1. Podle toho
pro počet ned-isociováných molekul platí
W (3,8)
Stupeň disociace podle rov. (3,8) molekul, takže pro počet
&
. Protože pačet iontů jednoho znaménka totožný počtem molekul,
jež disociují, rovná bude pačet kladných záporných iontů,
které jednotku času objemové jednotce roztoku rekombinují, dán výrazem
A «■* (3,10)
ve kterém k/f konstanta.
Disociační účinek tím větší, čím větší elektrický dipólový moment
(viz čl. (3,9) vyplývá, stu
peň disociace může nabývat hodnot ležících mezi 1. roztoku
je však tt‘ tj. Počet iontů, které vznikají každou sekundu
disociací, úměrný počtu molekul objemové jednotce roztoku.Proto vodní roztoky soli, kyselin
a zásad patří mezi nejvýznamnější elektrolyty.2) jejíž relativní permiti
vita £p= 81. podle rov. 1.2.4) molekul rozpouštědla čím větší jím podmíněná relativní
permitivita rozpouštědla. poměrem počtu molekul rozpuštěné látky disociovaných ionty celkové
mu počtu molekul objemové jednotce roztoku. Rozpouštědlem velkými disociačními účinky vo
da, která kapalinou silně polární (čl. znamená, že
n.
Kromě disociace probíhá roztoku proces obrácený, spočívající slu
čování iontů opačného znaménka neutrální molekuly, který nazýváme rekom-
binací. Jinépolární kapaliny mají permitivitu menší, např. Při daném stupni disociace roztoku nastaví stav rovnováhy mezi
disociací neutrálních molekul rekombinací iontů. 3,1b. Ionty, jež disociací neutrální molekuly
takto vznikly, jsou obklopeny všech stran molekulami rozpouštědla
