Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
(3,8) molekul, takže pro počet
&
.2. rov. Ionty, jež disociací neutrální molekuly
takto vznikly, jsou obklopeny všech stran molekulami rozpouštědla. Počet iontů, které vznikají každou sekundu
disociací, úměrný počtu molekul objemové jednotce roztoku. roztoku
je však tt‘ tj. Jev
spočívajíc! obklopení iontů molekulami rozpouštědla nazývá solvatace. poměrem počtu molekul rozpuštěné látky disociovaných ionty celkové
mu počtu molekul objemové jednotce roztoku. chloro-
foml 5,1,chlorbenzen 10,3, aceton 21,4.
Disociační účinek tím větší, čím větší elektrický dipólový moment
(viz čl. 3,1b. Počet iontů, které za
každou sekundu rekombinují, úměrný počtu kladných iontů počtu iontů
záporných. Podle toho
pro počet ned-isociováných molekul platí
W (3,8)
Stupeň disociace podle rov.
Uvažujme roztoku, který objemové jednotce molekul rozpuštěné
látky, předpokládejme, těchto molekul molekul disociová-
no ionty molekul zůstává nedisociováno.4) molekul rozpouštědla čím větší jím podmíněná relativní
permitivita rozpouštědla.Proto vodní roztoky soli, kyselin
a zásad patří mezi nejvýznamnější elektrolyty. 1.molekulami rozpouštědla molekulou soli rozštípení molekuly soli klad
ny záporný ion podle obr. 1. znamená, že
n. Protože pačet iontů jednoho znaménka totožný počtem molekul,
jež disociují, rovná bude pačet kladných záporných iontů,
které jednotku času objemové jednotce roztoku rekombinují, dán výrazem
A «■* (3,10)
ve kterém k/f konstanta. n'
Počet molekul disociovaných ionty můžeme vyjádřit vztahem
n (3,7)
v němž koeficient udává stupeň disociace molekul roztoku. Při daném stupni disociace roztoku nastaví stav rovnováhy mezi
disociací neutrálních molekul rekombinací iontů. (3,9) vyplývá, stu
peň disociace může nabývat hodnot ležících mezi 1.6. Rozpouštědlem velkými disociačními účinky vo
da, která kapalinou silně polární (čl.
Kromě disociace probíhá roztoku proces obrácený, spočívající slu
čování iontů opačného znaménka neutrální molekuly, který nazýváme rekom-
binací. (3,7) udán vztahem
cí (3,9)i
tj. Jinépolární kapaliny mají permitivitu menší, např.2) jejíž relativní permiti
vita £p= 81. podle rov.
V případě, rozpouštědlem voda, říkáme hydratace
