Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 171 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ionty, jež disociací neutrální molekuly takto vznikly, jsou obklopeny všech stran molekulami rozpouštědla.molekulami rozpouštědla molekulou soli rozštípení molekuly soli klad­ ny záporný ion podle obr.2) jejíž relativní permiti­ vita £p= 81.6. Jinépolární kapaliny mají permitivitu menší, např. chloro- foml 5,1,chlorbenzen 10,3, aceton 21,4. 1. Kromě disociace probíhá roztoku proces obrácený, spočívající slu­ čování iontů opačného znaménka neutrální molekuly, který nazýváme rekom- binací. (3,8) molekul, takže pro počet & . Rozpouštědlem velkými disociačními účinky vo­ da, která kapalinou silně polární (čl. znamená, že n. (3,7) udán vztahem cí (3,9)i tj.2. Při daném stupni disociace roztoku nastaví stav rovnováhy mezi disociací neutrálních molekul rekombinací iontů. poměrem počtu molekul rozpuštěné látky disociovaných ionty celkové­ mu počtu molekul objemové jednotce roztoku. 3,1b. n' Počet molekul disociovaných ionty můžeme vyjádřit vztahem n (3,7) v němž koeficient udává stupeň disociace molekul roztoku. 1. rov. V případě, rozpouštědlem voda, říkáme hydratace. Uvažujme roztoku, který objemové jednotce molekul rozpuštěné látky, předpokládejme, těchto molekul molekul disociová- no ionty molekul zůstává nedisociováno. Počet iontů, které vznikají každou sekundu disociací, úměrný počtu molekul objemové jednotce roztoku. roztoku je však tt‘ tj. podle rov.4) molekul rozpouštědla čím větší jím podmíněná relativní permitivita rozpouštědla. Protože pačet iontů jednoho znaménka totožný počtem molekul, jež disociují, rovná bude pačet kladných záporných iontů, které jednotku času objemové jednotce roztoku rekombinují, dán výrazem A «■* (3,10) ve kterém k/f konstanta. Počet iontů, které za každou sekundu rekombinují, úměrný počtu kladných iontů počtu iontů záporných. Podle toho pro počet ned-isociováných molekul platí W (3,8) Stupeň disociace podle rov. Disociační účinek tím větší, čím větší elektrický dipólový moment (viz čl. Jev spočívajíc! obklopení iontů molekulami rozpouštědla nazývá solvatace. (3,9) vyplývá, stu­ peň disociace může nabývat hodnot ležících mezi 1.Proto vodní roztoky soli, kyselin a zásad patří mezi nejvýznamnější elektrolyty