Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
chloro-
foml 5,1,chlorbenzen 10,3, aceton 21,4. Ionty, jež disociací neutrální molekuly
takto vznikly, jsou obklopeny všech stran molekulami rozpouštědla.
Kromě disociace probíhá roztoku proces obrácený, spočívající slu
čování iontů opačného znaménka neutrální molekuly, který nazýváme rekom-
binací.molekulami rozpouštědla molekulou soli rozštípení molekuly soli klad
ny záporný ion podle obr. n'
Počet molekul disociovaných ionty můžeme vyjádřit vztahem
n (3,7)
v němž koeficient udává stupeň disociace molekul roztoku. Při daném stupni disociace roztoku nastaví stav rovnováhy mezi
disociací neutrálních molekul rekombinací iontů. Protože pačet iontů jednoho znaménka totožný počtem molekul,
jež disociují, rovná bude pačet kladných záporných iontů,
které jednotku času objemové jednotce roztoku rekombinují, dán výrazem
A «■* (3,10)
ve kterém k/f konstanta. 3,1b. (3,9) vyplývá, stu
peň disociace může nabývat hodnot ležících mezi 1.Proto vodní roztoky soli, kyselin
a zásad patří mezi nejvýznamnější elektrolyty. (3,7) udán vztahem
cí (3,9)i
tj. znamená, že
n. Počet iontů, které za
každou sekundu rekombinují, úměrný počtu kladných iontů počtu iontů
záporných.
Uvažujme roztoku, který objemové jednotce molekul rozpuštěné
látky, předpokládejme, těchto molekul molekul disociová-
no ionty molekul zůstává nedisociováno. Podle toho
pro počet ned-isociováných molekul platí
W (3,8)
Stupeň disociace podle rov. Jinépolární kapaliny mají permitivitu menší, např. (3,8) molekul, takže pro počet
&
.2.6. 1. poměrem počtu molekul rozpuštěné látky disociovaných ionty celkové
mu počtu molekul objemové jednotce roztoku. Rozpouštědlem velkými disociačními účinky vo
da, která kapalinou silně polární (čl. podle rov. roztoku
je však tt‘ tj. rov.
Disociační účinek tím větší, čím větší elektrický dipólový moment
(viz čl.4) molekul rozpouštědla čím větší jím podmíněná relativní
permitivita rozpouštědla.2) jejíž relativní permiti
vita £p= 81. 1. Jev
spočívajíc! obklopení iontů molekulami rozpouštědla nazývá solvatace.
V případě, rozpouštědlem voda, říkáme hydratace. Počet iontů, které vznikají každou sekundu
disociací, úměrný počtu molekul objemové jednotce roztoku
