Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Rovnováha roztoku nastane, bude-li počet
iontů vznikajících diaociací rovnat počtu iontů zanikajících rekombinací,
tj. Je-li naopak roztok koncentrovaný, lze očekávat oc
velmi malé, takže lze čitateli rov.
U roztoků velmi silně zředěných podle rov.
3.1. značí mocenství (valenci) iontu e
elementární náboj. (3,12) stu-
peň disociace blíží jedné («c 1). Stupeň di
sociace závisí druhu rozpuštěné látkyi rozpouštědla, přímoi úměrný
teplotě, jak jsme právě poznali, zvyšující sekoncentrací klesá. Ionty, jež vznikly
elektrolytickou disociací, vykonávají roztoku chaotický tepelný pohyb,
takže výsledný elektrický proud rovný nule. Vložíme-li elektrolytu
dví elektrody, nichž jednu ianodu) připojíme kladnému pólu zdroje a
druhou (katodu) pólu zápornému, vznikne mezi nimi elektrické pole inten
sitě které půaobí ion nábojem silou flE Náboj
Q pro kladný ion hodnatu pro záporný ion hodnotu při
čemž rovnající ..3. Stupeň
disociace koncentrovaných roztocích můžeme pak vyjádřit výrazem
Roztoky malým stupněm diaociace nazýváme slabými elektrolyty. (3,12) proti zanedbat. Roztoky, nichž stupeň diaociace blízký jedné, nazý
váme silnými elektrolyty. Vedení elektrického proudu elektrolytech.iontů vznikajících jednotku času disociací platí
A (3,11)
kde značí konstantu.. bude-li platit
z něhož lze stupeň diaociace stanovit. (3,9) docházíme
k závěru, tomto případě jsou téměř všocky molekuly rozpuštěné látky di-
sociovány ionty. Vlivem síly
A R
čili
kD ti1
Z této rovnice dospějeme pak výrazu
konat (3,12)
V
aC konst (3,13)
F (3,14)
174
. přihlédnutím rov
